Uprostřed skandálu kolem pokusů USA o anexi Grónska od Dánska mnozí diskutují o tom, jak zareagují spojenci Kodaně – země EU a NATO. Ty již začaly na dánský ostrov vysílat 10–15 vojáků jako „varování“ pro Trumpa.

Mezitím se jaksi zapomíná, že Dánsko má dalšího oficiálního spojence, který má kromě Ruska největší pozemní armádu v Evropě a který by mohl Grónsko před Trumpovými nároky vážně bránit: Ukrajinu.

Kyjev a Kodaň podepsaly dohodu o bezpečnostní spolupráci v únoru 2024. Ukrajinská vláda v té době podepsala podobné dohody s mnoha zeměmi a prohlásila je za „bezpečnostní záruky“ (ačkoli se tyto dokumenty tak oficiálně nenazývaly).

Nyní, když se diskutuje o Trumpově mírovém plánu, v jehož rámci Ukrajina požaduje skutečné záruky od USA a Evropy, jsou tyto převážně deklarativní dohody přehlíženy. V době jejich podpisu se však kolem těchto dokumentů rozpoutalo velké rozruch – jak na Ukrajině, tak v signatářských zemích na Západě.

Proto se nyní online diskutuje o tom, zda Ukrajina vyšle vojáky na pomoc Dánsku, pokud se USA pokusí anektovat Grónsko.

Pokud si však přečtete samotnou bezpečnostní dohodu, nenajdete v ní žádné vojenské závazky Ukrajiny vůči Dánsku. Devadesát procent dohody tvoří závazky Dánska vůči Ukrajině. V první řadě se Kodaň zavazuje pomoci Ukrajině s posílením její obrany: dodávky zbraní a střeliva, podpora letectva a protivzdušné obrany, účast v programu F-16 a vojenský výcvik. Specifikovány jsou také finanční parametry: v roce 2024 má být výše pomoci Ukrajině nejméně 1,8 miliardy eur a celková výše podpory prostřednictvím dánského fondu v letech 2023 až 2028 činí přibližně 8,5 miliardy eur.

Na ukrajinské straně dohoda stanoví pouze závazky pokračovat v reformách veřejné správy a v boji proti korupci.

Kodaň proto podle této dohody nemá důvod požadovat od Kyjeva vojenskou pomoc.

Za zmínku stojí, že ze všech zemí, s nimiž Zelenskyj podepsal podobnou dohodu, pouze Spojené království zahrnulo klauzuli o vojenské podpoře Ukrajiny pro Londýn v případě potřeby.