Republikánské vítězství v amerických volbách a návrat Donalda Trumpa do Bílého domu představují významnou změnu nejen pro Spojené státy, ale i pro zbytek světa. V Evropě a v České republice je otázkou, jak se tato nová politická situace promítne do oblasti bezpečnosti, ekonomiky a zahraničních vztahů. Trumpův přístup k zahraniční politice totiž znamenal odklon od tradičních aliančních závazků a upřednostňování amerických zájmů nad kolektivními závazky v rámci NATO či Evropské unie. Tento posun může pro Evropu znamenat jak příležitosti, tak i rizika.
Kritický pohled na bezpečnost a NATO
Trumpův postoj k NATO byl vždy kontroverzní. Již během svého prvního funkčního období několikrát prohlásil, že Spojené státy by neměly nést hlavní břemeno financování Severoatlantické aliance, a vyzýval evropské země, aby na svou obranu přispívaly více. Je pravděpodobné, že se s podobnými požadavky vrátí, což může znamenat tlak na evropské země, aby zvýšily své výdaje na obranu.
Pro Českou republiku a další evropské země to znamená nejen finanční zátěž, ale i otázky ohledně spolehlivosti Spojených států jako partnera. Pokud by se Trump rozhodl oslabit nebo revidovat závazky USA v NATO, mohlo by to pro Evropu znamenat nutnost přehodnotit vlastní obranné struktury. Česká republika by v takovém případě mohla čelit nutnosti zvýšit investice do vlastní obrany a hledat nové způsoby, jak se zapojit do evropských obranných iniciativ, například PESCO.
Obchodní války na obzoru?
V oblasti ekonomiky Trumpův návrat pravděpodobně přinese zvýšené napětí v obchodních vztazích mezi USA a Evropskou unií. Trump proslul svým protekcionistickým přístupem a snahou prosazovat zájmy amerického průmyslu, často na úkor zahraničních partnerů. Je možné, že obnoví tlak na evropské automobilky a další průmyslové sektory, které by mohly čelit zvýšeným clům nebo dalším obchodním překážkám.
Pro Českou republiku, jejíž ekonomika je výrazně exportně orientovaná, by případné obchodní války mezi USA a EU mohly mít negativní důsledky. Zvýšení tarifů nebo přísnější obchodní podmínky by znamenaly riziko pro české exportéry, kteří spoléhají na stabilní evropský trh. S ohledem na provázanost české ekonomiky s německým průmyslem by případné problémy na transatlantické ose USA–EU zasáhly i české dodavatelské řetězce a zaměstnanost.
Politické vztahy a orientace na Východ
Trumpův nekonvenční přístup ke světovým lídrům vyvolával silné reakce nejen v Evropě. Během svého prvního funkčního období projevoval ochotu spolupracovat s autoritářskými režimy, což vyvolávalo kritiku mezi evropskými spojenci. Není vyloučeno, že podobné kroky podnikne i nyní. Jeho politika mohla v minulosti těšit například Rusko, což by mohlo ovlivnit vztahy na východě Evropy. Sílící vliv Ruska v Evropě by byl z pohledu České republiky a dalších středoevropských zemí krajně nežádoucí, zvláště s ohledem na bezpečnostní situaci na Ukrajině a ve střední Evropě.
Pokud by Trump projevil větší toleranci vůči Rusku, Evropská unie by stála před otázkou, jak reagovat na potenciálně oslabenou podporu USA v otázkách bezpečnosti. Česká republika, která historicky sází na partnerství s USA, by se ocitla v situaci, kdy by musela přehodnotit svou orientaci a hledat nové spojence uvnitř EU. Výsledkem by mohla být silnější evropská jednotka v oblasti bezpečnosti, ale za cenu oslabení transatlantických vazeb.
Dopady na zelenou politiku a energetiku
V neposlední řadě může mít Trumpův návrat výrazný dopad na energetickou politiku. Trump se netají podporou fosilních paliv a jeho administrace může blokovat mezinárodní snahy o dekarbonizaci a boj proti změně klimatu. To může Evropu postavit do role globálního lídra v oblasti zelené politiky, ale zároveň vystavit ekonomickým tlakům, pokud Spojené státy zaujmou proaktivní přístup v těžbě ropy a plynu.
Psali jsme:
Pro Českou republiku to znamená další dilema. Na jedné straně EU tlačí na své členy, aby plnili klimatické závazky a investovali do obnovitelných zdrojů, na straně druhé by Trumpova politika mohla snížit ceny ropy a plynu, což by bylo ekonomicky lákavé pro energeticky závislé státy jako Česko. Tento rozpor mezi ekologickými ambicemi a ekonomickými realitami by mohl zesílit debaty o energetické strategii a budoucnosti českého průmyslu.
Co můžeme tedy obecně očekávat? Návrat Donalda Trumpa do Bílého domu a republikánská většina v Kongresu signalizují potenciálně turbulentní období pro Evropu i Českou republiku. Evropští lídři se budou muset připravit na méně předvídatelného spojence, který klade americké zájmy nad kolektivními závazky. Česká republika se bude muset vyrovnat s těmito změnami a možná přehodnotit svou pozici uvnitř EU i vůči Spojeným státům.
(kyncl, prvnizpravy.cz, repro: LiveOnFox)
