Evropská komisařka pro digitální technologie Henna Virkkunenová v nedávném rozhovoru argumentovala, že americké platformy jako Meta nebo X (bývalý Twitter) odstraňují výrazně více obsahu na základě vlastních pravidel než na základě požadavků vyplývajících z DSA.
„Mezi zářím 2023 a dubnem 2024 bylo 99 % odstranění obsahu provedeno na základě interních pravidel platforem. Jen 1 % bylo na podnět evropských ‚důvěryhodných ohlašovatelů‘ a pouhých 0,001 % na základě požadavků národních orgánů,“ uvedla na serveru European Conservative Virkkunenová.
Tímto argumentem se však podle kritiků snaží zamaskovat mnohem závažnější problém, kterým je postupná normalizace cenzury pod záštitou legislativy.
„Tvrdí-li Virkkunen, že USA cenzurují víc, neznamená to, že EU je ochránkyní svobody. Svoboda se neměří v procentech smazaného obsahu, ale tím, zda existuje prostor pro nesouhlasné názory,“ poznamenal španělský novinář Javier Villamor.
Jedním z nejvíce diskutovaných momentů byla reakce Evropské komise na plánovaný rozhovor Elona Muska s předsedkyní německé pravicové strany AfD Alice Weidelovou. Brusel označil tento krok za potenciální „hrozbu demokracii“ a vyslal 150 úředníků, aby sledovali komunikaci a algoritmy platformy X. Podle dostupných informací publikovaných na serveru Politico.eu Evropská komise požadovala, aby Musk dodržoval pravidla DSA, a to včetně „omezení šíření dezinformací“.
Tato událost ukazuje, jak vágní definice „nelegálního obsahu“ může být snadno zneužita k umlčení politických oponentů. V samotném Evropském parlamentu přitom zazněla slova, že „takový přímý přenos s představitelkou AfD představuje riziko pro evropskou demokracii“.
Henna Virkkunenová argumentuje, že kritika DSA přichází od platforem, které se snaží bránit své komerční zájmy. Ve skutečnosti však jde o zásadní střet mezi svobodou a kontrolou veřejného diskurzu.
„Transparentnost cenzury neznamená její legitimitu,“ podotýká Villamor. „A že se DSA aplikuje pouze v EU? To je slabá útěcha pro občany Unie, jejichž práva mají být univerzální, nikoli geograficky podmíněná,“ dodává španělský novinář.
Podle kritiků zavádí DSA precedens, který umožňuje institucím a „poloveřejným subjektům“ označovat obsah jako škodlivý nebo nelegální, a to bez jasných pravidel a vnitřního dohledu. Svoboda projevu se tak dostává pod tlak nejen vlád, ale i technokratické byrokracie v Bruselu.
Ironií zůstává, že EU v obraně své legislativy často odkazuje na praxi amerických technologických gigantů. Komisařka Virkkunenová během své cesty do Washingtonu tvrdila, že evropský model je „transparentnější“. Odpůrci však upozorňují, že v americkém systému se již objevily snahy o reformu, a to i díky kritice politiků jako je Jim Jordan nebo Elon Musk.
Psali jsme:
Republikánský kongresman Jordan označil DSA za „nebezpečný nástroj evropské centrální moci“, který může vést k „tichému potlačování pluralitního diskurzu“, uvedl server Politico.
Zatímco Evropská komise tvrdí, že DSA je klíčovým nástrojem k ochraně uživatelů před dezinformacemi, realita ukazuje, že se tato legislativa stává součástí širšího trendu, který propojuje státní a korporátní moc nad veřejným prostorem. A pokud občané ztratí důvěru, že jejich názory mohou svobodně zaznít, bude ohrožena samotná podstata demokratického diskurzu.
„Zásadní otázka nezní, zda Silicon Valley cenzuruje víc než Brusel. Zásadní je, zda občané EU mohou dál věřit, že jejich svobody budou respektovány, nebo zda se musí smířit s režimem, který odměňuje autocenzuru a trestá nesouhlas,“ uzavírá Javier Villamor.
(Kovář, Politico, European Conservative, foto: aiko)
