Debata v pořadu Za pět minut dvanáct mezi dosluhujícím ministrem zahraničí Janem Lipavským a předsedou Motoristů sobě Petrem Macinkou se rychle proměnila v emotivní střet dvou odlišných světů. Ústředním tématem byl vývoj kolem Filipa Turka, jehož případné jmenování do vlády prezident Petr Pavel odmítá. Andrej Babiš předložil na Hrad pracovní seznam ministrů, v němž Turek překvapivě figuruje nikoli u diplomacie, ale u životního prostředí. Motoristé tento krok označili za vstřícné gesto. Podle Lipavského je však samotná osoba Filipa Turka zásadním problémem.

Macinka opakovaně zdůraznil, že motoristé považují Turka za klíčovou osobnost a nadále trvají na jeho nominaci. Připustil, že přesun na jiné ministerstvo měl být signálem ochoty jednat. „Chtěli jsme udělat nějaké vstřícné gesto k tomu, abychom neblokovali vznik nové vlády. Filip Turek je klíčová osobnost motoristů a my ho nominovat oficiálně budeme,“ uvedl Macinka. Zdůraznil, že mnoho výhrad vůči Turkovi podle něj vychází ze zkreslených mediálních obrazů. Jako příklad uvedl údajnou černou stavbu, která podle něj vznikla ještě předtím, než Turek pozemek koupil.

Lipavský kontroval připomínkou konkrétních výroků i incidentů, které podle něj svědčí o nevhodnosti Turka pro vládní funkci. Připomněl i situaci z listopadových událostí, kdy Turek reagoval na provokace slovy, že aby někomu nezhajloval do obličeje. Podle Lipavského takový způsob vyjadřování odporuje hodnotám, které by měl představitel vlády hájit. „Já si prostě myslím, že toto nemá být profil člověka, který sedí ve vládě,“ uvedl. Macinka výrok bagatelizoval s tím, že reagoval v emocionálně vypjaté situaci a že to není překážka pro výkon funkce.

V další části debaty se oba politici střetli nad otázkou vztahů v rámci Visegrádské skupiny a nad úrovní diplomatického dialogu se Slovenskem. Macinka vinil odcházející vládu z poškozování vztahů, zejména kvůli výrokům některých jejích představitelů a kvůli aktivitám ministra vnitra Víta Rakušana na slovenské scéně. Lipavský trval na tom, že vztahy se Slovenskem kultivoval a že spolupráce probíhala bez narušení, zejména v praktických oblastech. Dodal také, že strategické spojenectví v rámci Evropské unie vyžaduje širší hledání partnerů než jen zemí V4.

Debata se přelila i do tématu zahraniční politiky nové vlády. Macinka zdůraznil, že směřování resortu by se nemělo dramaticky měnit a že stát musí usilovat o vyvážený a méně aktivistický přístup. Tvrdil, že občané chtějí méně jednostranné zahraniční politiky, než jakou podle něj reprezentovala dosavadní vláda. Lipavský reagoval upozorněním, že zahraniční politika stojí na jasných pojmenováních a obranných závazcích. Vytkl novému návrhu programového prohlášení, že neobsahuje ani slovo Rusko.

Psali jsme: Bouře kolem sbírky Dana. Štefec upozorňuje na zásadní nejasnosti

Rozhovor se dostal i k válce na Ukrajině a k americkým návrhům na mírové řešení. Macinka uvedl, že je třeba více diplomacie a méně iluzí o rychlém vítězství na bojišti. Lipavský naopak připomněl, že ukrajinská obrana závisí na podpoře Evropy a že evropské státy už dnes poskytují více pomoci než Spojené státy. Podle něj je nutné jednat s realistickým vědomím, že Rusko je agresorem a že diplomatická dohoda musí vycházet z respektu k ukrajinské suverenitě.

Oba politici se nakonec dotkli i otázky budoucnosti Ukrajiny v euroatlantických strukturách. Lipavský uvedl, že členství Ukrajiny v NATO by v dlouhodobém horizontu mohlo stabilizovat region. Macinka namítl, že právě tato perspektiva je pro mnohé komplikovaná, nicméně uznal možnost bezpečnostních záruk, které by funkčně doplňovaly současný stav.

Celá debata tak odhalila hluboký hodnotový i politický rozpor mezi oběma tábory. Dotkla se vztahu k prezidentovi, postupu při jmenování vlády i zásadních otázek zahraniční politiky. Způsob, jakým oba aktéři vystupovali, ukázal, jak vyhroceným tématem se stal nejen Filip Turek, ale i budoucí směřování české diplomacie.

(Barták, prvnizpravy.cz, repro: TN.cz)