Když analytici z institutu Bruegel představili novou databázi amerických zahraničních vojenských prodejů v rámci programu Foreign Military Sales, získali výzkumníci podrobný přehled o tom, jakým způsobem americký obranný průmysl propojuje své kapacity s potřebami spojenců. Databáze obsahuje všechny notifikace od roku 2008 až po rok 2025 a ukazuje dramatický růst evropské poptávky po amerických systémech zejména po roce 2022. Nástup ruské agrese, vyšší bezpečnostní rizika i globální nejistota přivedly evropské vlády do situace, kdy navyšují rozpočty a obracejí se na americké dodavatele, protože ti dokážou dodat velké objemy ve velmi krátkém čase. Tento trend lze podrobně sledovat přímo v původním zdroji z Bruegelu, který přináší širokou analýzu evropské závislosti na amerických exportech Bruegel Policy Brief.
Pro Českou republiku nejde o abstraktní posun, ale o konkrétní rámec, v němž se odehrává největší modernizace armády od vstupu do NATO. Česká strategie spoléhá na hluboké provázání se spojenci a zároveň očekává, že zapojení do amerických systémů zlepší interoperabilitu, dostupnost technologií i odolnost vůči potenciální hrozbě z Ruska. Z toho zároveň vyplývá rostoucí strukturální závislost na Spojených státech, která je na úrovni celé Evropy předmětem silných debat. Evropské instituce i některé vlády poukazují na to, že bez posílení domácího obranného průmyslu se kontinent může během několika let ocitnout ve strategické pozici, která mu omezí prostor při politických rozhodnutích.
V centru českého obranného plánu stojí projekt pořízení letounů F 35. Ministerstvo obrany podepsalo v lednu 2024 memorandum, kterým formálně zahájilo akvizici čtyřiadvaceti stíhaček páté generace. Celková hodnota projektu byla vyčíslena na přibližně sto padesát miliard korun a představuje největší nákup v historii českých ozbrojených sil. Podrobný popis kontraktu a jeho parametrů je dostupný v oficiální zprávě českého ministerstva obrany, která shrnuje rozsah projektu a jeho časovou osu Ministerstvo obrany ČR.
První dodávky F 35 mají dorazit na začátku další dekády, nicméně rozhodující etapa nastane v období let 2026 až 2030, protože právě tehdy bude nutné vytvořit infrastrukturu, vycvičit personál a přizpůsobit logistiku. Česká armáda musí zároveň řešit postupné vyřazování letounů Gripen a zajistit kompatibilitu s aliančními silami, aby bylo možné zapojení do společných operací. Náklady v této fázi nebudou tvořeny pouze pořizovací cenou letounů, ale také vybudováním podpůrného ekosystému, simulátorů, hangárů, servisních kapacit a výcvikových linek.
Česká republika však současně realizuje i další akvizice v rámci systému Foreign Military Sales. Americká Agentura pro spolupráci v oblasti obrany a bezpečnosti potvrdila českou žádost o moderní komunikační a datové systémy v hodnotě téměř dvě stě milionů dolarů. Tyto projekty zahrnují jak dodávky samotné techniky, tak dlouhodobý servis a školení, což je pro menší armádu klíčové, protože vlastní servisní kapacity jsou omezené. Přístup k technické podpoře přímo od amerických firem posiluje spolehlivost, ale zároveň propojuje českou armádu s americkým dodavatelským řetězcem na desítky let dopředu.
Význam těchto nákupů pro český rozpočet je značný. Český obranný rozpočet se pohybuje kolem úrovně dvou procent hrubého domácího produktu a v příštích letech bude dále růst kvůli rostoucím investicím. Významná část prostředků směřuje do modernizačních projektů, zatímco provozní položky porostou pomaleji. Ekonomické studie však upozorňují, že multiplikační efekt zbrojních výdajů se plně projeví pouze tehdy, pokud se do projektů zapojí evropský a domácí průmysl. Pokud tento předpoklad nebude naplněn, budou veřejné prostředky odtékat do zahraniční ekonomiky bez odpovídajícího přínosu pro české firmy a české technologie. Zásadní otázkou je proto rozsah offsetových programů a možnost zapojení firem do servisních a výrobních programů F 35.
V širším evropském kontextu se prohlubuje paradox obranné politiky. Na jedné straně se evropské země potýkají s bezprecedentním růstem poptávky po moderní technice, na druhé straně evropský průmysl nedokáže reagovat dostatečně rychle ani v tak základních oblastech, jako je výroba munice. Tento nedostatek kapacit vede evropské vlády k dalším objednávkám z USA, čímž se cyklus závislosti ještě prohlubuje. Podle řady investigativních článků a odborných analýz americké společnosti aktivně využívají zvýšený evropský zájem a usilují o dlouhodobé servisní kontrakty, které přinášejí stabilní příjmy po celá desetiletí. Tento trend je patrný také v mezinárodních agenturních zprávách, například v reportážích Reuters, které popisují rostoucí tlak amerických firem na získání evropských zakázek.
Psali jsme: Mír za našimi zády? Trumpův plán vyvolal v Evropě paniku
Evropské orgány na tuto situaci reagují návrhy na vytvoření masivního společného obranného programu, který by sjednotil poptávku, posílil evropský průmysl a zkrátil dodací lhůty. Součástí těchto plánů je i možnost využití společných úvěrových nástrojů a investičních pobídek pro členské státy. Pokud se tento program podaří naplnit, může posílit evropskou část obranné struktury NATO bez narušení transatlantické spolupráce.
Politická rovina vztahů mezi Evropou a Spojenými státy však zůstává citlivá. Druhé funkční období Donalda Trumpa přineslo prvky ekonomického nacionalismu a důraz na to, aby spojenci nejen zvyšovali výdaje na obranu, ale také více nakupovali americkou techniku. Objevují se i prvky podmíněnosti a tlaku, aby evropské země přebíraly větší finanční břemeno. To může v budoucnosti ovlivnit i podmínky dodávek a servisních kontraktů, což představuje riziko pro Evropu v době, kdy se snaží posílit vlastní průmyslovou základnu.
V letech 2026 až 2030 bude muset Česká republika skloubit americké projekty s podporou domácího průmyslu a zároveň udržet fiskální stabilitu. Nákup F 35 i dalších systémů bude znamenat zásadní investiční zatížení, které musí být vyváženo efektivním zapojením českých firem do výroby a servisu. Pokud se podaří propojit modernizaci armády s technologickým rozvojem domácích podniků, může Česká republika získat dlouhodobé výhody v podobě vyšší přidané hodnoty, inovací a kvalifikovaných pracovních míst.
Evropa i Česká republika proto vstupují do období, kdy je třeba přehodnotit dosavadní model závislosti a posílit vlastní obranný ekosystém. Transatlantická vazba zůstává klíčová, ale bez posílení evropské kapacity hrozí, že rozhodující část přidané hodnoty zůstane mimo kontinent. Česká obrana tak stojí na křižovatce mezi bezpečnostní efektivitou a strategickou autonomií. Úspěch modernizace bude záviset na schopnosti propojit oba cíle do jednoho funkčního rámce.
Zdroje: European Parliament Research Service. United States Defense Industrial Base; Reuters. European arms imports soared in past four years, SIPRI think tank say; The Guardian. Armed by America: how Europe’s militaries depend on US weapons; Financial Times. Safran calls for European governments to buy from local defence groups; IISS. Europe: spending defence euros and dollars; DSCA. Czech Republic – Communications, Data Links, and Support; Ministerstvo obrany ČR. Minister Černochová sealed the procurement of F 35 aircraft
(Kyncl, bruegel.org, foto: zai)
