Kreml v neděli ostře kritizoval nedávná prohlášení generálního tajemníka Severoatlantické aliance Marka Rutteho, která vyvolala v řadě evropských metropolí diplomatické napětí a znovu otevřela debatu o bezpečnostní politice v Evropě. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov označil Rutteho výroky o nutnosti připravit se na válku v rozsahu, jaký zažily generace druhé světové války, za lehkomyslné a svědčící o nepochopení skutečné destrukce, kterou tento konflikt přinesl. Podle Moskvy Západ postupně zapomíná na historickou zkušenost totální války a někteří západní politici podle Kremlu vědomě eskalují napětí bez realistického základu, uvedla agentura Reuters. Reakce Kremlu byla zveřejněna krátce po Rutteho vystoupení v Berlíně.

Spor navazuje na vystoupení generálního tajemníka NATO na bezpečnostní konferenci v Berlíně, kde Rutte vyzval členské státy aliance k výraznějšímu posílení obranných kapacit a k přípravě na možný rozsáhlý konflikt. V projevu naznačil, že Rusko může představovat přímou hrozbu pro členské země NATO, a uvedl, že Aliance musí být připravena čelit válce srovnatelné s konflikty, které poznaly předchozí generace. Podle jeho slov se Evropa nemůže spoléhat na to, že současné napětí zůstane omezeno pouze na Ukrajinu, a musí být schopna reagovat i na krajní scénáře. Tato slova vyvolala ostrou reakci Moskvy, která dlouhodobě odmítá tvrzení, že by plánovala útok na jakýkoli členský stát NATO, a podobná varování označuje za účelovou hysterii.

Dmitrij Peskov v rozhovoru pro ruská státní média uvedl, že Rutteho prohlášení působí jako vyjádření představitele generace, která zapomněla, jaké skutečné utrpení a zkázu přinesla druhá světová válka. Podle něj je právě historická paměť klíčová pro pochopení rizik spojených s válečnou rétorikou a s lehkovážnými výzvami k přípravě na globální konflikt. Kreml v této souvislosti opakovaně zdůrazňuje, že Rusko nemá zájem na přímé konfrontaci s NATO a že podobná obvinění slouží spíše k ospravedlnění rostoucích vojenských rozpočtů v Evropě.

Napjatá výměna názorů přichází v době, kdy se Západ snaží koordinovat další kroky v souvislosti s pokračujícím konfliktem na Ukrajině, který zásadně proměnil bezpečnostní architekturu Evropy. Pro část členských států NATO představuje ruská invaze důkaz, že je nutné posílit kolektivní obranu a připravit se na širší spektrum hrozeb. Jiní politici a analytici však varují před přehnanou rétorikou, která může přispět k dalšímu zhoršení vztahů a zvýšit riziko nechtěné eskalace.

Psali jsme: Drony Nemesis a armádní elity v pasti zákona a reputace státu

Moskva dlouhodobě odmítá tvrzení, že by plánovala útok na území NATO, a podobná varování označuje za nepodložená. Podle ruského vedení slouží tato rétorika některým evropským lídrům k vytváření obrazu vnějšího nepřítele a k posilování domácí politické podpory pro militarizaci. Západ naopak argumentuje tím, že zkušenosti z posledních let ukazují na nutnost silného odstrašení a jasných signálů jednoty vůči Moskvě.

Celý spor tak ilustruje hlubokou krizi ve vztazích mezi Ruskem a Severoatlantickou aliancí a ukazuje, jak zásadní roli hraje jazyk a historická paměť v současných geopolitických debatách. Zda se jedná o realistické varování před skutečnou hrozbou, nebo o rétorické přehánění, zůstává předmětem ostrých sporů, které budou s největší pravděpodobností pokračovat i v nadcházejících měsících.

(Kovář, Reuters, repro: DRMnews)