Česká republika chce zdravější děti, pohybově zdatnější populaci a společnost odolnější vůči krizovým situacím. Odborná pracoviště, která mohou tyto cíle pomoci naplnit, však podle tajemníka Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy Radima Zelenky postrádají dostatečnou dlouhodobou podporu výzkumu. Fakulta přitom vzdělává trenéry a další specialisty, rozvíjí sportovní medicínu, zkoumá pohybovou aktivitu a spolupracuje se sportovními organizacemi. Její zkušenosti otevírají širší otázku: zda stát dokáže využít existující univerzitní kapacity při uskutečňování vlastních závazků v oblasti prevence, zdraví a odolnosti. Projednávaný rozpočet na rok 2027 nabízí příležitost začít tento problém řešit.
„Máme lidský kapitál, laboratorní zázemí i know-how,“ vysvětluje Zelenka v rozhovoru pro První zprávy. Fakulta je podle něj připravena zapojit se do rozsáhlejších programů zaměřených na pohybovou aktivitu, zdraví a tělesnou zdatnost obyvatel. Chybí však stabilní systém podpory, který by umožnil dlouhodobý výzkum a praktické využívání jeho výsledků. Stát tak podle jeho hodnocení nedostatečně využívá odborný potenciál, který již má k dispozici.
FTVS UK plní tři základní role. Zajišťuje vysokoškolské vzdělávání, vědeckou činnost a prostřednictvím spolupráce s veřejným i soukromým sektorem převádí odborné poznatky do praxe. Připravuje učitele tělesné výchovy, trenéry a další specialisty, zabývá se pohybovou diagnostikou, sportovní výkonností, rehabilitací a zdravotní prevencí.
Zatímco vzdělávací a odborné aktivity přinášejí konkrétní výsledky, financování výzkumu podle Zelenky neodpovídá jeho možnému společenskému přínosu. Projekty zaměřené na tělesnou zdatnost dětí, pohybové návyky nebo zdravotní prevenci se ucházejí o prostředky ve výzkumných soutěžích společně s dalšími vědními obory, často s výrazně rozsáhlejším personálním a finančním zázemím.
Zelenka upozorňuje, že institucionální prostředky určené na vědeckou činnost fakulty by podle jeho odhadu postačovaly přibližně na financování šesti až sedmi vědeckých pracovníků. Fakulta sice získává granty a účastní se výzkumných projektů, problémem je však jejich rozsah a kontinuita. Menší projekty podle něj umožňují částečně financovat pracovníky nebo pořídit vybavení, obtížně se z nich ale vytváří dlouhodobý výzkumný program zaměřený například na zdravotní dopady pohybové aktivity celé populace.
Ekonomické souvislosti dokládá výroční zpráva fakulty za rok 2025. Hlavní činnost vykázala účetní ztrátu 5,769 milionu korun, kterou vyrovnal zisk z celoživotního vzdělávání a doplňkové činnosti ve výši 5,866 milionu. Celkové hospodaření tak skončilo kladným výsledkem 97 tisíc korun. Zpráva současně uvádí, že povinné výdaje fakulty byly pokryty institucionálním příspěvkem a dotací na vědu, zatímco příjmy z dalších činností vytvářely prostor pro rozvoj. Nejde tedy o důkaz, že by fakulta nebyla schopna financovat svůj základní provoz. Ukazuje to však význam vlastních aktivit a omezený prostor pro rozšiřování odborných a výzkumných kapacit bez dalších zdrojů.
Zde vzniká otázka, zda stát vytváří dostatečné podmínky pro výzkum, od něhož současně očekává stále širší využití ve zdravotnictví, školství i sportu.
Výzkum pohybu může pomoci zdraví i odolnosti společnosti
Význam sportovní vědy se zdaleka neomezuje na přípravu reprezentantů. Výzkum pohybové aktivity může poskytovat důležité informace o tělesné zdatnosti dětí, účinnosti preventivních programů, možnostech zdravého stárnutí i schopnosti člověka zvládat fyzickou a psychickou zátěž.
Zelenkovo upozornění proto přesahuje potřeby jedné fakulty. Otevírá možnost vytvořit cílený výzkumný program, na němž by spolupracovaly univerzity, Národní sportovní agentura, ministerstvo školství a ministerstvo zdravotnictví. Součástí by mohlo být dlouhodobé sledování tělesné zdatnosti dětí, hodnocení účinnosti pohybových programů nebo výzkum fyzické a psychické odolnosti.
Samostatnou oblast představují sporty rozvíjející dovednosti využitelné také při mimořádných událostech. Orientační a outdoorové disciplíny podporují pohyb v terénu, záchranářské sporty praktické schopnosti a technické disciplíny práci se specializovaným vybavením. Střelecké a úpolové sporty mohou rozvíjet soustředění, sebekontrolu a zvládání zátěže. Jejich případné širší využití však vyžaduje odborně připravené programy, nikoli pouze obecné předpoklady o prospěšnosti sportu.
