Schodek státního rozpočtu se v příštím roce může přiblížit hranici 400 miliard korun. Takový závěr plyne z analýzy ekonoma a hlavního analytika Trinity Bank Lukáše Kovandy, který na síti X rozebral výroky ministryně financí Aleny Schillerové a konfrontoval je s aktuálními daty ministerstva financí i s odhady ekonomického vývoje. Přestože vláda deklaruje snahu udržet deficit veřejných financí pod hranicí tří procent hrubého domácího produktu, v absolutních číslech to podle Kovandy může znamenat jeden z nejvyšších schodků státního rozpočtu v historii.

Ministryně financí podle Kovandy hovoří o deficitu celých veřejných financí, nikoli pouze o schodku státního rozpočtu. To je klíčové rozlišení. Z nejnovější listopadové prognózy ministerstva financí vyplývá, že nominální hrubý domácí produkt by měl v příštím roce dosáhnout zhruba 8 940 miliard korun. Tento odhad vychází z předpokladu letošního reálného růstu ekonomiky o 2,4 procenta a růstu v příštím roce o 2,2 procenta. Tři procenta HDP v takovém případě představují přibližně 268 miliard korun schodku veřejných financí.

Dosavadní plán počítal s výrazně nižšími čísly. Minulá vláda premiéra Petra Fialy pracovala pro příští rok s deficitem veřejných financí ve výši 1,9 procenta HDP. V nominálním vyjádření to odpovídá částce zhruba 170 miliard korun. Samotný státní rozpočet měl přitom vykázat schodek 286 miliard korun. Rozdíl mezi těmito dvěma čísly vysvětlují přebytky a schodky ostatních částí veřejného sektoru. Kraje a obce měly podle fiskálního výhledu hospodařit s přebytkem ve výši 0,7 procenta HDP, tedy zhruba 63 miliard korun. 

Naopak fondy sociálního zabezpečení měly skončit v minusu kolem 0,2 procenta HDP, což odpovídá přibližně 18 miliardám korun. Navíc je třeba zohlednit přepočet z hotovostního vyjádření, v němž se rozpočtuje stát a státní fondy, do akruální metodiky používané v rámci evropského systému národních účtů.

Pokud by se však vláda rozhodla využít celý prostor až k hranici tří procent HDP, znamenalo by to podle Kovandy výrazný posun. „Za jinak stejných okolností to značí možný nárůst schodku samotného státního rozpočtu o takřka sto miliard korun, z 286 na 384 miliard korun,“ uvádí ekonom. Jinými slovy, i při zachování přebytků obcí a krajů a při stejném vývoji ostatních složek veřejných financí by se hlavní tíha vyššího deficitu promítla právě do státního rozpočtu.

Kovanda zároveň upozorňuje, že prognóza ministerstva financí nemusí být konečná. Mediánový konsensus analytiků domácích i zahraničních institucí, který sleduje agentura Bloomberg, počítá s mírně vyšším růstem ekonomiky. Letos by měl hrubý domácí produkt vzrůst o 2,5 procenta a v příštím roce o 2,3 procenta, tedy v obou případech o jednu desetinu procentního bodu více, než předpokládá ministerstvo. Pokud by se tyto odhady naplnily, nominální HDP by v příštím roce dosáhl přibližně 8 959 miliard korun.

Psali jsme: Média straší válkou navzdory mírovým iniciativám USA, varuje Šik

Vyšší výkon ekonomiky by paradoxně otevřel prostor pro ještě vyšší nominální schodek. Tříprocentní hranice deficitu veřejných financí by se v takovém případě posunula výše, a deficit státního rozpočtu by mohl za jinak stejných okolností dosáhnout zhruba 385 miliard korun, aniž by byl překročen evropský limit. Jak Kovanda shrnuje, „schodek státního rozpočtu by se tak vskutku přiblížil úrovni 400 miliard korun“.

Celý rozbor ukazuje, že deklarované dodržení tříprocentního limitu samo o sobě neznamená rozpočtovou zdrženlivost. V prostředí rostoucího nominálního HDP může tento limit zakrývat velmi vysoké absolutní schodky, které budou mít dlouhodobý dopad na zadlužení státu i na budoucí veřejné finance.

