Americká politika se v posledních letech posouvá směrem, který by ještě nedávno působil jako radikální okraj. Dnes však stojí v jejím centru. Symbolem této proměny je současný ministr obrany Pete Hegseth, muž, který sám sebe označuje za „ministra války“ a který svou rétorikou i činy zpochybňuje základní principy moderního válečného práva.

Podle analýzy německé stanice Deutsche Welle se Hegseth dlouhodobě profiluje jako hlas nekompromisní vojenské síly. Už jako komentátor televize Fox News otevřeně obdivoval politický instinkt prezidenta Donalda Trumpa a prosazoval tvrdou linii vůči nepřátelům Spojených států. Dnes však jeho slova nesou jinou váhu, protože stojí v čele nejsilnější armády světa.

Na začátku března 2026 během tiskové konference k válce s Íránem pronesl výrok, který vyvolal silné reakce nejen mezi právníky, ale i mezi vojenskými experty. „Žádná hloupá pravidla nasazení, žádné budování států, žádná demokracie, žádný boj o srdce a mysl,“ uvedl Hegseth. Ještě znepokojivější byla jeho další formulace „žádné slitování, žádná milost pro naše nepřátele“. Tato slova nelze chápat jen jako politickou rétoriku. V kontextu vojenského velení totiž mohou být interpretována jako přímé zpochybnění ochrany civilistů i zajatců.


Znepokojivé není jen to, co Hegseth říká, ale i to, co podle dostupných informací mohl dělat. Při útoku americké armády na údajná pašerácká plavidla z Venezuely měli být přeživší zabiti při druhém úderu. Média původně informovala, že rozkaz měl znít tak, aby nikdo nepřežil. Hegseth to popřel a odpovědnost přenesl na velitele operace. Přesto se tím otevřela otázka, jaké instrukce skutečně v americké armádě zaznívají.

Podobné pochybnosti zesiluje i jeho dlouhodobý postoj k pravidlům vedení boje. V jednom z podcastů prohlásil, že pravidla nasazení jsou „psána tak, aby USA prohrály a aby naši vojáci skončili v poutech“. Jako konkrétní příklad uvedl zákaz střílet na nepřítele, který ještě přímo nemíří. O svém působení v Iráku pak řekl otevřeně: „Tohle jsme nedělali.“

Takové výroky nejsou jen ideologickým postojem. Jde o přímé zpochybnění principu proporcionality a nutnosti, které tvoří základ moderního válečného práva. Pokud se tyto principy rozpadnou, mizí i hranice mezi regulérním bojem a zločinem.

Hegsethův osobní profil navíc ukazuje, že nejde o standardního technokrata. Vystudoval Princeton, sloužil v Guantánamo Bay, Iráku i Afghánistánu a dosáhl hodnosti majora. Současně však budoval mediální image „bojovníka za civilizaci“, kterou podpořil knihami i vystupováním na sociálních sítích. Jeho tetování s motivy křižáků a heslem „Deus vult“ vyvolalo obvinění z ideologického extremismu, zejména proto, že tento symbol používají i radikální skupiny.


Od té doby Hegseth prosazuje agendu, která má „obnovit válečné ethos“. V praxi to znamená odklon od důrazu na diverzitu a návrat k tvrdé hierarchické vojenské kultuře. Kritici upozorňují, že tento přístup je spojen s personálními čistkami mezi generály a s tlakem na ideologickou loajalitu.

Další kontroverzí je únik citlivých informací, které měl Hegseth sdílet v komunikačních aplikacích i s osobami bez bezpečnostní prověrky. V kontextu vedení války jde o selhání, které by u jiných představitelů pravděpodobně vedlo k okamžité rezignaci.

Celý příběh tak není jen o jedné osobě. Je to obraz hlubší proměny americké politiky. Spojené státy se pod vedením Donalda Trumpa posouvají od modelu, který alespoň formálně respektoval mezinárodní normy, k modelu, který je ochoten tyto normy otevřeně zpochybňovat.

Pete Hegseth je v tomto smyslu nejen ministrem obrany, ale i symbolem nové doktríny. Doktríny, která staví sílu nad pravidla a loajalitu nad odbornost. Otázkou zůstává, jak dlouho může takový přístup fungovat, aniž by vedl k zásadní erozi mezinárodního práva a důvěry mezi státy.



Zdroj: https://www.dw.com/de/pete-hegseth-trump-kriegsminister-usa-maga-venezuela-guantanamo-irak-afghanistan-kriegsverbrechen/a-76398821