Premiér Andrej Babiš tvrdí, že se definitivně zbavil Agrofertu a svůj střet zájmů vyřešil. Evropská komise však dospěla k opačnému závěru. Podle stanoviska Generálního ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova (DG AGRI) český premiér nadále splňuje podmínky střetu zájmů podle evropského finančního nařízení a opatření, která přijal, nejsou dostatečná. Spor tak pokračuje navzdory Babišovým opakovaným ujištěním, že veškeré zákonné povinnosti splnil.
Obsah dopisu zveřejnila ve středu 14. října organizace Transparency International. Dokument obdržela již 14. září jako odpověď na svůj květnový podnět. Protože byl označen jako citlivý, vyžádala si souhlas Evropské komise se zveřejněním jeho obsahu. Ten získala 5. října. Samotný dopis nebyl zveřejněn v úplném znění.
Generální ředitelka DG AGRI Elisabeth Wernerová v dopise uvedla, že Komise po posouzení informací českých úřadů považuje Babišovu situaci za střet zájmů podle článku 61 evropského finančního nařízení z roku 2024. Dosavadní opatření podle ní problém dostatečně neodstraňují.
Andrej Babiš převedl 20. února 2026 akcie holdingu Agrofert do svěřenského fondu RSVP Trust. Podle svého vyjádření se tím společnosti definitivně vzdal a nemá z ní žádný prospěch. Evropská komise však při posuzování střetu zájmů vychází z širších pravidel, která zahrnují nejen přímé vlastnictví, ale také rodinné a ekonomické zájmy.
Právě konstrukce svěřenského fondu představuje jeden z hlavních problémů. Jeho statut rozlišuje nezávislou správu během Babišova působení ve vládě a následnou rodinnou správu. Potenciálními příjemci majetkových výhod jsou premiérovi potomci. Komise v zářijové komunikaci s českými úřady upozornila také na Babišův přístup k informacím o portfoliu fondu.
Evropské finanční nařízení přitom nevyžaduje prokázání konkrétního rozhodnutí, kterým politik zvýhodnil určitou společnost. Střet zájmů může vzniknout již tehdy, pokud osobní či rodinné ekonomické vazby ohrožují nestranný a objektivní výkon veřejné funkce při nakládání s evropskými prostředky.
Babiš zveřejněné stanovisko odmítl. Ve vyjádření pro ČTK jej označil za nesmysl a zopakoval, že pro odstranění střetu zájmů udělal více, než musel. Zdůraznil, že se Agrofertu definitivně zbavil a firma se mu nikdy nevrátí. Podle něj jde nyní pouze o komunikaci českých a evropských úředníků.
Transparency International naproti tomu považuje závěr Komise za potvrzení svého dřívějšího právního hodnocení a vyzvala premiéra k rezignaci. To je stanovisko protikorupční organizace, nikoli požadavek Evropské komise.
Spor má konkrétní finanční důsledky. Evropská komise v září přerušila na šest měsíců lhůtu pro proplacení části výdajů České republice z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova. Opatření se vztahuje na 3,18 milionu eur, přibližně 77 milionů korun, spojených s podporami společností skupiny Agrofert.
Ve hře jsou miliony z dotací a odpovědnost státu
Nejde zatím o definitivní odebrání dotací ani o uloženou pokutu. Přerušení platební lhůty umožňuje Komisi požadovat další vysvětlení a prověřit, zda byly při čerpání prostředků dodrženy evropské předpisy. Opatření se navíc netýká všech zemědělských podpor pro Agrofert. Přímé platby z Evropského zemědělského záručního fondu pokračují.
Komise však upozornila, že může přijmout další opatření včetně pozastavení plateb nebo finančních oprav. Případné neuznání výdajů by mohlo vytvořit finanční problém pro český stát. Podstatný je především rozpor mezi hodnocením Bruselu a postupem českých institucí. Státní zemědělský intervenční fond po převedení Agrofertu do svěřenského fondu nechal zpracovat právní analýzy a v dubnu oznámil, že nové uspořádání považuje za slučitelné s českou i evropskou legislativou. Následně obnovil vyplácení příslušných podpor.
Evropská komise však tento závěr nepřijala. Ministerstvo zemědělství vedené Martinem Šebestyánem a Státní zemědělský intervenční fond proto musí vyjasnit, jak chtějí zajistit soulad rozhodování o dotacích s evropskými pravidly. Holding Agrofert nadále uvádí, že postupoval v souladu se zákony a dotačními podmínkami. O případných konečných finančních dopadech zatím rozhodnuto nebylo.
Koalice chce měnit zákon. Evropská pravidla tím neobejde
Politický rozměr kauzy zesiluje skutečnost, že ve Sněmovně leží návrh změny českého zákona o střetu zájmů. Předložili jej poslanci Radek Vondráček, David Pražák, Marie Pošarová a Filip Turek. Předloha mění mimo jiné dosavadní pravidla týkající se veřejných zakázek, dotací a podnikání osob vykonávajících veřejné funkce.
Předkladatelé změny obhajují potřebou přesnější právní úpravy. Kritici naopak upozorňují, že by novela mohla oslabit dosavadní ochranné mechanismy. Vláda k návrhu zaujala neutrální stanovisko a zákon dosud nebyl schválen. Evropská komise přitom výslovně oznámila, že bude sledovat také budoucí změny českých kontrolních pravidel, zejména pokud by mohly oslabit ochranu před střetem zájmů.
Právě zde vzniká další zásadní otázka. Český parlament může změnit domácí legislativu, ale nemůže tím odstranit povinnost respektovat přímo použitelná evropská finanční pravidla. Pokud by případná novela umožnila postup, který bude nadále v rozporu s evropským právem, problém se pouze přesune do dalšího právního a politického sporu.
Je důležité rozlišovat, že zveřejněné stanovisko DG AGRI není soudním rozsudkem ani konečným rozhodnutím o vrácení dotací. Přesto jde o oficiální závěr příslušného útvaru Evropské komise, který má konkrétní význam pro kontrolu evropských prostředků.
Andrej Babiš může nadále tvrdit, že svůj střet zájmů vyřešil. Evropská komise však dospěla k jinému závěru a požaduje účinné záruky ochrany evropských peněz. Dokud se tento rozpor nevyřeší, zůstává otevřená nejen otázka premiérových majetkových vazeb, ale také odpovědnost českého státu za vyplácení dotací.
Kauza tak přesahuje osobní spor premiéra s Transparency International. Jde o to, zda české kontrolní instituce dokážou nezávisle posuzovat dodržování pravidel pro nakládání s veřejnými prostředky i tehdy, když se týkají samotného předsedy vlády.
(Kovář, prvnizpravy.cz, repro: x)
Zdroje: 1. Transparency International – Premiér Babiš je ve střetu zájmů, píše Evropská komise, 14. října 2026; 2. Poslanecká sněmovna – Sněmovní tisk 221, novela zákona o střetu zájmů; 3. ČTK – Transparency International uvedla, že EK jí potvrdila Babišův střet zájmů; 4. Transparency International – Právní podnět institucím EU k Babišovu střetu zájmů