Nejde přitom o nahrazování armády nebo profesionálních bezpečnostních složek. Sportovní organizace mohou prostřednictvím své běžné činnosti rozvíjet schopnosti, na které by navazovala specializovaná příprava pro civilní ochranu, krizové situace nebo další potřeby státu. Univerzity by mohly pomoci s metodikou, vzděláváním i vyhodnocováním výsledků. Propojení sportovní praxe a vědeckého zázemí může dát pojmu odolnost konkrétní obsah. Bez odborných podkladů a měřitelných výsledků totiž hrozí, že se z něj stane pouze další často používané politické heslo.
Rozpočet 2027 by měl financovat i nové úkoly sportovní politiky
Při pohledu na připravovaný státní rozpočet získávají tyto otázky další význam. Vláda ve svém programovém prohlášení označuje pravidelný pohyb za důležitý nástroj zdravotní prevence, posilování fyzické a psychické odolnosti i podpory obranyschopnosti. Počítá s dostupnějším sportováním dětí, kvalitnějším vzděláváním trenérů, rozvojem vědy a spoluprací mezi resorty.
Na tyto priority navazuje Akční plán podpory sportu 2027, schválený vládou v červenci. Vedle dosavadních úkolů sportovní politiky rozpracovává také otázky širší dostupnosti pohybu, vzdělávání, modernizace podpory sportu a společenské odolnosti. Samotné schválení dokumentu však ještě nezaručuje prostředky potřebné k uskutečnění všech jeho záměrů.
Kapitola Národní sportovní agentury má podle návrhu rozpočtu na rok 2027 vzrůst z 8,237 na 8,432 miliardy korun, tedy o 195,8 milionu. Jde o meziroční nominální zvýšení přibližně o 2,4 procenta. Navýšení je pozitivním krokem, ale samo o sobě nevypovídá o tom, zda budou finančně zabezpečeny také nové priority.
Je přitom nutné rozlišovat odpovědnost jednotlivých institucí. Sportovní věda a vysokoškolský výzkum se nefinancují pouze z kapitoly Národní sportovní agentury. Vláda navíc pro rok 2027 deklaruje meziroční zvýšení národních výdajů na vědu a výzkum o dvě miliardy korun. Není tedy přesné tvrdit, že stát vědu nepodporuje. Rozhodující bude, zda se část prostředků dostane také k projektům zaměřeným na pohybovou aktivitu, prevenci a zdraví.
Podobně již existují programy Ministerstva obrany podporující branně-sportovní a technické aktivity obyvatelstva. Ani zde proto nejde o začínání od nuly. Chybí však jasně doložené propojení jednotlivých programů s širšími cíli sportovní politiky, jejich společné vyhodnocování a dlouhodobě předvídatelný systém financování.
Řešením by mohlo být současné posílení sportovních programů a vyčlenění prostředků na společné výzkumné projekty univerzit, sportovních svazů a příslušných resortů. Národní sportovní agentura by mohla podporovat praktické sportovní aktivity, ministerstvo školství a výzkumné instituce jejich odborné vyhodnocování a další resorty projekty odpovídající jejich působnosti. Každý takový program by měl mít jasně určeného gestora, finanční krytí, měřitelné cíle a pravidelné hodnocení výsledků. Tím by se odlišoval od dalších dotačních výdajů, jejichž skutečný dlouhodobý přínos zůstává obtížně posouditelný.
Druhé čtení státního rozpočtu představuje příležitost, jak část těchto úkolů finančně zabezpečit. Případné pozměňovací návrhy však musí respektovat již schválené základní parametry rozpočtu včetně schodku 386 miliard korun. Dodatečná podpora tak vyžaduje konkrétní přesuny prostředků a jasně stanovené priority, nikoli pouze další výdajové sliby.
Příklad Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy ukazuje, že Česká republika má odborníky, laboratoře, zkušenosti se vzděláváním trenérů i projekty propojující sport, medicínu a moderní technologie. Stát by měl těchto kapacit využít při plnění úkolů, které si sám stanovil, a vytvořit pro ně odpovídající dlouhodobou podporu.
Český sport nepotřebuje pouze další peníze na dosavadní činnost. Potřebuje také prostředky na nové úkoly, které mu vláda přidává v oblasti prevence, vzdělávání a odolnosti. Pokud mají politická prohlášení o zdravější a připravenější společnosti znamenat skutečnou změnu, musí je doprovázet financování výzkumu, odborného vzdělávání a praktických programů. Rozpočet na rok 2027 je příležitostí ukázat, zda stát dokáže své priority nejen vyhlásit, ale také uskutečnit.
Zdroje: 1. FTVS UK – Výroční zpráva o hospodaření za rok 2025; 2. FTVS UK – Věda a výzkum; 3. Vláda ČR – Programové prohlášení vlády, Sport, prevence a zdraví; 4. Vláda ČR – Schválení Akčního plánu podpory sportu 2027; 5. Národní sportovní agentura – Akční plán podpory sportu 2027; 6. Ministerstvo obrany – Podpora branně-sportovních a technických aktivit 2027








