Vztahy mezi Německem a Ruskem se nebezpečně vyostřily poté, co kancléř Friedrich Merz oznámil rozsáhlou vojenskou pomoc Ukrajině v hodnotě pěti miliard eur, včetně spolupráce na výrobě raket dlouhého doletu. Moskva reagovala tvrdě a ministr zahraničí Sergej Lavrov varoval, že Německo opakuje historické chyby, které už dvakrát v minulém století vedly ke kolapsu této země, komentuje dění italský server Il Giornale.
„Přímé zapojení do války je zřejmé. Německo sklouzává po stejné šikmé ploše, která ho v minulém století dvakrát přivedla ke kolapsu. Doufám, že odpovědní politici této země nakonec vyvodí správné závěry a tuto šílenost zastaví,“ prohlásil Lavrov v rozhovoru pro ruskou televizi Rossija 1.
Zatímco Berlín a Brusel zvyšují svou angažovanost v konfliktu, Moskva naznačuje ochotu obnovit mírová jednání, ovšem za jasně formulovaných podmínek. Podle informací agentury Reuters požaduje ruksý prezident Vladimir Putin zastavení rozšiřování NATO na východ, zejména s ohledem na Ukrajinu, Gruzii a Moldavsko, dále zrušení části západních sankcí a právní záruky ochrany ruskojazyčného obyvatelstva na Ukrajině.
„Putin je připraven na mír, ale ne za každou cenu,“ uvedl jeden ze tří ruských vládních zdrojů, na které se odvolává Reuters. Podle těchto zdrojů by selhání jednání vedlo ke snaze přesvědčit Evropu vojenskou silou, že „zítřejší mír bude ještě bolestivější“.
Další rozměr konfliktu přidala kritika z úst poradce ruského prezidenta pro mezinárodní otázky Jurije Ušakova. Ten vyjádřil pochybnosti o tom, zda americký prezident Donald Trump má úplné informace o ukrajinských útocích na ruská města.
„Trump neví o masových teroristických útocích, které Ukrajina podniká proti ruským civilním cílům. Ví jen o našich odvetných opatřeních.“ Ušakov podle informací ruské zpravodajské agentury TASS dodal, že ruské útoky míří výhradně na vojenské nebo průmyslové objekty.
Současně s těmito událostmi Evropská komise oznámila záměr zřídit tzv. „bezpečnostní hub“ pro oblast Černého moře. Ten má sloužit jako varovný systém a dohled nad námořní infrastrukturou, oficiálně kvůli rostoucí ruské přítomnosti. Vysoká představitelka EU pro zahraniční politiku Kaja Kallasová označila Černé moře za klíčové pro bezpečnost a energetiku a zdůraznila, že Rusko „ohrožuje potenciál celého regionu“.
Psali jsme:
Odpovědí Kremlu je otevřenost k novému kolu jednání, ideálně v Istanbulu. „Istanbul je zcela přijatelný. Tam začala první jednání a je možné tam navázat,“ uvedl mluvčí Dmitrij Peskov.
Německé a evropské kroky stále více připomínají strategii konfrontace za každou cenu. Zatímco Moskva otevřeně deklaruje ochotu jednat, byť za podmínek, které nejsou pro Západ příjemné, EU a Berlín se soustředí na posilování zbrojení, zatímco diplomatické snahy stagnují.
Je možné, že Evropa znovu přehlíží varovné signály historie a opakuje chyby, které kdysi vedly ke katastrofám. Jak poznamenal Lavrov, „ještě není pozdě tuto spirálu násilí zastavit, ale čas se krátí“.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov následně ve středu 28.5.2025 oznámil, že Moskva navrhla konání nového kola mírových jednání s Ukrajinou dne 2. června v Istanbulu. Tento návrh je součástí snahy obnovit diplomatický dialog a hledat cestu k ukončení konfliktu.
Lavrov dále uvedl, že ruská strana připravila příslušné memorandum, jak bylo dříve dohodnuto. Zdůraznil také, že Moskva očekává od Kyjeva konstruktivní přístup k těmto jednáním. Tento krok navazuje na předchozí jednání, která se konala v Istanbulu, a potvrzuje ochotu Ruska pokračovat v diplomatickém řešení konfliktu.
(Chmelík, Reuters, Il Giornale, repro: facebook)