(Beneš, prvnizpravy.cz, repro: cnn prima)

Schodek státního rozpočtu se v příštím roce může přiblížit hranici 400 miliard korun. Takový závěr plyne z analýzy ekonoma a hlavního analytika Trinity Bank Lukáše Kovandy, který na síti X rozebral výroky ministryně financí Aleny Schillerové a konfrontoval je s aktuálními daty ministerstva financí i s odhady ekonomického vývoje. Přestože vláda deklaruje snahu udržet deficit veřejných financí pod hranicí tří procent hrubého domácího produktu, v absolutních číslech to podle Kovandy může znamenat jeden z nejvyšších schodků státního rozpočtu v historii.

Ministryně financí podle Kovandy hovoří o deficitu celých veřejných financí, nikoli pouze o schodku státního rozpočtu. To je klíčové rozlišení. Z nejnovější listopadové prognózy ministerstva financí vyplývá, že nominální hrubý domácí produkt by měl v příštím roce dosáhnout zhruba 8 940 miliard korun. Tento odhad vychází z předpokladu letošního reálného růstu ekonomiky o 2,4 procenta a růstu v příštím roce o 2,2 procenta. Tři procenta HDP v takovém případě představují přibližně 268 miliard korun schodku veřejných financí.

Dosavadní plán počítal s výrazně nižšími čísly. Minulá vláda premiéra Petra Fialy pracovala pro příští rok s deficitem veřejných financí ve výši 1,9 procenta HDP. V nominálním vyjádření to odpovídá částce zhruba 170 miliard korun. Samotný státní rozpočet měl přitom vykázat schodek 286 miliard korun. Rozdíl mezi těmito dvěma čísly vysvětlují přebytky a schodky ostatních částí veřejného sektoru. Kraje a obce měly podle fiskálního výhledu hospodařit s přebytkem ve výši 0,7 procenta HDP, tedy zhruba 63 miliard korun. 

Naopak fondy sociálního zabezpečení měly skončit v minusu kolem 0,2 procenta HDP, což odpovídá přibližně 18 miliardám korun. Navíc je třeba zohlednit přepočet z hotovostního vyjádření, v němž se rozpočtuje stát a státní fondy, do akruální metodiky používané v rámci evropského systému národních účtů.

Pokud by se však vláda rozhodla využít celý prostor až k hranici tří procent HDP, znamenalo by to podle Kovandy výrazný posun. „Za jinak stejných okolností to značí možný nárůst schodku samotného státního rozpočtu o takřka sto miliard korun, z 286 na 384 miliard korun,“ uvádí ekonom. Jinými slovy, i při zachování přebytků obcí a krajů a při stejném vývoji ostatních složek veřejných financí by se hlavní tíha vyššího deficitu promítla právě do státního rozpočtu.

Kovanda zároveň upozorňuje, že prognóza ministerstva financí nemusí být konečná. Mediánový konsensus analytiků domácích i zahraničních institucí, který sleduje agentura Bloomberg, počítá s mírně vyšším růstem ekonomiky. Letos by měl hrubý domácí produkt vzrůst o 2,5 procenta a v příštím roce o 2,3 procenta, tedy v obou případech o jednu desetinu procentního bodu více, než předpokládá ministerstvo. Pokud by se tyto odhady naplnily, nominální HDP by v příštím roce dosáhl přibližně 8 959 miliard korun.

Psali jsme: Média straší válkou navzdory mírovým iniciativám USA, varuje Šik

Vyšší výkon ekonomiky by paradoxně otevřel prostor pro ještě vyšší nominální schodek. Tříprocentní hranice deficitu veřejných financí by se v takovém případě posunula výše, a deficit státního rozpočtu by mohl za jinak stejných okolností dosáhnout zhruba 385 miliard korun, aniž by byl překročen evropský limit. Jak Kovanda shrnuje, „schodek státního rozpočtu by se tak vskutku přiblížil úrovni 400 miliard korun“.

Celý rozbor ukazuje, že deklarované dodržení tříprocentního limitu samo o sobě neznamená rozpočtovou zdrženlivost. V prostředí rostoucího nominálního HDP může tento limit zakrývat velmi vysoké absolutní schodky, které budou mít dlouhodobý dopad na zadlužení státu i na budoucí veřejné finance.

