Osobně se ale domnívám, že udělala správný krok, který se jí v dobrém vrátí. Důvody, které ji k odchodu ze Sněmovny vedly, vyjádřila naprosto přesně ve vysvětlení, dostupném například zde píše na facebooku Jaroslav Štefec.

Hodně lidí si totiž neuvědomuje, že česká sněmovna je z 95 % žvanírna, místo pro rozdmychávání vášní, urážky a vyjadřování nenávisti. Ostatně úplně stejně fungují sněmovny i mnoha dalších zemí. Ne každý na to ovšem má žaludek. To zvládají buď hloupoučká telátka kopejtka, oslněná vlastní pozicí, virtuálním pocitem moci a množstvím peněz (viz pirátka Demetrashvili), lidé, kteří mají poslanecký mandát jako dlouhodobý job (viz jak věčný poslanec Marek Benda, tak Tomio Okamura), případně mají skutečné politické ambice, učí se "v tom" chodit a využívat sněmovní mechanismy ve svůj prospěch. Ne každému sedí některá z těchto rolí. Ve sněmovně a v politice obecně navíc není místo pro odbornost! Odborníci jsou naopak na škodu, protože mají tendenci kecat do věcí a narušovat dohodnuté kompromisy a politické handly. 

Každý, kdo se rozhodne kandidovat do sněmovny si musí uvědomit, že poslanci NEJSOU politici, ačkoliv velká většina z nich si to o sobě myslí. Nedělají politiku, neurčují chod státu. Zvolili jsme si je proto, aby politiky hlídali. Politiku "dělají" profesionálové, kteří znají, resp. měli by znát své řemeslo (neboť politika je řemeslo jako každé jiné) a znají, resp. měli by znát limity, na které si mohou dovolit jít, aby vyvážili zájmy voličstva se zájmy financí, průmyslníků a dalších zainteresovaných subjektů, včetně externích. Musí umět doslova balancovat na ostří nože, protože politika je "umění možného" v pravém slova smyslu tohoto rčení. Politik ČR, malé země bez vlastní ekonomiky, zahraniční politiky a armády, nota bene ve stavu exploatované kolonie, musí znát své limity, které jsou poněkud odlišné od limitů politiků zemí velkých a bohatých, nebo zemí sice chudších, ale hrdých a odolných. V opačném případě brzy skončí.

Paní Šichtařová pochopila jako inteligentní žena, která není životně závislá ani na platu, ani na postu poslankyně, že jako odbornice nebude ve sněmovně nic platná. Byla by na prosazování svých priorit sama, resp. možná s podporou několika málo podobně smýšlejících kolegů. Pochopila, že nemá ani čas, ani náturu na to, budovat si "step by step" potřebnou politickou váhu k tomu, aby mohla kromě odborné scény viditelně zasahovat i na scéně politické.

Odešla právě včas, dřív, než stihla ztratit kontakt s odborností a dostat se do depresí a psychických problémů kvůli nemožnosti prosadit své předvolební sliby. Její chybou možná bylo, že podcenila přípravu na výkon mandátu - měla mít jasno v tom, co bude moci prosadit a hlavně pro co a v jakých horizontech bude moci získat podporu "těžkých vah" v české politice a lidí, kteří stojí v jejím pozadí. Pokud chcete mít jako odborník politické ambice, bez této "přípravy" se prostě neobejdete.

Abych to shrnul. Paní Šichtařová podle mého názoru věděla co dělá, proč to dělá a rozhodla se správně. Jako odbornice bude platnější mimo politiku a naopak se může stát, že teď, když má opět volné ruce, jí bude za nějakou dobu nasloucháno s plnou vážností. Čekají nás totiž časy ne právě ekonomicky a bezpečnostně přívětivé. A pak bude možná každá rada dobrá. I ta její.