Ministerstvo průmyslu a obchodu čeká od 3. do 13. listopadu audit Evropské komise zaměřený na řízení a kontrolu evropského dotačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK). Na období 2021–2027 je v něm vyčleněno přibližně 81,5 miliardy korun. Program postupně spravovaly tři vlády a vystřídali se u něj tři různí ministři. Pro případné hodnocení odpovědnosti bude proto rozhodující, kdy konkrétní kontrolované postupy vznikly a kdo za ně odpovídal.
Příprava OP TAK začala za první vlády Andreje Babiše. Jeho kabinet programový dokument schválil 4. října 2021, kdy ministerstvo průmyslu a obchodu vedl Karel Havlíček. Tehdy byl vytvořen základní rámec podpory podnikání, výzkumu, inovací, energetických úspor a modernizace průmyslu. Po nástupu vlády Petra Fialy v prosinci 2021 převzal ministerstvo Jozef Síkela. Program byl 22. prosince 2021 oficiálně předložen Evropské komisi a ta jej 29. června 2022 schválila. Následovalo vyhlašování jednotlivých dotačních výzev a zahájení poskytování podpory podnikům.
Za Fialovy vlády se uskutečnila také významná změna programu. Evropská komise v listopadu 2023 schválila jeho první revizi, která přesunula přibližně 71 milionů eur z podpory městské mobility do výzkumu, rozvoje podnikání a obnovitelných zdrojů energie. Od října 2024 do prosince 2025 vedl ministerstvo Lukáš Vlček, který vystřídal Síkelu. Za Fialovy vlády tak probíhala podstatná část dosavadního rozdělování prostředků, hodnocení žádostí a kontrolování projektů.
Rozdělení odpovědnosti je zásadní. Babišova vláda připravila a schválila původní podobu programu, zatímco Fialova vláda zajistila jeho evropské schválení, zahájila čerpání a rozhodovala také o jeho úpravách. Zda případné nedostatky vznikly při nastavení pravidel, nebo až při jejich používání, musí ukázat konkrétní zjištění auditorů.
Evropská kontrola míří na fungování dotačního systému
Podle informací serveru iROZHLAS má listopadová kontrola posuzovat především účinnost systému řízení a kontroly programu, výběr projektů, jejich průběžné prověřování a dodržování pravidel veřejné podpory. Zvláštní pozornost bude věnována projektům výzkumu, vývoje a inovací. Část auditu proběhne na dálku a část přímo na ministerstvu.
Od 15. prosince 2025 stojí v čele resortu znovu Karel Havlíček. Jeho ministerstvo tedy odpovídá za současnou administraci programu, spolupráci s evropskými auditory a případná nápravná opatření. To ovšem automaticky neznamená odpovědnost současného ministra za všechna rozhodnutí přijatá v předcházejících letech.
Důležité je také rozlišovat celé dotační období od skutečného rozsahu auditu. Program zahrnuje roky 2021 až 2027, ale zatím nebylo zveřejněno, jaké konkrétní časové úseky a projekty budou předmětem podrobné kontroly. Nelze proto předem určit, jak velká část případných zjištění by se mohla vztahovat k jednotlivým vládám. Stejně tak částka 81,5 miliardy korun představuje celkovou alokaci programu, nikoli objem peněz, u nichž by již bylo prokázáno pochybení. Samotné zahájení auditu není důkazem porušení pravidel ani předzvěstí odebrání dotací.
Spor o Agrofert pokračuje, audit má jiný předmět
Evropská kontrola přichází v době, kdy Komise samostatně řeší možný střet zájmů premiéra Andreje Babiše. Z programu OP TAK žádají podporu také společnosti holdingu Agrofert. Například Kostelecké uzeniny mají rozpracovanou žádost o 3,66 milionu korun na modernizaci elektrických pohonů.
Evropská komise již české úřady vyzvala, aby pozastavily administraci a proplácení dotací společnostem Agrofertu. Podle jejího zářijového stanoviska převod akcií holdingu do svěřenského fondu RSVP Trust dostatečně neřeší potenciální střet zájmů premiéra. Babiš toto hodnocení odmítá a tvrdí, že jeho vztah k Agrofertu je vyřešen. Holding rovněž uvádí, že postupuje v souladu se zákony.
Tyto okolnosti však nelze zaměňovat s předmětem listopadové kontroly. Mluvčí Evropské komise Isabel Arriaga e Cunha výslovně uvedla, že plánovaný audit nemá za cíl zkoumat soulad s článkem 61 evropského finančního nařízení upravujícím střet zájmů.
Z hlediska veřejných financí budou rozhodující až závěry auditorů. Pokud odhalí systémové nedostatky, bude nutné určit nejen jejich rozsah a možné finanční důsledky, ale také dobu jejich vzniku. Politická odpovědnost se může týkat přípravy programu za Babišovy vlády, jeho administrace za Fialova kabinetu i současných postupů Havlíčkova ministerstva.
Časové rozlišení bude zásadní. Evropské dotace nelze posuzovat pouze podle toho, kdo ministerstvo vede v okamžiku kontroly. Odpovědnost musí vycházet z konkrétních rozhodnutí, kontrolních povinností a případných pochybení v jednotlivých obdobích. Teprve výsledky auditu ukážou, zda jde o nedostatky v nastavení programu, v jeho praktickém fungování, nebo zda kontrolní systém obstojí.
(Chmelík, prvnizpravy.cz, repro: tn.cz)
Zdroje: 1. MPO – Vláda schválila OP TAK; 2. MPO – Předložení programu Evropské komisi; 3. iROZHLAS – Havlíčkův resort čeká audit z Bruselu; 4. MPO – Evropská komise schválila OP TAK; 5. MPO – První revize OP TAK
