Na britských ostrovech sílí politická krize, která se dotýká samotného vrcholu moci. Premiér Keir Starmer čelí vážným pochybnostem o svém úsudku poté, co vyšlo najevo, že do čela britské ambasády ve Washingtonu jmenoval muže dlouhodobě spojovaného s Jeffreyem Epsteinem. Zahraniční média připomínají, že vazby na amerického finančníka odsouzeného za sexuální zneužívání nezletilých byly známy už v době jmenování, přesto nebyly považovány za překážku. Výsledkem je prudký propad důvěry, otevřená kritika opozice a nervozita uvnitř samotné Labouristické strany.
Zveřejněné materiály z takzvaných Epsteinových spisů ukazují na pokračující kontakty i v době, kdy byl Epstein veřejně označován za jednoho z největších predátorů své doby. Dokumenty podle zahraničního tisku obsahují e-mailovou komunikaci a další záznamy, které vyvolávají otázky, zda britská vláda nepodcenila bezpečnostní i morální rozměr celé záležitosti. Starmer byl následně nucen přiznat politickou chybu a omluvit se obětem Epsteinových činů, což je krok, který britská média označují za mimořádně neobvyklý a politicky oslabující.
Situaci dále vyhrotil odchod šéfa premiérova kabinetu Morgana McSweeneyho, jenž se na rozhodnutí o jmenování podílel. Jeho rezignace je vnímána jako tichý důkaz, že krize má hlubší rozměr než pouhou personální chybu. Kritici upozorňují, že vláda, která stavěla svou legitimitu na důrazu na etiku a transparentnost, nyní působí rozpolceně a zranitelně. V britské politice se zároveň stále častěji objevují spekulace o možném předčasném konci Starmerova působení v čele vlády.
Na vývoj v Británii zareagoval také hlavní analytik Trinity Bank Lukáš Kovanda, který upozorňuje na zásadní politické důsledky celé aféry.
„Šance britského premiéra Starmera, že tento týden ve funkci přežije, se dle zdrojů Bloombergu scvrkla na 50 %. Starmer tak může být první vrcholnou obětí skandálu kol Epsteinových spisů.
Starmerovi notně přitížilo, že na post velvyslance ve Washingtonu dosadil Epsteinova kamaráda, přičemž jej nevarovalo ani to, že se mu přezdívá Princ temnot.
Psali jsme: Tichá cenzura médií v Česku po Fialovi nekončí
Tenhle Princ tak představuje další vodu na mlýn Farageově partaji Reform UK. Farage může být prvním britským premiérem od roku 1922, který není ani labouristou, ani konzervativcem,“ okomentoval na síti X aktuální dění v Anglii Kovanda.
Ukazuje se, jak křehká je důvěra veřejnosti v politické elity a jak rychle se může morální selhání proměnit v systémový problém s dopadem daleko za hranice jedné země.
(Beneš, prvnizpravy.cz, repro: cnn prima)
Zdroje: 1. https://www.reuters.com/world/
