Může americký útok na Írán přerůst v otevřenou regionální válku, nebo jsme už svědky začátku širšího konfliktu?

To záleží... Trump i Netanjahu očividně kalkulují s tím, že válka bude krátká a režim se zhroutí. Je to zhruba stejná kalkulace, kterou nás oblažovali na začátku války na Ukrajině. Ukrajina nesmí uzavřít mír, protože už brzy přijdou zničující sankce, Putina podříznou a bude hotovo. 

Záleží na tom, jak silný je íránský režim a jakou má ve skutečnosti podporu ve společnosti. To se nedá měřit podle sluníčkářského Teheránu. Teď, v neděli večer, to spíš vypadá, že se Írán bude bránit a že má schopnost vydržet. Pokud ano, bude pro Spojené státy stále těžší udržet svou rétoriku. Obzvlášť, pokud budou mít citelné ztráty. 

Krátce po oznámení bojových operací přišla další zásadní zpráva z Íránu. Při útocích zahynul nejvyšší duchovní vůdce země ajatolláh Alí Chameneí, který stál v čele Íránu od roku 1989 a představoval klíčovou autoritu politického i náboženského systému. Událost může znamenat zásadní mocenský otřes uvnitř země i další eskalaci napětí na Blízkém východě. Co může přinést smrt nejvyššího duchovního vůdce Íránu a jak může změnit stabilitu tamního režimu?

Já myslím, že k moci přijde větší sekáč, který se nezakecá. Kdyby někdo zabil Putina, také by k moci nepřišel hodný strýček Navalnyj, ale nějaký pořádný jestřáb, který se bude chtít pomstít. Zatím vše nasvědčuje tomu, že v Íránu to přesně takhle dopadlo. K moci se dostávají mladší a tvrdší hoši. 

Reakce české politické scény na americkou vojenskou operaci nebyly jednotné. Zatímco většina představitelů vlády i opozice krok Washingtonu podpořila jako obranu strategických zájmů a bezpečnosti, zazněly i kritické komentáře. Ty upozorňují na srovnání s ruskou vojenskou operací proti Ukrajině a připomínají, že i Spojené státy nyní zaútočily na území suverénního státu s odkazem na vlastní bezpečnostní zájmy.  Je možné nahlížet na americký útok stejnou optikou, jak Moskva zdůvodňuje svůj postup na Ukrajině?

A není to jedno? Každá mocnost si své zájmy nějak zdůvodní. Ať už dalekosáhlým výkladem ruské historie a nebo řečičkami o národní bezpečnosti Spojených států. Důležité je, jestli se to dá ještě zastavit a pokud ano, co je pro to zapotřebí udělat. Protože čím déle válka trvá, tím hůře se ukončuje. Každopádně, morální odsudky jsou teď už poněkud pasé... 

Děsí mě ovšem, že jsme čtyři roky bojovali za mír na Ukrajině a teď se radostně ženeme do nové války. Liberálové mají svoji válku a konzervativci také. Přitom správné je, abychom všichni chtěli mír a snažili se o co nejrychlejší ukončení konfliktu. 

Krátce po zahájení úderů na Írán zazněly z Washingtonu další výroky o možném zaměření na jinou zemi. Podle zveřejněných informací Donald Trump hovořil také o variantách postupu vůči Kubě, čímž konflikt dostal širší geopolitický rozměr a vyvolal otázky, zda americká strategie nekončí pouze u Blízkého východu. Co říkáte na proměnu Donalda Trumpa, který opustil svou “fasádu mírotvůrce”?

Stejný mírotvůrce byl svého času Obama. Pamatujete na jeho slavný projev v Praze? A jak to pak dopadlo, že? Já myslím, že Trump měl upřímnou snahu, ale dohnala ho realita americké domácí politiky. Všichni prezidenti ji řešili stejně. Zvýšili vojenské výdaje a vydali se rozjebat nějakou další zemi. Trump se tomuto schematu zřejmě nedokázal vzepřít. 

Spojené státy podle zveřejněných informací tlačí Ukrajinu k ústupkům v otázce Donbasu jako součásti možného vyjednávání o ukončení války. Prezident Vladimír Zelenskij současně uvedl, že pokud by Ukrajina nedostala bezpečnostní garance v rámci NATO, měla by mít právo usilovat o vlastní jaderné zbraně. Výroky přicházejí v době pokračujících bojů i diplomatických jednání o budoucím uspořádání konfliktu. Jak vnímáte úvahy Vladimíra Zelenského o tom, že by Ukrajina měla usilovat o vlastní jaderné zbraně?