(Beneš, prvnizpravy.cz, repro: cnn prima)

Schodek státního rozpočtu se v příštím roce může přiblížit hranici 400 miliard korun. Takový závěr plyne z analýzy ekonoma a hlavního analytika Trinity Bank Lukáše Kovandy, který na síti X rozebral výroky ministryně financí Aleny Schillerové a konfrontoval je s aktuálními daty ministerstva financí i s odhady ekonomického vývoje. Přestože vláda deklaruje snahu udržet deficit veřejných financí pod hranicí tří procent hrubého domácího produktu, v absolutních číslech to podle Kovandy může znamenat jeden z nejvyšších schodků státního rozpočtu v historii.

Ministryně financí podle Kovandy hovoří o deficitu celých veřejných financí, nikoli pouze o schodku státního rozpočtu. To je klíčové rozlišení. Z nejnovější listopadové prognózy ministerstva financí vyplývá, že nominální hrubý domácí produkt by měl v příštím roce dosáhnout zhruba 8 940 miliard korun. Tento odhad vychází z předpokladu letošního reálného růstu ekonomiky o 2,4 procenta a růstu v příštím roce o 2,2 procenta. Tři procenta HDP v takovém případě představují přibližně 268 miliard korun schodku veřejných financí.

Dosavadní plán počítal s výrazně nižšími čísly. Minulá vláda premiéra Petra Fialy pracovala pro příští rok s deficitem veřejných financí ve výši 1,9 procenta HDP. V nominálním vyjádření to odpovídá částce zhruba 170 miliard korun. Samotný státní rozpočet měl přitom vykázat schodek 286 miliard korun. Rozdíl mezi těmito dvěma čísly vysvětlují přebytky a schodky ostatních částí veřejného sektoru. Kraje a obce měly podle fiskálního výhledu hospodařit s přebytkem ve výši 0,7 procenta HDP, tedy zhruba 63 miliard korun. 

Naopak fondy sociálního zabezpečení měly skončit v minusu kolem 0,2 procenta HDP, což odpovídá přibližně 18 miliardám korun. Navíc je třeba zohlednit přepočet z hotovostního vyjádření, v němž se rozpočtuje stát a státní fondy, do akruální metodiky používané v rámci evropského systému národních účtů.

Pokud by se však vláda rozhodla využít celý prostor až k hranici tří procent HDP, znamenalo by to podle Kovandy výrazný posun. „Za jinak stejných okolností to značí možný nárůst schodku samotného státního rozpočtu o takřka sto miliard korun, z 286 na 384 miliard korun,“ uvádí ekonom. Jinými slovy, i při zachování přebytků obcí a krajů a při stejném vývoji ostatních složek veřejných financí by se hlavní tíha vyššího deficitu promítla právě do státního rozpočtu.

Kovanda zároveň upozorňuje, že prognóza ministerstva financí nemusí být konečná. Mediánový konsensus analytiků domácích i zahraničních institucí, který sleduje agentura Bloomberg, počítá s mírně vyšším růstem ekonomiky. Letos by měl hrubý domácí produkt vzrůst o 2,5 procenta a v příštím roce o 2,3 procenta, tedy v obou případech o jednu desetinu procentního bodu více, než předpokládá ministerstvo. Pokud by se tyto odhady naplnily, nominální HDP by v příštím roce dosáhl přibližně 8 959 miliard korun.

Psali jsme: Média straší válkou navzdory mírovým iniciativám USA, varuje Šik

Vyšší výkon ekonomiky by paradoxně otevřel prostor pro ještě vyšší nominální schodek. Tříprocentní hranice deficitu veřejných financí by se v takovém případě posunula výše, a deficit státního rozpočtu by mohl za jinak stejných okolností dosáhnout zhruba 385 miliard korun, aniž by byl překročen evropský limit. Jak Kovanda shrnuje, „schodek státního rozpočtu by se tak vskutku přiblížil úrovni 400 miliard korun“.

Celý rozbor ukazuje, že deklarované dodržení tříprocentního limitu samo o sobě neznamená rozpočtovou zdrženlivost. V prostředí rostoucího nominálního HDP může tento limit zakrývat velmi vysoké absolutní schodky, které budou mít dlouhodobý dopad na zadlužení státu i na budoucí veřejné finance.

(Beneš, prvnizpravy.cz, repro: cnn prima)