Americká demokracie se podle britského ekonomického komentátora Martina Wolfa ocitá v nejhlubší krizi za poslední dekády a varování je o to závažnější, že nejde pouze o vnitřní problém Spojených států, ale o systémový otřes celého západního modelu vládnutí. Wolf ve svém textu publikovaném v deníku Financial Times upozorňuje, že vývoj v USA je nutné chápat jako součást širšího trendu úpadku liberální demokracie, který se může stát dominantním politickým fenoménem 21. století. Již samotný fakt, že Spojené státy se podle některých ukazatelů propadly pod úroveň západní Evropy v kvalitě demokratických institucí, představuje historický zlom, který nelze bagatelizovat.
Zásadní problém spočívá v tom, že se nejedná o jednorázové selhání, ale o postupnou erozi institucí, která je často maskována formální existencí voleb. Demokracie totiž nemusí padnout převratem, ale může být systematicky vyprázdněna zevnitř. Jak upozorňují další analýzy, svět se posouvá k modelu takzvaného soutěžního autoritářství, kdy volby existují, ale jsou deformovány mocenskými zásahy, kontrolou médií a tlakem na opozici.
Zvláště znepokojivý je fakt, že tento trend není omezen pouze na politickou sféru, ale proniká i do ekonomiky a médií. Propojení politické moci s ekonomickými elitami vytváří prostředí, kde se demokratická soutěž deformuje ve prospěch úzkých skupin. Tento jev připomíná fenomén kleptokracie, kdy ekonomická moc systematicky podkopává demokratické instituce a veřejnou kontrolu.
Wolf zároveň varuje před iluzí, že Spojené státy mohou projít touto krizí bez globálních dopadů. Amerika totiž není jen jednou z mnoha demokracií, ale klíčovým pilířem poválečného mezinárodního řádu. Pokud tento pilíř oslabí, důsledky pocítí celý svět. Evropě tak podle něj nezbývá než začít uvažovat o větší strategické autonomii a připravit se na scénář, kdy USA přestanou být garantem demokratických hodnot. Tento posun ostatně potvrzují i další komentáře, které upozorňují na postupné opouštění tradičních aliancí a hodnot ze strany americké administrativy.
Velmi nebezpečný je rovněž aspekt normalizace. To, co by bylo ještě před deseti lety považováno za nepřijatelné, se dnes stává součástí politického mainstreamu. Eroze demokracie tak probíhá nenápadně, bez dramatických zlomů, což ji činí o to nebezpečnější. Jak ukazují zkušenosti z jiných zemí, právě tento pomalý proces vede k nejhlubším a nejtrvalejším změnám.
Z pohledu České republiky a Evropy má tato situace mimořádný význam. Pokud se totiž rozpadne důvěra v demokratické instituce v USA, bude tento proces s velkou pravděpodobností kopírován i v Evropě. Již dnes lze pozorovat nárůst populismu, polarizace a nedůvěry vůči institucím. Česká republika není výjimkou a měla by brát tato varování mimořádně vážně.
Závěr, ke kterému Martin Wolf dochází, je jednoznačný a zároveň alarmující. Demokracie není samozřejmost, ale systém, který vyžaduje aktivní ochranu. Podcenění současného vývoje by mohlo vést k situaci, kdy si svět uvědomí rozsah změn až ve chvíli, kdy bude pozdě. Jak by se dalo shrnout slovy autora, největším rizikem není samotná krize, ale naše ochota ji přehlížet.
V tomto kontextu získává varování zvláštní naléhavost. Nejde jen o Spojené státy, ale o budoucnost demokratického řádu jako takového. A právě proto je nutné jej brát vážně.
Zdroj: https://www.ft.com/content/c4c1dc52-4e85-4eba-9ba3-e704a0827558






