Bývalý prezident Miloš Zeman se po delší době objevil ve studiu Partie na CNN Prima News a nabídl divákům rozhovor, který byl místy ostrý, místy ironický, ale především obsahově hutný. Zeman se vyjadřoval k aktuálnímu sporu kolem nejmenování Filipa Turka, k postupu prezidenta republiky, k roli Ústavního soudu, k válce na Ukrajině, k výdajům na obranu i k budoucí prezidentské volbě. Nevyhýbal se ani osobním hodnocením politických aktérů a opakovaně zdůrazňoval význam dodržování dohod.
Hned v úvodu potvrdil, že na zámek v Lánech za ním dorazili Petr Macinka a Filip Turek. Nepřišli si podle něj pro rady, ale spíše jej seznámit se svými názory a vyslechnout ty jeho. Detaily jejich rozhovoru odmítl zveřejnit s tím, že soukromá setkání nekomentuje. K samotnému konfliktu mezi Motoristy a prezidentem Petrem Pavlem ale zaujal jasné stanovisko. Připustil, že má dva názory, které si neodporují. Na jedné straně podle něj nelze prezidentovi zazlívat, že odmítá jmenovat ministra, protože stejný postup uplatňoval i on sám. Na straně druhé dodal, že kdyby byl dnes hlavou státu, Filipa Turka by klidně jmenoval ministrem životního prostředí, protože v Evropském parlamentu pracoval ve výboru pro tuto oblast.
Zeman opakovaně zdůraznil, že prezident má podle ústavy právo návrh premiéra přijmout nebo odmítnout. Slovo návrh podle něj logicky znamená možnost volby. Argumentaci motoristů, že prezident porušuje ústavu, proto označil za chybnou. Prezident se podle něj v daném případě nepohybuje za hranou ústavního rámce, pokud odmítne kandidáta. Zároveň však varoval, že prezident by neměl své kroky opírat o průzkumy veřejného mínění a stavět se do role hlasné trouby veřejnosti.
Velmi kriticky se vyjádřil k myšlence kompetenční žaloby u Ústavního soudu. Podle něj nelze přehlížet fakt, že drtivou většinu ústavních soudců jmenoval právě Petr Pavel, což v krajním případě může vést k pocitu vděčnosti. „Ústavní soud nemusí být vždy objektivní a nestranný,“ prohlásil Zeman a naznačil, že by v takovém sporu nebylo rozumné spoléhat na definitivní a neutrální verdikt.
Kauzu kolem SMS zpráv, které prezident označil za vydírání, hodnotil Zeman jednoznačně. Podle něj o vydírání v trestněprávním smyslu nejde a prezident v tomto ohledu udělal profesionální chybu. Měl si podle něj nejprve nastudovat trestní zákoník. Kořen sporu však Zeman vidí jinde. V neuskutečněné schůzce ústavních činitelů, kterou prezident svolal v nevhodnou dobu. Kritizoval i následné zrušení schůzky ve chvíli, kdy byli aktéři na cestě, což označil za politickou neobratnost. Právě taková nedorozumění se podle něj mohou snadno proměnit v otevřený konflikt.
Při ohlédnutí za svým prezidentským mandátem připomněl, že některé nominanty na ministry odmítl bez většího odporu premiérů, protože o ně ve skutečnosti nikomu příliš nešlo. Výjimkou byl případ Jana Lipavského, kde se podle Zemana odehrál skutečný střet a vznikla dohoda s tehdejším premiérem Petrem Fialou. „Slovo se má dodržet, dohody se mají plnit a Petr Fiala svůj díl dohody nesplnil,“ uvedl Zeman s tím, že podrobnosti popsal ve své knize.
Na adresu Andreje Babiše mluvil s jistou ambivalencí. Ocenil jeho energii, pracovitost a manažerské schopnosti, zároveň jej kritizoval za cholerické reakce a časté změny názorů. Zdůraznil, že jako důchodce už nemá potřebu pěstovat politické vztahy a říká věci přímo.
Výrazná část rozhovoru se věnovala státnímu rozpočtu. Zeman znovu označil zrušení superhrubé mzdy za zásadní chybu, která podle něj zvýšila deficit rozpočtu o desítky miliard korun ročně. Připomněl, že opatření mělo platit pouze dva roky, což bylo slíbeno a zaznamenáno i v důvodové zprávě. Nedodržení tohoto slibu považuje za další příklad porušení dohody v české politice.
K výdajům na obranu uvedl, že závazky přijaté na mezinárodní úrovni platí pro stát bez ohledu na to, kdo je zrovna u moci. Kritizoval snahy započítávat do obranných výdajů infrastrukturní projekty s argumentem, že po mostě by jednou mohl jet tank. Podle něj je otázkou, zda takový postup vůbec uzná Severoatlantická aliance.
V otázce války na Ukrajině Zeman zopakoval své dlouhodobé postoje. Rusko označil za agresora a zdůraznil, že Ukrajině je třeba pomáhat. Připomněl vlastní podporu dodávek zbraní v minulosti a zároveň vyjádřil přání, aby konflikt směřoval k deeskalaci. Kriticky se vyjádřil k náčelníkovi generálního štábu, kterého označil za příliš posedlého válečnou psychózou. Podle Zemana mají mladší vojenští představitelé někdy větší sklon ke konfliktům, zatímco on sám jako starší člověk upřednostňuje mír a ukončení zabíjení.
Rusko si podle něj přeje na Ukrajině zvítězit, což je důvod, proč je pomoc Kyjevu nezbytná. Zároveň ale odmítl myšlenku, že by Česká republika měla oslabovat vlastní obranyschopnost. Pokud armáda určitou techniku potřebuje, neměla by se jí zbavovat ani za cenu finanční kompenzace.
Na závěr se Zeman dotkl i budoucí prezidentské volby. Připustil, že prezidentská kampaň fakticky začala velmi brzy a že obhajoba druhého mandátu bývá obtížnější než první kandidatura. Výhodou úřadující hlavy státu je známost, nevýhodou nutnost obhájit konkrétní výsledky. Zeman zároveň naznačil, že politika má být živá a nikoli nudná, a s lehkou ironií dodal, že oživení prezidentského klání by české scéně neuškodilo.
Rozhovor ukázal Miloše Zemana v podobě, na jakou jsou jeho příznivci i kritici zvyklí. Bez diplomatických kudrlinek, s důrazem na vlastní zkušenost a s ochotou pojmenovat věci přímo, i za cenu kontroverze.
(Barták, prvnizpravy.cz, repro: partie)
