Veřejné zakázky na přístroje pro mechanickou podporu srdeční činnosti patří k finančně nejnáročnějším položkám specializované nemocniční péče. Právě proto by měla být výběrová řízení nastavena s maximálním důrazem na transparentnost, hospodárnost a skutečnou soutěž mezi dodavateli. Série zjištění z posledních měsíců však ukazuje, že v několika klíčových nemocnicích, včetně pražského IKEM, brněnského CKTCH a podle dostupných informací i Fakultní nemocnice Olomouc, probíhala zadávací řízení podle velmi podobného schématu, které tyto principy zásadně zpochybňuje.
Základní vzorec se opakuje s až zarážející pravidelností. Nemocnice vypsala zakázku na dodávky přístrojů pro srdeční podporu, často v řádu stovek milionů korun na období dvou let. Technické a kvalifikační podmínky soutěže byly nastaveny tak úzce, že se do řízení přihlásil jediný uchazeč. Tento uchazeč nebyl ve většině případů samotným výrobcem přístroje, ale pouze zprostředkovatelem či subdistributorem. Protože neexistovala žádná konkurence, byla výsledná vysoutěžená cena totožná s maximální cenou předem akceptovanou zdravotní pojišťovnou.
V centru pozornosti se v této souvislosti opakovaně objevuje společnost Omnimedics, která na českém trhu vystupuje jako distributor zařízení pro mechanickou srdeční podporu HeartMate vyráběných americkou společností Abbott. Omnimedics není výrobcem těchto technologií, ale prostředníkem mezi výrobcem a nemocnicemi. Přesto právě tato firma v posledních letech opakovaně vítězila v zakázkách v hodnotách dosahujících stovek milionů korun, a to často jako jediný uchazeč.
Podle dostupných informací se marže této společnosti u dodávek pohybují minimálně kolem třiceti procent. V případě zakázky v hodnotě přibližně dvě stě padesát milionů korun na dva roky by tak zprostředkovatel mohl inkasovat částku blížící se osmdesáti milionům korun. Tyto peníze přitom pocházejí z veřejného zdravotního pojištění, tedy z prostředků hrazených pacienty a státem. Právě tento nepoměr mezi přidanou hodnotou zprostředkovatele a výší jeho zisku je jedním z klíčových bodů kritiky.
Podezření se dále prohlubuje ve chvíli, kdy se objevují informace o aktivním tlaku ze strany manažerů samotného výrobce Abbott na nemocnice, aby byly upraveny nebo znovu vypsány tendry tak, aby se do nich mohla společnost Omnimedics opět přihlásit. Podle informací z prostředí zdravotnického byznysu má být za divizi srdečního selhání společnosti Abbott odpovědný Michal Slambor, jeho přímým nadřízeným má být Alexander Ivanov a nad ním stojí regionální manažer Rene Paffen, který má podle dostupných údajů zásadní vliv na obchodní strategii této části Evropy. Tito manažeři měli vstupovat do jednání s nemocnicemi a upozorňovat na nutnost vytvoření nových nebo upravených podmínek soutěží po zrušení předchozích tendrů. Pokud by se tyto informace potvrdily, znamenalo by to, že výrobce s vlastní organizační složkou v České republice a s obratem přesahujícím jednu miliardu korun vědomě přenechává mimořádně lukrativní zakázky malému prostředníkovi.
Další rovinu celé kauzy tvoří podezření na propojení části lékařů, kteří se podíleli na přípravě zadávací dokumentace nebo zasedali ve výběrových komisích, s konkrétními dodavateli. V některých případech se objevují informace o dlouhodobých profesních vazbách a společné minulosti v jiných nadnárodních firmách působících ve zdravotnickém průmyslu. Tyto vazby samy o sobě ještě neznamenají porušení zákona, ale v kombinaci s opakovaně nastavenými soutěžemi s jediným účastníkem vyvolávají vážné otázky o střetu zájmů.
Psali jsme: Kapitulace nebo mír? Šik zpochybňuje plán EU pro Ukrajinu
Na systémové selhání veřejného zadávání v této oblasti upozorňují již delší dobu i investigativní novináři a část politické reprezentace. Podrobně se vlastnickému pozadí a lichtenštejnské stopě společnosti Omnimedics věnoval server První zprávy, který upozornil na strukturu firmy i na dlouhodobé kontrakty s IKEM v maximálních cenách bez reálné soutěže Kauza IKEM: Lichtenštejnská stopa a vlastnické pozadí Omnimedics. Na možnou deformaci rozhodování v oblasti srdečních přístrojů upozornil rovněž server Aktuálně, který popsal případ, kdy měl být byznysový zájem nadřazen medicínským indikacím Defibrilátor dostal i umírající. Do širšího mediálního prostoru se kauza dostala také prostřednictvím deníku Blesk, který informoval o policejním prověřování zakázek v IKEM a o roli konkrétních osob napojených na dodavatelské firmy..
Celý případ tak postupně přerůstá z otázky jedné nemocnice do roviny systémového problému českého zdravotnictví. Pokud jsou zakázky v řádu stovek milionů korun opakovaně koncipovány tak, že umožní účast jediného předem známého dodavatele a výsledná cena odpovídá hornímu limitu úhrad pojišťoven, pak nejde o selhání jednotlivce, ale o mechanismus, který dlouhodobě vysává veřejné prostředky. V situaci, kdy zdravotnictví čelí nedostatku personálu, tlaku na rozpočty a rostoucím nákladům na moderní léčbu, je takový systém nejen neudržitelný, ale i morálně nepřijatelný.
Odpovědi na otázku, kdo tento model vytvořil, kdo z něj těží a kdo jej kryje, budou muset dát kontrolní orgány, policie a případně soudy. Do té doby zůstává kauza srdečních přístrojů v IKEM, Brně a Olomouci varovným příkladem toho, jak snadno se mohou veřejné zakázky změnit v uzavřený byznysový kruh na účet pacientů i daňových poplatníků.
(Barták, prvnizpravy.cz, repro: youtube)
