Tento trend posiluje pravicové zisky očekávané ve volbách do Evropského parlamentu na začátku června a může mít dalekosáhlé důsledky pro budoucnost bloku.
Zatímco baby boomers jsou obecně nejvíce nakloněni protiimigračním názorům napříč EU, mladí lidé mají stále negativnější názory na toto téma. Mezi těmi ve věku 15-24 let se negativní postoje k imigraci z oblastí mimo EU zvýšily z 32 % v roce 2019 na 35 % v roce 2023, zatímco mezi lidmi ve věku 25-34 let vzrostly negativní postoje z 38 % na 42 %.
Rostoucí protiimigrační nálady mezi mladými lidmi mají potenciál výrazně ovlivnit politiku EU. Naznačení, že tyto postoje budou v průběhu času narůstat, by mohlo přinutit hlavní politické strany přijmout tvrdší postoj, aby zastavily únik hlasů k pravicovým silám. To by mohlo zahrnovat přijetí politik podobných těm ve Rwandě nebo zavedení přísnějších hraničních kontrol, jaké již zavedlo několik středoevropských zemí. Kromě toho, stále více mezigenerační povaha protiimigračních nálad může usnadnit dosažení konsensu na silnější protiimigrační politice na úrovni EU.
„Krize dostupnosti bydlení“ by mohla být hnacím motorem tohoto protiimigračního cítění. Zanechala mnoho mladých lidí s narůstajícím pocitem frustrace, založeným na přesvědčení, že starší generace to v některých ohledech měly jednodušší než oni, uvádí The Guardian.
Zpráva zveřejněná tento měsíc ukázala, že podíl zaměstnaných mladých lidí, kteří stále žijí u svých rodičů, v EU prudce vzrostl; v Chorvatsku a na Slovensku, zemích, které zaznamenaly zvláště výrazný nárůst protiimigračních nálad, žije u rodičů 65 % a 60 % pracujících lidí ve věku 25-34 let.
K tomu lze přidat rostoucí pocit odcizení, který mladí voliči cítí ve svých domovských zemích, a skutečnost, že osamělost a izolace napříč EU jsou silně korelovány s mládeží. Není tedy těžké pochopit, proč mezi mladými lidmi roste protiimigrační sentiment. Ačkoli nelze krizi bydlení ani rozpad sociální soudržnosti přičíst výhradně migraci, není těžké si představit, že tyto dva éry definující faktory jsou spojeny s masivními úrovněmi imigrace, které jsme viděli v posledním desetiletí.
Psali jsme:
Možná posledním faktorem je rozdíl mezi městem a venkovem. Nepřátelství k migraci je totiž nejvíce spojeno s venkovskými oblastmi, kde jsou problémy s moderní životní úrovní zvláště výrazné. Mladí lidé v těchto regionech, žijící s horšími službami a menšími příležitostmi, mohou považovat masovou migraci do větších měst za další hrozbu pro pracovní místa a kulturní narušení, které by ve svých regionech neuvítali.
Frustrace z neúspěchů moderní společnosti může u některých mladých lidí vyvolat nostalgii po minulosti a po ztracených zemích, v nichž vyrostli jejich rodiče. Taková transformace může časem normalizovat reakční politické názory mezi mladými lidmi — zejména v otázce imigrace a jejího dopadu na společnost.
(jk, The Guardian, repro: france24)
