V rozhovoru pro iRozhlas Bartoš hovořil mj. o úvahách některých politiků, aby se z evropských fondů dotovaly také "bezpečnostní" projekty, a to v souvislosti s probíhajícím rusko-ukrajinským válečným konfliktem.
„Jakákoliv krize, ať už to byla covidová, která neznala hranice, tak i ta velmi konkrétním způsobem rozpínající se Ruskem v souvislosti s válkou na Ukrajině, na příhraniční regiony dopadá a lidé ji pociťují.
Ať už na pocitu bezpečí, nebo na kvalitě života v těch regionech, nebo třeba i na vlivem přeshraniční propagandy. Tohle sledujeme třeba i v případě dopadů migrační vlny, která přichází z Afriky a nejsilněji působí na státy, jako je Itálie, Španělsko, Řecko, které řeší velmi specifické problémy. A pomocí kohezních fondů se je snaží adresovat.
Stejně tak to bylo tady (na kohezním fóru v Bruselu) řečeno i třeba zástupci Finska, že oni zase zažívají právě problémy s válkou, která je prakticky za humny. I tohle se pomocí kohezních fondů nebo fondů sounáležitosti dá řešit – jaké specifické projekty jsou v tomto smyslu potřeba.
Nemyslím si, že by se mělo skrze tyto dotace a politiku investovat do obrany, byť to během debat zaznívalo. Ale rozumím tomu, je to dopad geopolitické situace na jednotlivé regiony. Každopádně se z toho dají financovat konkrétní případy. Dá se třeba soustředit na vyřešení energetické závislosti, přímé připojení inženýrské sítě," prohlásil v rozhovoru pro irozhlas.cz Bartoš, který dále hovořil i o nutnosti strategického plánování investic.
„Faktem je, že díky našemu členství v EU do České republiky přišlo skrze kohezní fondy 1,9 bilionu korun. Což je obrovské množství.
Zpočátku jsme měli s realizací některých projektů problémy a byla tam i vysoká míra korupce. Ale jak Česká republika dořešila střety zájmů, jsme jednou z prvních zemí, které podepisovaly novou dohodu o partnerství na další období až do roku 2027. A jsme jedni z těch, kteří nejefektivněji čerpají.
Psali jsme:
Zda ty peníze skutečně dělají výkon v tom konkrétním území, to je věc, kterou i já jsem tady zvedal. Jsme v 21. století. Ke všem projektům a k řadě ukazatelů existují data. Od mého příchodu na ministerstvo budujeme datové báze o řadě aspektů v České republice, o dostupnosti bydlení, kvalitě života a do budoucna, kde jsme se měli dívat, zda jsou naplňované cíle. Jestli to není jenom investice pro investici, ale třeba zda to zvýší podíl nově zakládaných firem na území, jestli mladí lidé, kteří třeba odejdou studovat na vysokou školu do Olomouce, do Brna, do Ostravy, do Prahy, se vracejí zpátky do regionu. Je tam řada otazníků," pokračoval Bartoš s tím, že v rámci republiky jsou rozdíly a lze hovořit o "rozevírajících se nůžkách".
K tomu Bartoš ještě nastínil možné řešení. Podle jeho slov se dá totiž vše adresovat dobrou domácí politikou regionálního rozvoje.
(jar, prvnizpravy.cz, screen: ovm)
