Republikánské vítězství v amerických volbách a návrat Donalda Trumpa do Bílého domu představují významnou změnu nejen pro Spojené státy, ale i pro zbytek světa. V Evropě a v České republice je otázkou, jak se tato nová politická situace promítne do oblasti bezpečnosti, ekonomiky a zahraničních vztahů. Trumpův přístup k zahraniční politice totiž znamenal odklon od tradičních aliančních závazků a upřednostňování amerických zájmů nad kolektivními závazky v rámci NATO či Evropské unie. Tento posun může pro Evropu znamenat jak příležitosti, tak i rizika.
Kritický pohled na bezpečnost a NATO
Trumpův postoj k NATO byl vždy kontroverzní. Již během svého prvního funkčního období několikrát prohlásil, že Spojené státy by neměly nést hlavní břemeno financování Severoatlantické aliance, a vyzýval evropské země, aby na svou obranu přispívaly více. Je pravděpodobné, že se s podobnými požadavky vrátí, což může znamenat tlak na evropské země, aby zvýšily své výdaje na obranu.
Pro Českou republiku a další evropské země to znamená nejen finanční zátěž, ale i otázky ohledně spolehlivosti Spojených států jako partnera. Pokud by se Trump rozhodl oslabit nebo revidovat závazky USA v NATO, mohlo by to pro Evropu znamenat nutnost přehodnotit vlastní obranné struktury. Česká republika by v takovém případě mohla čelit nutnosti zvýšit investice do vlastní obrany a hledat nové způsoby, jak se zapojit do evropských obranných iniciativ, například PESCO.
Obchodní války na obzoru?
Pro Českou republiku, jejíž ekonomika je výrazně exportně orientovaná, by případné obchodní války mezi USA a EU mohly mít negativní důsledky. Zvýšení tarifů nebo přísnější obchodní podmínky by znamenaly riziko pro české exportéry, kteří spoléhají na stabilní evropský trh. S ohledem na provázanost české ekonomiky s německým průmyslem by případné problémy na transatlantické ose USA–EU zasáhly i české dodavatelské řetězce a zaměstnanost.
Politické vztahy a orientace na Východ
Trumpův nekonvenční přístup ke světovým lídrům vyvolával silné reakce nejen v Evropě. Během svého prvního funkčního období projevoval ochotu spolupracovat s autoritářskými režimy, což vyvolávalo kritiku mezi evropskými spojenci. Není vyloučeno, že podobné kroky podnikne i nyní. Jeho politika mohla v minulosti těšit například Rusko, což by mohlo ovlivnit vztahy na východě Evropy. Sílící vliv Ruska v Evropě by byl z pohledu České republiky a dalších středoevropských zemí krajně nežádoucí, zvláště s ohledem na bezpečnostní situaci na Ukrajině a ve střední Evropě.
Pokud by Trump projevil větší toleranci vůči Rusku, Evropská unie by stála před otázkou, jak reagovat na potenciálně oslabenou podporu USA v otázkách bezpečnosti. Česká republika, která historicky sází na partnerství s USA, by se ocitla v situaci, kdy by musela přehodnotit svou orientaci a hledat nové spojence uvnitř EU. Výsledkem by mohla být silnější evropská jednotka v oblasti bezpečnosti, ale za cenu oslabení transatlantických vazeb.
Dopady na zelenou politiku a energetiku
Pro Českou republiku to znamená další dilema. Na jedné straně EU tlačí na své členy, aby plnili klimatické závazky a investovali do obnovitelných zdrojů, na straně druhé by Trumpova politika mohla snížit ceny ropy a plynu, což by bylo ekonomicky lákavé pro energeticky závislé státy jako Česko. Tento rozpor mezi ekologickými ambicemi a ekonomickými realitami by mohl zesílit debaty o energetické strategii a budoucnosti českého průmyslu.