Vedle bojů na frontě a zahraniční vojenské spolupráce se Ukrajina potýká i s vnitřními problémy. Jedním z nich je podle některých hlasů situace v samotném Kyjevě. Právě na tu upozornil Ponomarenko na sociální síti X, kde poukázal na rostoucí nespokojenost s vedením hlavního města.
Ukrajinská společnost přitom již třetím rokem funguje v podmínkách vleklého válečného konfliktu, který se neodehrává jen na frontě, ale výrazně zasahuje i každodenní chod měst. Dlouhodobý tlak na infrastrukturu, ekonomiku i veřejné služby vytváří prostředí zvýšené citlivosti na jakékoli selhání státní správy či samospráv. Právě v takové atmosféře se podobná kritika stává výraznější a získává větší odezvu.
„Kličko vážně musí odejít,“ napsal bez obalu. Podle něj se stále častěji ukazuje, že starosta tráví čas na zahraničních cestách a veřejných vystoupeních, místo aby se soustředil na každodenní problémy metropole, která už třetím rokem žije ve stínu ruské agrese a nese její ekonomické i sociální důsledky.
Válečný stav zároveň klade na správu velkých měst zcela mimořádné nároky. Vedle zajištění bezpečnosti musejí samosprávy řešit výpadky energií, přesuny obyvatel, opravy poškozené infrastruktury či fungování základních služeb v krizovém režimu. O to citlivěji je veřejností vnímáno, jak efektivně místní vedení tyto úkoly zvládá.
Ponomarenko ve svém komentáři tvrdí, že vedení města selhává především v praktickém řízení a v reakci na potřeby obyvatel. „Svou neschopností, drzou nečinností ve funkci a ještě drzejšími nekonečnými výmluvami, že starosta hlavního města nemá právo pro město nic dělat, doslova kromě intrik s developery napojenými na mafii, Kyjev zcela srazil k zemi,“ konstatoval.
Podle novináře je problematické i to, jak Kličko současný stav vysvětluje. Naznačuje totiž, že odpovědnost neleží primárně na vedení města, ale spíše na centrální vládě prezidenta Volodymyra Zelenského. Takovou argumentaci Ponomarenko odmítá a považuje ji za snahu zbavit se politické odpovědnosti v mimořádně složité době.
Napětí mezi různými úrovněmi řízení státu není v podmínkách dlouhotrvající války neobvyklé. Rostoucí únava společnosti, ekonomický tlak i trvalý pocit nejistoty přirozeně zvyšují očekávání obyvatel na rychlá a viditelná rozhodnutí. Politická odpovědnost se pak stává předmětem ostřejších veřejných sporů než v době míru.
Kritizuje rovněž starostovu veřejnou prezentaci. Kličko se podle něj stylizuje téměř do role válečného lídra, zatímco reálné výsledky komunální správy tomu neodpovídají. Rozpor mezi obrazem navenek a skutečným fungováním města považuje za jeden z hlavních důvodů rostoucí frustrace.
„Způsob, jakým řídí hlavní město téměř dvě desetiletí, je ostuda. Obzvláště ve srovnání s jinými velkými ukrajinskými městy, která jsou mnohem méně bohatá,“ uvedl publicista.
Jeho slova zapadají do širší debaty o fungování ukrajinských měst v podmínkách vleklého válečného konfliktu, kdy jsou na místní samosprávy kladeny mimořádné nároky, tedy od zajištění základních služeb až po zvládání bezpečnostních a infrastrukturních dopadů války.
(Fojtík, prvnizprav.cz, repro: čro)
