Rozhodnutí nového předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury odstranit ukrajinskou vlajku z průčelí dolní komory parlamentu se během několika dnů stalo jedním z nejdiskutovanějších politických gest. Vlajka byla na budově od začátku ruské invaze v únoru roku 2022 a pro část obyvatel představovala symbol podpory napadené zemi. A právě proto její stažení vyvolalo silné emoce napříč politickým spektrem dnes již opozičních stran i u části veřejnosti.
Na pozadí ostré výměny názorů ve Sněmovně i v médiích proběhla mezi 7. a 13. listopadem roku 2025 rozsáhlá čtenářská anketa serveru První zprávy. Celkem 170 358 čtenářů odpovědělo na jednoduchou otázku, zda souhlasí s odstraněním ukrajinské vlajky z budovy Sněmovny Parlamentu České republiky. Výsledky ukázaly, že 43 procent hlasujících s krokem souhlasí, 27 procent vyjádřilo nesouhlas a 30 procent uvedlo, že neví nebo jim je celá věc lhostejná. Jde o mimořádně vysoký počet hlasů u dobrovolné internetové ankety, která sice nemůže nahradit profesionální reprezentativní výzkum, ale do jisté míry odráží náladu mezi aktivními čtenáři sledujícími politické dění.

Samotné rozdělení odpovědí je politicky významné hned z několika důvodů. Skupina souhlasících dosahuje téměř poloviny všech hlasů, což naznačuje, že gesto předsedy Sněmovny oslovilo nejen voliče jeho hnutí, ale také značnou část sympatizantů jiných stran, kteří považují dlouhodobé vyvěšování cizí vlajky na parlamentní budově za nevhodné. Zároveň však více než čtvrtina hlasujících nesouhlasí a pro tyto občany má ukrajinská vlajka jasný symbolický význam vyjadřující solidaritu s napadeným státem. Třetina lidí, kterým je záležitost lhostejná nebo se nedokázali rozhodnout, potvrzuje rostoucí únavu z válečných témat i z konfliktů kolem politických symbolů.
Spor o vlajku se naplno rozhořel okamžitě poté, co Okamura nechal symbol Ukrajiny stáhnout z průčelí Sněmovny. Poslanci občanských demokratů, lidovců, hnutí STAN, Pirátů i TOP 09 odpověděli vyvěšením ukrajinských vlajek z oken svých poslaneckých klubů, takže se jich na budově objevilo dokonce více než před samotným stažením. Televizní stanice přinesly záběry z emotivních debat ve Sněmovně, kde zaznívala slova o hanbě, o zbabělosti, ale také argumenty o nutnosti vrátit parlamentu výlučné české státní symboly.
Do debaty vstoupil i prezident Petr Pavel. Podle jeho vyjádření by ukrajinské vlajky jako výraz solidarity měly na veřejných místech v České republice zůstat. Zároveň však upozornil, že zásadnější než symbolika je konkrétní pomoc Ukrajině v podobě materiální podpory, výcviku vojáků a dodávek vojenského vybavení. Vlajky podle prezidenta nemohou nahradit reálné kroky, kterými Česká republika přispívá k obraně napadené země.
Paralelně se vede širší debata o tom, zda mají cizí vlajky místo na českých státních budovách a kde přesně je jejich vyvěšení vhodné. Nedlouho před sněmovní kauzou zmizela ukrajinská vlajka z průčelí Národního muzea, což vyvolalo kritiku části veřejnosti a také výzvy, aby byla vrácena zpět. Naproti tomu předseda Senátu Miloš Vystrčil ujistil, že na horní komoře parlamentu vlajka zůstane, protože její přítomnost považuje za jasný symbol podpory Ukrajině. V prostoru veřejné debaty se objevují také petice požadující, aby na státních budovách vlála výhradně česká vlajka, což dokládá, že část společnosti chápe dlouhodobé vyvěšování ukrajinských symbolů jako nežádoucí politizaci veřejného prostoru.
České rozhodnutí rezonovalo i v zahraničí. Ukrajinský parlament reagoval symbolickým gestem a vyvěsil českou vlajku jako výraz úcty k těm občanům České republiky, kteří Ukrajinu podporují i po letech války. Zpráva o kroku předsedy Sněmovny se objevila také v ruských médiích, která jej využila k tvrzení, že postoj České republiky k Ukrajině se mění a snažila se jej interpretovat jako úspěch ruské propagandy.
Čtenářská anketa Prvních zpráv převádí celé spektrum domácích i zahraničních reakcí do konkrétních čísel. Pokud sečteme ty, kteří se stažením vlajky souhlasí, s těmi, kterým je věc lhostejná, vychází téměř tři čtvrtiny hlasujících. To může být pro část politické reprezentace důležitý signál o tom, že veřejnost přenáší svou pozornost od symbolických témat k otázkám bezpečnosti, ekonomiky nebo rostoucích sociálních problémů. Na druhé straně více než čtvrtina lidí, která s odstraněním vlajky nesouhlasí, představuje významnou menšinu, se kterou musí počítat jak vláda, tak opozice. Pro tyto občany je symbolická podpora Ukrajině nadále spojena s obranou mezinárodního práva, odporem k agresi a obavami z ruského vlivu ve střední Evropě.
Psali jsme: Pavel je „za hranou“, shodují se experti. Čekají dohru u soudu
Debata o ukrajinské vlajce na budovách českého státu se tak stává zrcadlem hlubších společenských nálad. Ukazuje únavu z války, ale také přetrvávající obavy části veřejnosti z Ruska a přesvědčení, že solidarita s napadeným státem má své místo i po téměř čtyřech letech bojů. Celá situace zároveň otevírá otázku, jakou roli mají hrát symboly v době, kdy politika probíhá především v mediálním prostoru a kdy jediný obraz stažené vlajky dokáže během několika hodin vyvolat široké domácí i zahraniční reakce. Výsledek ankety přináší českým politikům zřetelný vzkaz: společnost není v této otázce jednotná a každé další gesto bude veřejnost posuzovat nejen optikou zahraniční politiky, ale i v kontextu toho, zda stát nabízí konkrétní řešení vlastních problémů nebo se soustředí pouze na symbolickou rovinu politiky.
Použité zdroje: ČT24: Okamura nechal ze sněmovní budovy odstranit ukrajinskou vlajku; Seznam Zprávy: Okamura nechal ze sněmovní budovy odstranit ukrajinskou vlajku; iRozhlas: Místo jedné pět. Opozice reaguje na stažení ukrajinské vlajky; Newstream: Prezident Pavel se vyjádřil k odstranění ukrajinské vlajky z budovy Sněmovny; Pražský deník: Lidé chtějí zpět ukrajinskou vlajku na Národním muzeu; Forum24: Ze Senátu ukrajinská vlajka nezmizí, slibuje Vystrčil; Parlamentní listy: Žádné cizí vlajky, jen českou. Češi podepisují petici; Refresher: Ukrajinští politici v parlamentu vyvěsili českou vlajku; První zprávy: Ukrajinská vlajka zmizela, Sněmovna se změnila v bitevní pole
(Fojtík, prvnizpravy.cz, repro: facebook)







