Jiří Kobza: Budou krajské volby trestem za vládnutí?

politika

Někdy se říká, že volby do krajů jsou odrazem (ne)spokojenosti občanů s probíhajícím vládnutím na celostátní úrovni.

Jiří Kobza: Budou krajské volby trestem za vládnutí?
Jiří Kobza, poslanec (SPD)
1. září 2024 - 02:20

Dává to smysl. Volby do krajů probíhají zpravidla v půlce nebo druhé části volebního období Poslanecké sněmovny a jí ustavené a podpořené vlády. Ve standardním uspořádání volebních demokracií se politická scéna rozdělí na část koaliční a opoziční. U nás to máme trochu jinak, protože jako skutečná a důsledná parlamentní opozice se projevuje jen SPD, zatímco ANO, sice nominálně sedící též v opoziční lavici, přece jen má občas sklon k lavírování, možná i v prognostickém uvažování o budoucích partnerech po příštích volbách, píše Jiří Kobza v komentáři pro Prvnizpravy.cz.

To ale teď nechme stranou, pohyby na opoziční linii se postupně proměňují různými integračními procesy  - viz propojování aktivit SPD, PRO a Trikolory, potom proměna na levici (Stačilo!) či zatím ideově nepříliš jasná kohabitace Přísahy s Motoristy. Od parlamentních voleb nás dělí víc než rok, za ten čas se toho může stát ještě relativně mnoho.

Vbrzku nás ale čekají volby krajské, znamenající, jak výše řečeno, i ono „nastavené zrcadlo“ pro dnešní vládnoucí hegemony. Jakkoli jsou témata pro krajské volby trochu detailněji orientovaná směrem do příslušného regionu, ani zdaleka to neznamená, že v kampaních nezaznívají fakta platná obecně, celostátně. Jedno z nich si teď stručně dovolím připomenout.


Ekonom Lukáš Kovanda nedávno zveřejnil, na základě údajů z Eurostatu, čísla postihující významné ekonomické parametry v komparativním rámci zemí Visegrádské čtyřky. Nuže pohleďme, jak na tom jsme ve srovnání se Slováky, Maďary či Poláky:

Cena elektřiny pro domácnosti v zemích Visegrádské čtyřky (2. pololetí 2023, v €/MWh) vypadají takto: Česko 315, Polsko 216, Slovensko 194, Maďarsko 113. To je skoro až neuvěřitelné, zejména když od našich vládnoucích politiků začínáme obden slýchat, že Česká republika, která byla kdysi nejen plně soběstačná v oblasti elektrické energie, byla dokonce i největším evropským exportérem elektřiny, se má připravit na to, že bude elektřinu záhy dovážet a že bude ještě dražší než doposud.

A pojďme dále: Cena plynu pro domácnosti v zemích Visegrádské čtyřky (2. pololetí 2023, v €/MWh) jsou tyto: Česko 113, Polsko 73, Slovensko 61, Maďarsko 34. V obou energetických kategoriích jsme tedy dnes na úrovni trojnásobku Maďarska. To asi nebude náhoda! Přitom i poslední vrabec na střeše si cvrliká, že plyn, který dovážíme z Německa, je týž, jejž dováží Německo z Ruska (ignorujíc sankce a podobné sebevražedné politické nesmysly). Jen ta německá cena pro nás je rovna násobku původní ceny ruské. Tak se naše vláda stará o blahobyt občanů.

A last but not least, srovnání reálných mezd v zemích Visegrádské čtyřky (vývoj od roku 2019 do letoška): Maďarsko +14 %, Polsko +9 %, Slovensko +5 %, Česko -8 %. Kdyby to nebylo k pláči, jeden by skoro až podlehl touze citovat z Cimrmana: To je hospodářství! Inu, Turecko! Nebo jeden starý kreslený vtip, tuším od Vladimíra Jiránka. Jde o vtip z půli 80. let a směje se tehdejšímu socialismu. Stojí dva chlápkové na okraji pouště Sahara a pod tím je text: „Pane kolego, my s naší ekonomikou bychom sem do dvou let dováželi písek.“ Co vám to asi dnes připomíná?


(Ne)schopnost naší vlády a dnešní koalice chovat se racionálně a v zájmu občanů ukázalo jen pár čísel. Podobných statistik bychom mohli najít ve veřejných zdrojích desítky. Teď jde o to, zda si voliči tato čísla srovnají se svým volebním rozhodnutím. Příležitost k tomu budou mít doslova za pár dní.

(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)


Anketa

Měla by podle vás pobírat Eva Pavlová měsíčně takřka 100 tis. Kč jen za to, že je "manželka" prezidenta?