Je to jeden z důvodů, proč válka na Ukrajině začala a tak mohu s klidným svědomím říct, že pokud Ukrajinu tyto úvahy nepřejdou, neskončí ani ta válka. Ale už jsem pochopil, kde udělal Putin se svou vojenskou operací chybu. Jednak ji blbě pojmenoval. Měl ji nazvat preventivním úderem. A jednak měl rovnou rozstřílet v Kyjevě všechny vládní budovy a zahájit operaci tím, že zabije Zelenského. Tohle všechno Rusové neudělali a proto už válčí čtyři roky za ohromných nákladů. Američané tak hloupí nebyli a začali hned likvidací íránských vůdců. 

Bývalý prezident USA Bill Clinton při uzavřeném slyšení před kontrolním výborem Sněmovny reprezentantů uvedl, že o zločinech Jeffreyho Epsteina nevěděl a ničeho protiprávního se nedopustil. Clinton také reagoval na fotografii, na níž je zachycen ve vířivce s neidentifikovanou ženou, a uvedl, že ji nezná a že s ní neměl sexuální styk. K výpovědi přistoupil poté, co mu hrozilo řízení pro pohrdání Kongresem. Není kolem Clintonových opět cítit snaha elit zamést nepohodlnou kauzu pod koberec?

Všichni v tom jeli... A myslím, že v tom jel i Trump a útok na Írán musel povolit, aby to na něj neprasklo. Hele, pustit se do země, která je třikrát větší než Ukrajina a skoro třikrát lidnatější, to není žádná sranda. To musíte být hodně přitlačený ke zdi, abyste to udělal. Pokud to špatně dopadne, prohrajete volby. 

Spor mezi Bratislavou a Kyjevem se minulý týden vyhrotil poté, co Ukrajina neobnovila tranzit ropy přes své území. Slovenský premiér Robert Fico následně oznámil, že Slovensko recipročně omezí dodávky elektřiny na Ukrajinu, a to se také na začátku týdne stalo. Kyjev sice projevil zájem o jednání, zároveň ale odmítl umožnit vstup odborného týmu, který by na místě ověřil stav ropovodu. Evropská unie se k celé věci výrazněji nevyjádřila, přestože jde o spor dotýkající se energetických a bezpečnostních zájmů jejích členských států. Jak je možné, že Evropská unie nehájí energetické zájmy svých členských států ve sporu s Ukrajinou?

Evropská unie se potřebuje zbavit Orbána a pro to není žádná maďarská ani slovenská oběť dost velká. Za měsíc budou v Maďarsku volby a ropa neteče přesně z tohoto důvodu. Ale myslím, že teď, když je zavřený Hormuzský průliv, bude celá EU ještě ráda, že máme Družbu a Zelenský kohoutky pěkně zase otevře, protože jinak vystřelí ceny benzínu do nebes. 

V České republice se rozbíhá další spor kolem výstavby větrných elektráren. Obce a investoři připravují nové projekty, zatímco místní obyvatelé upozorňují na zásahy do krajiny, majetková rizika i neprůhledné vlastnické struktury některých firem. Zaznívá i ostrá kritika ze strany odborníků a politických komentátorů, kteří připomínají zkušenost se solárními elektrárnami a varují před dalším „zeleným tunelem“ placeným z kapes daňových poplatníků. Hrozí podle Vás u výstavby větrných elektráren opakování scénáře solárního boomu a další nákladný experiment?

Všichni víme, že bez dotací by se žádné větrné elektrárny nikdy nestavěly. Debata by byla strašně jednoduchá, kdyby stát řekl, že na větrníky přispívat nebude, ať si je investoři postaví na vlastní podnikatelské riziko. V té chvíli by bylo rázem po debatě. V tomto ohledu Motoristům fandím, ať tuhle zlodějnu z našich kapes zatrhnou. 

