Okamura v České televizi řekl, že hnutí SPD před volbami slibovalo, že na českých veřejných budovách budou jen české vlajky, a svůj slib plní.
Tento krok se setkal s vlnou kritiky z řad opozičních politiků. Během večera poslanci ODS, Pirátů a STAN vyvěsili ukrajinskou vlaku z oken či balkonů sněmovní budovy, kde sídlí jejich frakce. Uvedli, že tím protestují proti Okamurově kroku a dávají najevo, že i nadále podporují Ukrajinu bojující proti ruské agresi.
Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová, která do čtvrtka funkci předsedkyně Sněmovny zastávala, označila Okamurův krok za hanebný. „Ukrajinská vlajka na budově Sněmovny byla symbolem lidskosti a solidarity s národem, který čelí brutalitě a nespravedlivé válce. Její sundání je od Tomia Okamury hanebné gesto – nejen proti Ukrajině, ale také proti hodnotám, na kterých stojí i naše země,“ vyjádřila se k situaci na síti X.
Případ sundání vlajky ze Sněmovny však není ojedinělý. Ukrajinská vlajka byla v uplynulých týdnech odstraněna i z dalších státních budov včetně pražského Národního muzea.
Zatímco z „pražské kavárny“ a z řad opozice, která se dosud nedokázala smířit s výsledky demokratických svobodných voleb, se na sociálních sítích a ve spřízněných médiích strhla mela, vítězové voleb a jejich příznivci, a tedy většina Čechů, s krokem Tomia Okamury souhlasí a vyjadřují mu podporu.
„Ukrajinská vlajka zmizela z průčelí Poslanecké sněmovny a Petr Fiala podal demisi své vlády.
Nová kapitola české politiky právě započala,“ přidal se předseda strany PRO a poslanec zvolený za SPD Jindřich Rajchl.
„Na českých úředních budovách mají kromě státních návštěv apod. vlát jen vlajky českého původu. Čeští politici mají sloužit českému lidi, nemají sloužit ani západu ani východu,“ okomentoval dění poslanec a předseda Svobodných Libor Vondráček.
„Zoufalí a ve volbách poražení politici dělají zoufalé činy. Poté co nový předseda Sněmovny Tomio Okamura nechal stáhnout ukrajinskou vlajku z budovy Poslanecké sněmovny, začaly jednotlivé poslanecké kluby ze svých oken sněmovní budovy vyvěšovat vlastní vlajky v barvách Ukrajiny.
Událost, která na první pohled působí jako symbolický akt, se ve skutečnosti stala výraznou hranicí mezi dvěma politickými epochami. Érou Fialovy vlády, jež kladla důraz na zahraniční demonstraci loajality a symbolická gesta, a novým obdobím, které chce vrátit politice obsah a suverenitu.
Zatímco opozice se nedokáže smířit s výsledkem voleb a hledá záminky k moralizování, nová vládní většina začíná plnit přesně to, co občanům slíbila. Žádné kompromisy, žádná dvojí měřítka, žádné symbolické pózy. Slibovala českou politiku pro české občany, a tímto krokem dává najevo, že ji skutečně hodlá naplnit.
Čtyři roky trvající období vlády Petra Fialy bylo mnohými vnímáno jako čas, kdy česká politika ztrácela svou osobitost a stala se ozvěnou zahraničních postojů, převážně ukrajinských a bruselských. Kritici často říkali, že dosluhující premiér Petr Fiala (ODS) se více staral o obraz Česka ve světě a o Ukrajinu, než o realitu doma. Vyvěšování ukrajinských vlajek na státních institucích bylo součástí širšího trendu, který měl symbolizovat solidaritu, ale pro většinu lidí se stal jen pouhým symbolem odcizení... znakem, že vláda přestala mluvit jazykem svých občanů.
Nyní však přichází změna. Česká politika se začíná znovu definovat jako politika národní odpovědnosti, suverenity a hrdosti. Stát se neodvrací od světa, ale chce být respektován pro své vlastní postoje, ne pro papouškování cizích názorů. Sundání cizí vlajky z budovy Parlamentu se tak stalo nejen fyzickým gestem, ale i manifestem obnovené sebeúcty.
Zda tato nová éra obstojí v praxi, ukáže čas. Jisté je však jedno - a to že česká politika se po čtyřletce vlády Petr Fialy opět stala „politikou o Česku“.








