Poslanecká sněmovna ve středu 14. října přehlasovala veto prezidenta Petra Pavla a prosadila nový zákon o státních zaměstnancích. Pro hlasovalo 104 poslanců vládní koalice ANO, SPD a Motoristů, proti bylo 66 opozičních zákonodárců a tři poslanci ODS se zdrželi. K přehlasování prezidentova veta bylo zapotřebí nejméně 101 hlasů. Od listopadu má dosavadní zákon o státní službě nahradit nová úprava, která usnadní propouštění zaměstnanců a změní pravidla obsazování vedoucích funkcí.
Jde o jednu z nejvýznamnějších změn fungování státní správy za poslední roky. Vládní koalice slibuje pružnější řízení úřadů a odstranění zbytečné byrokracie. Prezident a opozice naopak upozorňují, že nová pravidla mohou oslabit nezávislost úředníků a otevřít prostor pro jejich výměnu podle politických potřeb.
Prezident Petr Pavel zákon vetoval 17. září. Kritizoval především skutečnost, že rozsáhlá reforma vznikla bez standardního připomínkového řízení a dostatečné odborné diskuse. Podle prezidenta oslabuje ochranu profesionální a politicky neutrální státní správy, zejména postavení vedoucích úředníků.
Pavel přitom nezpochybnil potřebu zbavovat se nekompetentních zaměstnanců. Odmítl však, aby samotná výměna vlády vytvářela prostor pro personální zásahy do odborného aparátu státu. Podobné výhrady vznesl již Senát, který návrh v srpnu zamítl. Sněmovna jeho rozhodnutí přehlasovala začátkem září.
Za vládní koalici reformu obhajoval především poslanec ANO Radek Vondráček. Prezidentovo veto označil za zbytečné a škodlivé. Podle něj nový zákon umožní efektivnější řízení ministerstev, zvýší odpovědnost zaměstnanců a odstraní nepružná pravidla. Současně odmítl tvrzení, že by úředníci mohli být propouštěni bez zákonných důvodů pouze kvůli politické nepohodlnosti.
Zákon předložila skupina koaličních poslanců vedená Vondráčkem. Právě tento postup byl jedním z důvodů kritiky, protože poslanecký návrh neprochází stejným standardním připomínkovým řízením jako vládní předloha.
Nový zákon přibližuje zaměstnávání státních úředníků běžnému pracovnímu poměru podle zákoníku práce. Zásadní změnou je odstranění takzvaného bazénu, tedy období až tří měsíců, během kterého úředník po zrušení služebního místa zůstával mimo výkon služby a pobíral až 80 procent platu.
Ministři získají větší prostor pro personální změny
Nově bude možné při zrušení pracovního místa ukončit pracovní poměr přímo, s příslušným odchodným. Zákon současně mění pravidla odvolávání vedoucích zaměstnanců. Propuštění však nadále musí mít zákonný důvod a zaměstnanci se mohou proti nezákonnému postupu bránit u soudu.
Reforma také ruší funkci nejvyššího státního tajemníka, oslabuje některé dosavadní služební mechanismy a posiluje personální pravomoci vedení ministerstev. Současně snižuje část kvalifikačních požadavků. Některé vedoucí funkce bude možné obsadit absolventy bakalářského studia, zatímco pro řadové úředníky bude postačovat středoškolské vzdělání.
Politicky významný je souběh reformy s připravovanými úsporami ve státní správě. Vedoucí Úřadu vlády Tünde Bartha představila návrh snížit v roce 2027 počet pracovních míst na úřadech o deset procent. Tento záměr zatím nebyl definitivně schválen. Pokud by se obě opatření spojila, získala by vláda jednodušší podmínky pro rozsáhlejší organizační a personální změny. Samotná existence těchto pravomocí ovšem ještě nedokazuje, že budou zneužívány.
Opozice chystá ústavní spor. Rozhodující bude praxe
Opoziční Piráti, STAN a TOP 09 avizovali přípravu návrhu na přezkoumání zákona Ústavním soudem. Kritizují především oslabení ochrany úředníků před politickými zásahy a způsob, jakým byla reforma přijata. Předseda STAN Vít Rakušan varoval před dlouhodobým poškozením státní správy. Předseda lidoveckého poslaneckého klubu Marian Jurečka označil reformu za vykostění dosavadního služebního zákona. Opozice rovněž upozorňuje na absenci přesvědčivých analýz, které by prokazovaly, že nové personální pravomoci skutečně povedou k rychlejšímu a kvalitnějšímu fungování úřadů.
Sněmovna současně přehlasovala prezidentovo veto doprovodné novely, která mimo jiné ruší jeho dosavadní pravomoc pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí České republiky při mezinárodních organizacích. I tato změna vyvolává ústavní pochybnosti. Jde však o samostatnou otázku, která přesahuje samotné zaměstnávání státních úředníků.
Vládní koalice nyní získala legislativní základ pro rozsáhlou reformu státní správy. Skutečný výsledek však nebude možné měřit počtem zrušených pracovních míst ani rychlostí výměny vedoucích zaměstnanců. Rozhodující bude, zda úřady začnou fungovat efektivněji, budou kvalifikovaněji rozhodovat a zachovají si odbornou nezávislost.
Andrej Babiš a jeho koaliční partneři prosadili změnu přes odpor prezidenta i Senátu. Tím na sebe převzali také politickou odpovědnost za její důsledky. Pokud reforma přinese lepší služby občanům a efektivnější hospodaření státu, bude to její měřitelný přínos. Pokud však povede k výměnám odborníků bez přesvědčivého zdůvodnění, budou mít kritici důvod požadovat nápravu.
Státní správa nesmí být personálním majetkem žádné vlády. Její zaměstnanci mají profesionálně vykonávat zákony bez ohledu na to, která politická reprezentace právě drží moc. Právě tento princip bude hlavním měřítkem úspěšnosti nové reformy.
(Chmelík, prvnizpravy.cz, foto: zai)
Zdroje: 1. Poslanecká sněmovna – Sněmovní tisk 76, zákon o státních zaměstnancích; 2. ČTK – Sněmovna po Pavlově vetu opět přijala nová pravidla zaměstnávání úředníků, 14. října 2026; 3. Poslanecká sněmovna – Sněmovní tisk 77, související zákonné změny