Hlavní hygienička ČR Barbora Macková přiznala chyby v postupu při řešení kauzy závadného kojeneckého mléka. Varování o možné kontaminaci a zdravotních rizicích se podle jejích slov dostalo k veřejnosti s výrazným zpožděním, i když informace byly dostupné dříve v evropských systémech. Řada rodičů i odborníků poukazuje na to, že opožděná reakce hygienických orgánů mohla ohrozit zdraví dětí a ukazuje na širší problém časné a efektivní ochrany spotřebitelů. Je přiznané selhání hlavní hygieničky jen individuální chyba, nebo systémový problém?

Nevím. Stalo se to poprvé. Když je to jednou, může to být prostě náhodná chyba. Když se to stane dvakrát, je to na pováženou a kdyby se to stalo třikrát, je to jasná systémová chyba. 

Psali jsme: Moravec svolal kvůli Okamurovi krizový štáb

Rozhodnutí ministerstva vnitra stáhnout dovolání ve sporu kolem zařazení hnutí SPD do zprávy o extremismu vyvolalo ostrou politickou reakci. Poslanec Jiří Mašek z hnutí ANO upozornil na to, že zásadní právní krok měl vzniknout bez vědomí ministra, a mluví o situaci, kdy část úřednického aparátu funguje jako „stát ve státě“ a jedná bez odpovědnosti vůči politickému vedení. Podle něj tak vzniká otázka, kdo na resortu skutečně rozhoduje a zda má ministr nad svým úřadem plnou kontrolu. Je podle Vás nutné, aby ministerstvo vnitra prošlo širší personální i systémovou proměnou?

To říkáme už dlouho, ale v demokracii je to vždycky ten nejobtížnější problém. Vyměnit stovky a tisíce lidí prostě není jen tak. Na takovou věc by bylo zapotřebí mít ústavní většinu a alespoň naději, že vydržíte ve vládě víc než jedno volební období. K personálním změnám dojde, ale vsaďte se, že před příštími volbami budeme říkat, že byly nedostatečné. 

Školská reforma, která měla zásadně proměnit výuku, se odkládá. Ministr školství Robert Plaga (ANO) prohlásil, že projekt není připraven k realizaci a potřebuje další přepracování i podporu školám. Změny měly zasáhnout základní i předškolní vzdělávání, místo spuštění ale přichází stopka a návrat k dopracování. Celá situace ukazuje, v jak problematickém stavu se české školství nacházelo a jak nepřipravené byly kroky předchozího vedení resortu, které reformu nastavilo, aniž by pro ni vytvořilo reálné podmínky v praxi. V jakém stavu se dnes podle Vás nachází české školství a je odklad reformy důkazem nepřipravenosti, nebo politického alibismu?

Já bych navrhoval žádné reformy nedělat a nechat to, co je teď, alespoň patnáct let. Nejlepší bude, když Plaga žádnou reformu nedopracuje a jen ji hodí pod stůl. Mnohem důležitější je, aby ministr školství vypráskal ze škol všechny neziskovky. Začít by měl Člověkem v tísni. 

Za čtyři roky se navíc načnou projevovat důsledky Fialovy genocidní protiporodní politiky, takže se začnou zavírat třídy a púropouště učitelé. Jestliže má dneska průměrná třída na základce 20 dětí, tak za pět let začne o práci přicházet 1500 učitelů ročně. Nejprve učitelé v prvních třídách, pak ve druhých, pak ve třetích... a tak dále až do devátého ročníku i středních škol. A to jen za předpokladu, že porodnost dál neklesne. 

Poslanec Jindřich Rajchl kritizoval postup Bruselu vůči Andreji Babišovi v otázce údajného střetu zájmů a mluví o politickém tlaku ze strany evropských institucí. Zároveň připomněl i dříve zmiňované kontroverze kolem předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové a podnikatelských aktivit jejího manžela, které podle něj vyvolávají otázky možného střetu zájmů i na unijní úrovni. Jde v případě sporů kolem Andreje Babiše a Ursuly von der Leyenové o dvojí metr evropské politiky?

Já bych byl v klidu. Andrej Babiš dosáhl jmenování od prezidenta a dál už ho to nemusí až tak trápit. Evropské instituce si vždycky něco najdou, pokud budou mít pocit, že není dostatečně v předklonu. Mně nevadí, že Uršula Babiše kritizuje, mně vadí, když jí políbí prsten. V příštích volbách se opravdu nebudu rozhodovat podle kritiky z Bruselu, ale podle toho, jestli je premiér posera a nebo není.