Kauza Dozimetr, která se rozjela v roce 2022 po zásahu Národní centrály proti organizovanému zločinu, je dnes už symbolem pro to, co se stane, když se politické hnutí začne chovat jako akciová společnost. Ve hře nejsou jen zakázky Dopravního podniku Praha nebo desítky milionů korun, ale i image hnutí STAN, které se dlouhodobě snaží profilovat jako čistí starostové, vzdálení od špinavé politiky. V realitě se ale ukázalo, že právě skrze jejich zástupce se v zákulisí přelévaly vlivy, kontakty a samozřejmě peníze.
Jméno Michala Redla, podnikatele s minulostí spojenou s Radovanem Krejčířem, dnes už není potřeba dlouze představovat. Spolu s ním a jeho lidmi měla fungovat propracovaná struktura, která rozhodovala o tom, kdo se dostane na klíčové posty v pražském dopravním podniku a jak budou rozdělovány miliardové zakázky. Obžaloba tvrdí, že systém fungoval tak dlouho a tak hladce, že začal zasahovat i do politiky samotné. Podle výpovědí se totiž skryté příspěvky dostávaly i do hnutí STAN, a to v rámci volební podpory nebo PR kampaní. Předseda hnutí Vít Rakušan to označil za „věc minulosti“ a zdůraznil, že všechny dary označené jako problematické byly vráceny. Jenže soudní dokumenty říkají něco jiného.
Když se dnes podíváme na vývoj případu, nelze si nevšimnout obvinění bývalého šéfa pražského dopravního podniku Martina Dvořáka. Podle obžaloby měl sehrát roli prostředníka při zprostředkování úplatku ve výši pěti milionů korun v souvislosti s projektem u stanice Nádraží Holešovice. Dvořák vinu odmítá a hájí se tím, že pouze předával požadavky, ale nikdy nebral žádné peníze. Tato obhajoba ovšem působí spíše jako snaha tvrdit, že dopis od banky není úvěr, pokud jste si ho nepřečetli.
Podstatným bodem je i svědectví podnikatele Dovhomilji, podle kterého Redl se svým spolupracovníkem Pavlem Kosem STAN neoficiálně podporovali. Skrytá podpora měla probíhat formou finančních toků, které nikdy neprošly oficiálním transparentním účtem. To je moment, který zásadně podrývá tvrzení vedení STAN, že hnutí fungovalo v rámci přísných pravidel financování. „Celková výše darů, které společnost Datlab označila za potenciálně spjaté s kauzou Dozimetr, je 3 437 630 korun,“ napsal deník Echo24.
Pro STAN je tato kauza smrtící především symbolicky. Před volbami se profilovali jako strana, která přináší čistotu a slušnost do české politiky. V realitě ale museli vysvětlovat, proč jejich náměstek Hlubuček figuruje v obžalobě jako jeden z klíčových aktérů a proč jejich hnutí muselo narychlo vracet více než tři miliony korun od dárců s pochybným původem.
Důležitým detailem je i technologie, která pomohla policii. Podle serveru PrahaIN se zásadní důkazy našly v zabaveném iPhonu 6s. Ano, zatímco politici mluví o digitalizaci a inovacích, jejich kmotři si vedli poznámky v zastaralém telefonu, jehož hodnota byla nižší než poslední volební leták STAN. Jenže právě tento starý přístroj dodal policii klíčová data o vlivu skupiny kolem Redla na středočeské silničáře i další úředníky.
Celá kauza ukazuje, že česká politika má neuvěřitelnou schopnost recyklovat vlastní selhání. STAN se dnes prezentuje jako oběť, která si už vše odžila. Jenže hlavní líčení teprve začíná a obžaloba je plná detailů o tom, jak fungoval systém úplatků, skrytého financování a vlivu podnikatelů na politická rozhodnutí. Sarkasticky řečeno, pokud by Dozimetr opravdu měřil radioaktivitu, úroveň záření kolem pražského magistrátu by musela vyvolat okamžitou evakuaci celé metropole.
Politika jako reality show s příměsí sci-fi
Kdyby Dozimetr nebyl policejní operací, ale televizní show, měl by minimálně pět sérií, spin-off o Dopravním podniku a speciální epizodu s názvem „iPhone 6s: Návrat kmotra“. Diváci by se váleli smíchy, když by sledovali, jak se strana, která slibovala slušnost, najednou mění v partičku chlapíků hrajících Monopoly o skutečné tramvajové koleje.
STAN by v soutěži obsadil roli toho sympaťáka, který říká, že vlastně nic neudělal, že všechno už dávno napravil, a že mu jen zlomyslný osud přihrál do cesty „kamarády“ typu Redl. Publikum by ale vědělo své: jestliže vám do volební pokladničky připlouvají miliony, které pak musíte narychlo odesílat na charitu, není to příběh hrdiny, ale spíš postavy, co se snaží zachránit reputaci rychleji než Titanic svůj trup.
Psali jsme - Roček: Ruské drony nad Polskem jako smutná komedie
A aby toho nebylo málo, celé to působí jako groteska. Policie přichází s iPhonem starým skoro jako STAN sám, a přesto v něm najde víc pravdy než v deseti tiskových konferencích hnutí. Vážně... kdyby Redlova skupina používala chytré hodinky, dnes by se možná vyšetřovalo v aplikaci na krokoměry.
Takže ano, Dozimetr není jen kauza. Je to pohádka o české politice, ve které princové v saku tvrdí, že s drakem nikdy nespolupracovali, zatímco jim z kapsy pořád čouhá kus dračí šupiny. A kdyby tento příběh někdo chtěl přepsat do učebnice, klidně by ji mohl nazvat „Jak se z hnutí slušných starostů stali statisté ve vlastní frašce“.
(Kovář, prvnizpravy.cz, foto: zai)
