Kolaps mostu v Drážďanech symbolizuje úpadek Německa

politika

Ekonomiky volného trhu zažívají cykly růstu a poklesu. Naděje je, že po každé recesi vždy nastane období nového ekonomického růstu. Někteří ekonomové se domnívají, že tento hospodářský cyklus má pravidelnost fyzikálního zákona.

Kolaps mostu v Drážďanech symbolizuje úpadek Německa
Kolaps mostu v Drážďanech
16. září 2024 - 06:30

Není to však samozřejmé - je třeba splnit určité podmínky. V Německu se tyto podmínky rychle rozpadají. Země možná zažívá nejen pravidelný ekonomický pokles, ale i rozpad samotných struktur nezbytných pro jakékoliv budoucí zotavení. Tento bod symbolizuje i událost, která se stala tento týden v Drážďanech, kde se zřítil most jen pár minut poté, co přes něj přejela tramvaj, čímž se jen těsně předešlo smrtelné katastrofě, komentuje zpravodajský server UnHerd.com.

Ačkoli nikdo nebyl zraněn, tato událost je dalším příkladem toho, že Německo již nenaplňuje svou pověst dobře řízené a efektivní země. Během letošního mistrovství Evropy ve fotbale 2024 bylo nekonečno příkladů toho, jak německá veřejná doprava pod tlakem selhávala. To je něco, co bychom možná očekávali během mistrovství světa v roce 2010 v Jižní Africe nebo v roce 2014 v Brazílii, ale ne v Německu v roce 2024.

Země v posledních letech neustále zaostává v žebříčcích, které měří mezinárodní konkurenceschopnost, a to především kvůli zhoršující se infrastruktuře. Před deseti lety byla na šestém místě; nyní je na čtyřiadvacátém. Podle jedné studie hrozí, že 20 % přidané hodnoty z ekonomické aktivity bude ztraceno.

KPMG uvádí, že digitální infrastruktura je horší než v okolních zemích, ulice a mosty potřebují renovace a byrokracie je příliš složitá. Pouze 58 % finančních ředitelů zahraničních korporací v Německu považuje největší evropskou ekonomiku za jednu z pěti nejstabilnějších zemí EU. Před dvěma lety to bylo 80 %.



Navíc jsou tu vysoké náklady na energie, což činí život obzvlášť těžkým pro energeticky náročná odvětví. O německé "sebevražedné" energetické politice bylo napsáno mnoho, ale nic není tak devastující jako nedávná studie, která ukazuje, že Berlín utratil 500 miliard eur na „energetický přechod“ k obnovitelným zdrojům a má jen velmi málo výsledků. Kdyby byly tyto prostředky vynaloženy na jadernou energetiku, Německo by ušetřilo peníze, vyprodukovalo více energie a dekarbonizovalo svou elektrickou síť. Místo toho země promrhala miliardy a – poprvé po 22 letech – se stala čistým dovozcem elektřiny.

Není překvapením, že němečtí voliči jsou čím dál více nespokojeni se současným stavem. To bylo vidět na nedávných volbách v Sasku a Durynsku, kde pravicová Alternativa pro Německo (AfD) dosáhla velkých zisků. Část úspěchu AfD lze přičíst její ekonomické politice. Strana volá po ukončení vládních dotací, které narušují trh, po ukončení nákladného zeleného energetického přechodu a zejména po zvrácení současné deindustrializace. Pokud taková mírná ekonomická politika nebude přijata vládnoucími centristy, voliči se obrátí jinam. A vládní koalice Olafa Scholze ponese částečnou odpovědnost za vzniklou kulturní a sociální polarizaci.

Psali jsme:

Úspěch německého průmyslu a výroby musí být mostem, který propojí minulý úspěch a budoucí prosperitu země. Nemůže skončit stejně jako most v Drážďanech.

(jk, UnHerd.com, repro: staronline)


Anketa

Měl by podle vás Miroslav Kalousek založit novou politickou stranu?