Evropské tajné služby nevěří v rychlý mír na Ukrajině

politika

Šéfové evropských zpravodajských služeb tvrdí, že Moskva mírová jednání zneužívá k tlaku na sankce a obchody a válku ukončit nechce.

Evropské tajné služby nevěří v rychlý mír na Ukrajině
Ilustrační foto
21. února 2026 - 01:56

Evropské zpravodajské služby se podle dostupných informací shodují, že vyhlídky na rychlou mírovou dohodu o Ukrajině jsou výrazně horší, než jak je veřejně prezentováno částí politických kruhů na obou stranách Atlantiku. Varování přichází z prostředí, které pracuje s dlouhodobými analýzami ruských záměrů, s odposlechy, se zpravodajskými odhady vojenských kapacit i s detailním mapováním ekonomických tlaků, jimž Moskva čelí. Závěr je nepříjemný, ale konzistentní. Kreml nemá motivaci konflikt rychle ukončit a současná jednání využívá především jako nástroj politického a ekonomického tlaku na Západ.

Podle šéfů několika evropských zpravodajských služeb není ruská strategie vedena snahou dosáhnout skutečného kompromisu, ale spíše snahou udržet konflikt v takové podobě, která umožní postupné oslabování jednoty evropských států, unavení veřejnosti a vytvoření prostoru pro vyjednávání o zmírnění sankcí. Mírový proces se tak v ruském pojetí mění v instrumentální kulisu, jejímž prostřednictvím Moskva vysílá signál ochoty jednat, zatímco v zákulisí pokračuje v adaptaci válečné ekonomiky a v konsolidaci vnitropolitické kontroly.

Zpravodajské analýzy upozorňují, že ruské vedení dokázalo během posledních let do značné míry přizpůsobit ekonomiku dlouhodobému konfliktu. Přesměrování exportů, rozvoj paralelních finančních kanálů a posilování spolupráce s neevropskými partnery snižují bezprostřední tlak sankcí. Právě proto je pro Moskvu výhodné hrát hru na mír, aniž by skutečně ustoupila ze svých základních válečných cílů. Jednání vytvářejí dojem, že existuje diplomatická cesta ven, což zvyšuje tlak na evropské vlády, aby zmírnily ekonomické restrikce ve jménu údajné deeskalace.


Evropské služby zároveň varují, že ruská strana používá mírové kontakty k sondování rozporů uvnitř Evropské unie i mezi Evropou a Spojenými státy. Každý náznak nejednoty je v Moskvě interpretován jako příležitost k posílení vyjednávací pozice. Zpravodajci popisují, že ruská diplomacie v zákulisí systematicky pracuje s představou selektivních ústupků, které mají některým státům nabídnout krátkodobé ekonomické výhody výměnou za oslabení společného postoje vůči sankcím a vojenské podpoře Ukrajiny.

Zvláštní pozornost je věnována americké roli. Část evropských bezpečnostních elit má za to, že ve Washingtonu existuje silná politická motivace prezentovat diplomatický průlom jako úspěch, zejména v kontextu vnitropolitických tlaků a únavy americké veřejnosti z dlouhodobého konfliktu. Právě tento faktor zvyšuje obavy, že by mohlo dojít k nerealistickým očekáváním ohledně rychlosti a reálného obsahu případné dohody. Podle evropských zpravodajců by jakýkoli mírový rámec, který by přehlížel ruské dlouhodobé strategické cíle, nevedl k trvalé stabilitě, ale pouze k dočasnému příměří, které by Moskva využila k přeskupení sil.


V této souvislosti se objevují i varování před ekonomickou dimenzí vyjednávání. Některé evropské podnikatelské kruhy otevřeně volají po obnovení obchodních vztahů s Ruskem a argumentují ztrátami, které sankční režim přináší evropským ekonomikám. Zpravodajské služby však upozorňují, že právě propojení mírových rozhovorů s obchodními dohodami je jedním z hlavních ruských cílů. Kreml se snaží vytvořit dojem, že normalizace ekonomických vztahů je nezbytným předpokladem pro jakýkoli posun v diplomatické rovině. Takový přístup by však podle bezpečnostních analýz oslabil schopnost Evropy dlouhodobě čelit ruskému tlaku a vytvořil by precedent, že agresivní politika může být odměněna návratem k byznysu jako obvykle.

Původní informace přinesla agentura Reuters v exkluzivním materiálu, který vychází z rozhovorů s šéfy pěti evropských zpravodajských služeb a detailně popisuje jejich skepsi vůči rychlé dohodě zprostředkované Spojenými státy. 

Celkový obraz, který z těchto hodnocení vyplývá, je pro evropskou politiku nepříjemný. Namísto krátkodobých diplomatických gest se bude muset Evropská unie připravit na dlouhodobou strategii odolnosti, která zahrnuje pokračující podporu Ukrajiny, posilování vlastní obranné kapacity i schopnost čelit ekonomickému tlaku. Pokud Evropa podlehne iluzi rychlého míru bez skutečných záruk, riskuje, že se konflikt v jiné podobě vrátí v okamžiku, kdy to bude pro Moskvu výhodné. Zpravodajské služby proto nepřímo apelují na politické lídry, aby se nenechali ukolébat rétorikou o blížícím se míru, ale vycházeli z tvrdých dat a realistického čtení ruských záměrů.

(Kovář, prvnizpravy.cz, repro: versed)


Zdroj: https://www.reuters.com/world/europe/top-european-spies-sceptical-us-will-clinch-ukraine-peace-deal-this-year-2026-02-19/


Anketa

Má podle Vás Petr Pavel v roce 2028 znovu usilovat o funkci prezidenta republiky?