Debata o stavu demokracie v Evropské unii se v posledních měsících posunula z akademické roviny do středu politického prostoru a stále častěji se dotýká samotných základů svobody projevu a legitimity moci. Podle britského analytika Normana Lewise, dlouhodobě působícího v prostředí výzkumu vztahů mezi technologií, regulací a politickou autoritou, dnes evropské instituce reagují na narůstající politickou soutěž nikoli posilováním účasti občanů, ale budováním mechanismů, které účast přesměrovávají, zpochybňují nebo v krajních případech delegitimizují. Lewis v rozhovoru pro The European Conservative otevřeně popisuje, že původní snaha řešit demokratický deficit se v Bruselu proměnila v úsilí chránit institucionální projekt před důsledky svobodné politické soutěže, což má zásadní dopady na podobu veřejné debaty i na pojetí voleb jako nástroje korekce moci.
Podle Lewise nejde o reakci na jednotlivé krizové momenty, ale o dlouhodobý proces, jehož kořeny sahají do počátku nového tisíciletí. Tehdy se v evropské politice rozvinuly debaty o rasismu, nenávistných projevech a sociální soudržnosti, které se postupně rozšiřovaly o další oblasti identity a ochrany menšin. Z nástrojů určených k postihu konkrétních protiprávních jednání se postupně staly pružné kategorie, jež umožňují politické zásahy do veřejného prostoru bez jasných právních mantinelů. Tím se podle Lewise proměňuje samotné pojetí svobody projevu, která přestává být základním právem a stává se podmíněnou výsadou, závislou na aktuálním politickém výkladu společenské přijatelnosti.
Zrychlujícím faktorem se stal internet a sociální sítě, které narušily tradiční model politické komunikace. Občan se již neobrací výhradně na zprostředkující instituce, ale vstupuje do veřejné debaty přímo. Pro evropské struktury, které nejsou vystavěny na přímé volební odpovědnosti, to znamená ztrátu kontroly nad vyprávěním i oslabení schopnosti vymezovat hranice legitimní debaty. Tento posun se prohloubil po roce 2016, kdy otřesy spojené s brexitem a americkými volbami změnily vnímání politické soutěže z nepohodlného, ale legitimního jevu na bezpečnostní riziko. Od té doby se v evropském diskurzu prosazuje představa, že demokracie musí být chráněna i před vlastními voliči, pokud jejich rozhodnutí nekoresponduje s prioritami institucí.
V tomto rámci se objevuje koncept Demokratického štítu, který je oficiálně prezentován jako ochrana před vnějším zasahováním, ve skutečnosti však podle Lewise míří především dovnitř evropského politického prostoru. Vnitřní sociální a kulturní konflikty jsou reinterpretovány jako důsledek cizí manipulace, čímž se oslabuje legitimita domácí opozice a kritiky. Zásadním nástrojem této proměny je Digitální akt o službách, který přenáší odpovědnost za regulaci obsahu na technologické platformy a na organizace označované jako důvěryhodní nahlašovatelé. Výsledkem je systém, v němž se omezení debaty prosazuje bez přímé politické odpovědnosti a pod technickým krytím právních povinností.
Lewis upozorňuje, že tyto postupy již zasahují i do konkrétních volebních procesů, kde se kombinují expertní zprávy, mediální tlak a právní kroky vedoucí k anulování výsledků či vylučování kandidátů. Takový model podle něj vychází z paternalistického pohledu na voliče, kteří jsou vnímáni jako snadno manipulovatelní a neschopní samostatného politického úsudku. Jazyk odolnosti demokracie tak zakrývá nedůvěru vůči občanům a posiluje roli nevolených aktérů, kteří získávají významný vliv na podobu veřejné debaty.
Reakcí na tento vývoj má být vznik pozorovatelské platformy při MCC Brussels, která chce mapovat zásahy institucí do politického prostoru, financování nevládních organizací a využívání digitální regulace k ovlivňování soutěže. Smyslem není podpora konkrétních politických sil, ale obrana samotného principu soutěže názorů jako jádra demokratického řádu. Podle Lewise současná expanze kontrolních mechanismů neprokazuje sílu evropského projektu, ale naopak jeho slabost, protože signalizuje ztrátu důvěry, kterou nelze nahradit technokratickým řízením ani omezením projevu, nýbrž jen obnovením skutečné politické odpovědnosti vůči občanům.
(Böhm, prvnizpravy.cz, foto: zai)
Zdroj: https://europeanconservative.com/articles/interviews/the-real-threat-to-democracy-is-coming-from-inside-europe-mcc-brussels-research-fellow-norman-lewis/
