Přestože výsledky naznačují posun k levici, volební historie i negativní vnímání extremních ideologií ukazují, že Británie zůstává spíše pragmatická než ideologicky vyhraněná. Podle nedávného průzkumu společnosti YouGov, která se dotazovala veřejnosti na dvanáct různých ideologií, je odpověď překvapivě komplexní. Mezi dotázanými ideologiemi získal nejvíce sympatií environmentalismus, zatímco nejvíce odmítání vzbuzoval fašismus. Zvláštní pozornost si však zaslouží vztah Britů k socialismu a kapitalismu, který v komentáři pro britský portál UnHerd.com popisuje Peter Franklin.
Socialismus si v průzkumu vedl lépe než kapitalismus. Zatímco 38 % respondentů vyjádřilo kladný vztah k socialismu a 36 % negativní, kapitalismus byl vnímán příznivě pouze 30 % dotázaných, zatímco 45 % ho hodnotilo záporně. Navíc 10 % Britů mělo k socialismu “velmi pozitivní” vztah, což je dvojnásobek oproti kapitalismu.
Přestože tato čísla naznačují, že Británie může být nakloněná socialistickým idejím, volební výsledky vyprávějí jiný příběh. V letech 2017 a 2019, kdy Jeremy Corbyn vedl Labouristickou stranu a nabízel otevřeně socialistickou politiku, voliči tuto možnost odmítli (v roce 2019 dokonce drtivým rozdílem).
Každá ideologie má minimálně dvě roviny, akademickou definici a vnímání veřejností. Například konzervatismus je pro většinu Britů synonymem pro Konzervativní stranu, přestože jeho filozofické základy podle Edmunda Burka se mohou od současné politiky strany značně lišit. Podle průzkumu má konzervatismus podporu 79 % voličů Toryů, ale pouze 13 % labouristů.
Podobně i socialismus vnímá veřejnost více skrze asociace s „sociálním“ než skrze ekonomickou centrální plánovanost. Tony Blair kdysi předefinoval ideály Labouristické strany jako „sociální-ismus“ (social-ism), zdůrazňující solidaritu a vzájemnou závislost. Pro většinu Britů tak socialismus znamená jistotu, podporu NHS a hodnoty spojené se solidaritou, spíše než marxistické ideály.
Naopak kapitalismus trpí opačným problémem. Lidé ho spojují s negativními jevy, jako jsou „nenasytní bankéři“, a méně si uvědomují jeho přínosy, například ekonomickou svobodu a vyšší životní standard. Americké průzkumy ukazují, že termíny jako „volný trh“ mají mezi veřejností mnohem lepší odezvu než samotné slovo „kapitalismus“. Z hlediska marketingu je tedy kapitalismus „poškozená značka“, kterou je třeba přebalit vhodnějšími termíny.
Psali jsme:
Populismus je další ideologie, která je v očích veřejnosti negativně vnímaná. Podle průzkumu je nepopulární dokonce i mezi voliči Reform UK, strany, která vznikla na základě brexitové agendy. Strana se proto vyhýbá samotnému termínu populismus a nahrazuje ho výrazy jako „změna“ nebo „selský rozum“. Přesto se populistické myšlenky stále šíří, jen ale pod jinými názvy.
Výsledky průzkumu ukazují, že Británie je ideologicky rozdělená a její sympatie k jednotlivým systémům se mění podle toho, jak jsou prezentovány. Socialismus v současné podobě rezonuje díky své asociaci se solidaritou a jistotou, zatímco kapitalismus musí čelit negativním konotacím spojeným s finančními krizemi a sociální nerovností.
Navzdory tomuto vývoji není důvod k panice pro příznivce ekonomické svobody. S vhodnou komunikací a změnou rétoriky mohou kapitalistické principy stále najít cestu k veřejnosti - stačí správná slova a správný příběh. Británie se tak ukazuje spíše jako pragmatická společnost, která není ani ryze socialistická, ani kapitalistická, ale hledá rovnováhu mezi těmito ideologiemi.
(nov, UnHerd.com, repro: youtube)
