Po šestnácti letech odchází z čela maďarské vlády Viktor Orbán a jeho éra končí volební porážkou. Vítězem parlamentních voleb se stává Péter Magyar se svou stranou TISZA, která během krátké doby vyrostla z okraje politické scény do pozice nejsilnějšího hráče. Maďarsko tak čeká změna, která ale nemusí znamenat ostrý ideologický obrat: nový premiér přichází z prostředí, které nyní kritizuje, a nabízí spíše korekci fungování státu než radikální přestavbu jeho směřování.
Výsledky voleb okomentovala novinářka Angelika Bazalová, která upozorňuje, že Magyar není klasickým protipólem Orbána, ale spíše jeho modifikovanou verzí. Zdůrazňuje jeho vazby na systém Fideszu i to, že v řadě klíčových témat sdílí podobné postoje, zatímco hlavní rozdíl vidí v přístupu k právnímu státu a fungování institucí.
„Legrační na tom výsledku maďarských voleb je to, že ač si možná někteří představují, že Magyar je něco jako Rakušan, tak takhle jednoduché to není. Říkají mu Orbán light a rozhodně to není žádný liberální progresivista.
Označení Magyara jako ‚Orbán light‘ pramení z faktu, že Magyar z vládního systému Fideszu, jak víme, přímo vzešel a mnoho jeho postojů se s vládní linií nadále shoduje.
Připomeňme si, kdy nastal rozkol: Péter Magyar strávil roky uvnitř Orbánova vládního systému. Vystudoval právo, pohyboval se v kruzích blízkých Fideszu, zasedal v dozorčích radách státních podniků. Jeho tehdejší manželka Judit Vargová byla dokonce v Orbánově vládě ministryní spravedlnosti. Rozvedli se ale už v roce 2023.
Byl z toho obrovský skandál. Pochopte, Fidesz se roky prezentuje jako strana hájící tradiční rodinu a ochranu dětí. Nováková byla první ženou v historii na postu maďarské prezidentky, dříve dokonce zastávala funkci ministryně pro rodinu a byla hlasitou zastánkyní ochrany dětí. Omilostňovat člověka, který pomáhal zakrývat systematické zneužívání dětí, bylo pro veřejnost naprosto nepřijatelné právě v kontextu těchto hlásaných hodnot. Nováková se ve svém rezignačním projevu hájila tím, že při rozhodování věřila, že odsouzený nezneužil zranitelnosti svěřených dětí. Připustila ale, že udělala chybu.
Proč to udělala? Byl Kónya vinen, nebo ne? To neumím říct, ale podle zjištění investigativců lobboval za Kónyho osud Zoltán Balog - biskup Reformované církve, bývalý Orbánův ministr a jeho osobní duchovní. Kónyho manželka podala žádost, Balog ji zprostředkoval. Prezidentka Nováková milost podepsala, ministryně spravedlnosti Vargová (bývalá Magyarova manželka) ji spolupodepsala.
Veřejnost se vzbouřila. Tisíce lidí vyšly do ulic. Nováková rezignovala 10. února 2024. Téhož dne oznámila odchod z politiky i Vargová.
A několik hodin poté se všech funkcí ve státních podnicích na protest vzdal i Magyar, aby se od Orbána distancoval. Když Nováková a Vargová rezignovaly a tím de facto kryly Orbána před odpovědností, Magyar se nejdříve své ex zastal: ‚Nechci být součástí systému, kde se skuteční viníci schovávají za ženské sukně.‘ Zaútočil na Orbána, který podle něj obě ženy hodil přes palubu, aby ochránil sebe. Pak ale se jejich vztahy s ex nějak zkomplikovaly, z Magyara se de facto stal whistleblower a začal rozkrývat fungování systému, ze kterého sám vzešel, a později hodil Vargovou přes palubu sám, když zveřejnil nahrávku (tajně pořízenou), kde spolu mluvili o zasahování do nějakých jiných kauz (úplatky za jmenování exekutorů).
Byl to jejich rozhovor z dob, kdy byli manželé, což je tedy dost drsné a Vargová pak reagovala tím, že publikovala dva příspěvky na Facebooku, v nichž tvrdila, že ji Magyar během manželství slovně i fyzicky týral. Jejich vztah je dnes otevřeně nepřátelský. Vargová Magyara označila za zrádce a prohlásila, že dokud bude v politice on, ona se do ní nevrátí. A situaci ještě komplikuje to, že Magyar avizoval, že v případě vítězství odvolá řadu státních úředníků - včetně Windische Lászlóa, předsedy Nejvyššího kontrolního úřadu, který je současným životním partnerem Vargové, a tedy vychovává i jejich tři syny. Úplná telenovela.
Ať tak či onak - Magyar během několika týdnů zorganizoval masové demonstrace, převzal vedení tehdy bezvýznamné strany TISZA a stal se nejsilnějším opozičním hlasem za 16 let Orbánovy vlády a po dnešku se asi stane premiérem.
Vtipné je, že Magyar se netají tím, že v mnoha ohledech sdílí konzervativní hodnoty Fideszu. Jeho kritika Bruselu se často překrývá s Orbánovou rétorikou. Magyar například kritizuje snahy o ‚evropský superstát‘ a federalizaci. Prosazuje Evropu silných národních států. V otázce nelegální migrace zastává prakticky stejný postoj jako Orbán – odmítá povinné kvóty a trvá na přísné ochraně vnějších hranic a je i velmi opatrný ohledně vojenské pomoci Ukrajině. Odmítá posílání zbraní přes maďarské území, což je postoj, který ho výrazně odlišuje od tradiční proevropské opozice a přibližuje k vládní straně.
Hlavní rozdíl nespočívá tedy v tom, že by vyznával nějakou diametrálně odlišnou ideologii, ale v přístupu k institucím a právnímu státu. Slibuje, že Maďarsko okamžitě připojí k Úřadu evropského veřejného žalobce, aby zamezil korupci při čerpání eurofondů, a chce ukončit diplomatickou izolaci Maďarska. Jeho cílem není vystoupení z EU, ale konstruktivnější dialog, který by uvolnil zmrazené miliardy z evropských fondů.
Je tedy Magyar ve skutečnosti Orbán light? Uvidíme, může to i hrát - protože primárně chtěl oslovit zklamané voliče Fideszu. Pokud by se profiloval jako radikálně liberální a probruselský politik, tyto voliče by nikdy nezískal. Jeho ‚umírněně národní‘ rétorika může být tedy zčásti i strategií. Nicméně zatímco Orbán využívá konflikt s EU jako nástroj domácí politiky, Magyar se prezentuje jako někdo, kdo dokáže hájit maďarské zájmy, aniž by zemi dostal na okraj Evropy,“ okomentovala výsledky parlamentních voleb v Maďarsku na sociální síti Facebook novinářka Angelika Bazalová.










