Současné problémy Organizace spojených národů nelze oddělovat od širšího kontextu vývoje mezinárodních institucí po roce 1945. Tyto struktury vznikaly v době, kdy svět ovládala jasná mocenská hierarchie, vítězové války měli politickou autoritu i ekonomickou kapacitu a základní pravidla byly ochotni nejen formulovat, ale také dodržovat. Dnešní realita je však zásadně odlišná. Moc je rozptýlenější, zájmy států se stále více rozcházejí a ochota podřizovat se společným pravidlům výrazně slábne.
Krize financování OSN tak není pouze technickým problémem rozpočtu, ale důkazem eroze politické vůle. Pokud největší a nejvlivnější státy světa nejsou ochotny plnit ani základní finanční závazky, vysílají tím jasný signál o tom, jakou váhu těmto institucím skutečně přikládají. Podobný vývoj lze sledovat i u dalších pilířů poválečného uspořádání, ať už jde o Mezinárodní měnový fond, Světovou obchodní organizaci nebo řadu agentur OSN, jejichž rozhodnutí jsou stále častěji ignorována, obcházena nebo politicky blokována.
Mezinárodní instituce se navíc ocitají v pasti vlastních procedur. Byrokratická struktura, konsenzuální rozhodování a složitý systém pravidel byly v minulosti vnímány jako záruka stability a rovnováhy. V dnešním světě rychlých krizí a ostrých geopolitických střetů se však tyto mechanismy mění v brzdu. Organizace reagují pomalu, kompromisy jsou prázdné a výsledkem bývá paralýza místo řešení. To dále podkopává jejich důvěryhodnost v očích států i veřejnosti.
Zásadní roli hraje také proměna role národních států. Zatímco dříve byly mezinárodní instituce nástrojem, jak koordinovat společné zájmy suverénních vlád, dnes jsou stále častěji vnímány jako konkurence nebo dokonce omezení národní politiky. Tento pohled posiluje tlak na unilateralismus, selektivní dodržování závazků a návrat k politice síly. Výsledkem je začarovaný kruh, v němž instituce slábnou právě proto, že ztrácejí podporu těch, kdo je původně vytvořili.
Psali jsme: OSN se ocitla na pokraji finančního kolapsu
Krize mezinárodních institucí tak odráží hlubší proměnu globálního řádu. Nejde pouze o peníze, rozpočty nebo technické reformy. Jde o otázku, zda ještě existuje shoda na základních pravidlech mezinárodní spolupráce a zda jsou státy ochotny nést odpovědnost, která s touto spoluprací souvisí. Pokud odpověď zní ne, pak se současné finanční potíže OSN mohou ukázat jen jako předzvěst mnohem rozsáhlejšího rozpadu systému, na němž byl svět po desetiletí postaven.
(Pilař, prvnizpravy.cz, foto: zai)
