Karolina Stonjeková si ve svém pondělním streamu na kanále Xaver Live nebrala servítky. Zaměřila se na to, jak část médií vykresluje prezidenta Petra Pavla – a podle jejích slov už nejde o zpravodajství, ale o téměř nekritickou adoraci. Výsledkem je obraz, který má k realitě stejně blízko jako filmový scénář k dokumentu.
Hned v úvodu s ironickou nadsázkou přečetla pasáž z článku popisující prezidentovu návštěvu školy. Text podle ní zněl spíš jako „ukázka z romantického thrilleru“ než jako novinářská zpráva. „A já jsem si to nevymyslela. To je normální článek,“ poznamenala. Právě takový styl podle ní připomíná dobu, kdy média neinformovala, ale vytvářela hrdiny.
Podle Stonjekové se dnes místy stírá hranice mezi novinařinou a PR. Připomněla i informace o dohodě mezi Pražským hradem a portálem Seznam Zprávy na publikaci placeného obsahu. V tomto kontextu pak podle ní některé texty působí ještě problematičtěji. „Pak se nemůžeme divit, že to vypadá jako oslavný portrét,“ uvedla.
Celý fenomén označila za nebezpečné přifukování obrazu jedné osoby. Kult osobnosti podle ní nevzniká jedním rozhodnutím, ale postupně přehnaným nadšením, nekritickým líčením a snahou vidět ve všem symbol. „Najednou to není prezident jako politik, ale skoro Mirek Dušín zkřížený se Supermanem,“ poznamenala ironicky.
Právě tahle přehnanost podle ní může paradoxně prezidentovi škodit. Část veřejnosti totiž nezačne být nadšená, ale naopak alergická na každou další oslavnou zmínku. Místo respektu přichází únava a nedůvěra.
Ostrá slova padla i na adresu angažovaných celebrit. Video herců vyjadřujících podporu prezidentovi označila za návrat stylu, který nápadně připomíná dávno minulé agitky. Patetická prohlášení podle ní nepřinášejí argumenty, jen emoce a další příkopy mezi lidmi. „Tohle není debata. To je divadelní kulisa,“ zaznělo.
Silnou reakci v ní vyvolalo také vystoupení dítěte na demonstraci. Zapojování nezletilých do politických apelů považuje za překročení hranice. „Já si neumím představit, že bych vlastní dítě poslala na pódium, aby pronášelo politické projevy,“ řekla s tím, že politika se tím mění v emotivní nátlak místo věcné diskuse.
Kritika směřovala i k médiím veřejné služby. U konkrétních momentů z vysílání České televize podle ní vyvstává otázka, kde končí moderování a začíná aktivismus. Podobné situace podle ní podrývají důvěru, kterou by si veřejnoprávní instituce měly naopak chránit.
Vedle domácí scény se Stonjeková dotkla i zahraniční politiky a proměnlivého výkladu hesla „patříme na Západ“. Připomněla, že ještě nedávno šlo o mantru, zatímco dnes je kritizováno i samotné navazování kontaktů ve Spojených státech. „Najednou to, co bylo včera správně, je dnes špatně. Bez vysvětlení,“ upozornila.
Podobně zpochybnila mediální obraz některých zahraničních lídrů. Upozornila na kontrast mezi důvěrou, kterou podle průzkumů vyjadřují Češi Emmanuelu Macronovi, a jeho domácí nepopularitou. Podle ní to ukazuje, jak snadno může vzniknout realita vytvořená spíš mediálním filtrem než skutečností.
V širším kontextu otevřela i téma energetiky a Green Dealu. Ten podle ní stále víc připomíná ekonomický projekt s obrovskými finančními zájmy. „Tady už dávno nejde jen o planetu. Tady jde o byznys,“ prohlásila s tím, že velké investice logicky vytvářejí tlak na pokračování politik, i když se ukazují jako problematické.
Opakovaně se vracela k tomu, co označuje za dvojí metr. Některé kroky jsou podle ní podrobovány tvrdé kritice, zatímco jiné se omlouvají nebo přehlížejí. Právě tato nevyváženost podle ní deformuje veřejnou debatu víc než samotné politické spory.
Závěrem varovala před atmosférou, v níž se místo argumentů používají nálepky a rychlé soudy. „Jakmile dojde na slova jako propaganda nebo dezolát, debata končí. A bez debaty demokracie nefunguje,“ shrnula.
Celý stream tak nebyl jen reakcí na několik mediálních výstupů. Stal se kritikou širšího trendu, kdy se politika stále častěji mění v obraz, marketing a emoce a stále méně v otevřený střet názorů. Podle Stonjekové se dnes nevede spor jen o prezidenta nebo vládu, ale o to, zda si společnost ještě dokáže zachovat odstup, nadhled a schopnost polemizovat bez nálepek a bez povinného nadšení.
(Barták, prvnizpravy.cz, repro: xaverlive)
