Musíme si zvykat na to, že poslední slovo má sílu zbraní a že ten, kdo je má, může si dovolit všechno? Musíme se vzdát dávné myšlenky osvícenců, že jediná ospravedlnitelná válka je válka obranná?
Útok Američanů proti Íránu, to je exemplární případ agrese. Klíčovou otázkou tu sehrálo dlouholeté úsilí Íránců získat atomovou pumu. Ale i kdyby se jim to podařilo, Spojené státy ani Izrael nemohou ohrozit. Na druhé straně by jim atomová zbraň svou odstrašující silou poskytovala bezpečnost. A co Izrael? Má právo zaútočit na stát, který podporuje nepřátelské síly ohrožující jeho existenci? Budiž. Potom má Rusko právo zaútočit na všechny státy, které programově a manifestačně pomáhají Ukrajině. Rusové to nedělají, zatím se spokojují jednotlivými diverzemi, což rusofobové nazývají neodpustitelnou podlostí. Putin nemá nejmenší zájem vyprovokovat NATO a tím zahájit třetí světovou válku (TSV). Na druhé straně si to uvědomují i šéfové NATO – Stoltenberg nedávno otevřeně přiznal, že jen s krvácejícím srdcem odmítli některé ukrajinské návrhy, jež by Putinova vláda považovala za ohrožení státu a neváhala by použít všechny prostředky na svou obranu. Podle ženevských válečných úmluv by na to měla právo.
Mnohá desetiletí trvající protiruská kampaň, navazující plynule na tu protisovětskou, cílevědomě zpracovává veřejné mínění, aby považovala Rusko za stát, který již sám o sobě představuje nebezpečí pro Evropu, Ameriku a svět vůbec. Tento gigantický pokus informační kanonády měl již předem jakýkoli útok proti Rusku proměnit na sebezáchovný, tedy obranný akt. Tento vymyšlený, virtuální, předpokládaný ruský útok proti západní civilizaci není jen mediální propagandou, ale mění se ve výrocích britských, francouzských, německých, italských, švédských, polských ministrů obrany a dalších vrcholných představitelů vlád, v politickou realitu. Je to vše postaveno na hlavu, ale za tím humbukem se skrývá touha zmocnit se nezměrného přírodního bohatství Sibiře.
Jak to jen zařídit, aby se útok proměnil v obranu? Měl pravdu Goebbels, že tisíckrát opakovaná lež se stává pravdou? Dnes Trump již nesází jen na opakování, které má zdlouhavý efekt, on používá slova jako reklamní poutače, které zapůsobí samy o sobě a stačí, když na okamžik zazáří a pak zhasnou. Dobře ví, že možnost lidí ověřit si platnost slov je v dnešní smršti protichůdných informací, omezená a často nemožná. Také ví, že Američané mají rádi úspěšné osobnosti, která se s ničím nemažou a mají tah na branku.
Odkazuji na westerny, ty Staré pověsti americké,které již dobrých sto let vychovávající občany všech ras, bohaté i chudé, mladé i staré, věřící i nevěřící.
Nuže, Američané mají rádi rázná řešení, sklánějí se před pěstí, pistolí a válečnými výpady, které se zdají z perspektivy okamžiku úspěšné a bývají doprovázeny kouřovou clonou závažných důvodů a příčin. Cožpak lze hájit islámský režim, který neváhá střílet do protestujících lidí? Cožpak to není skvělý výkon, když Američané a Izraelci na dálku a podle plánu (?) vybíjejí vrcholné představitele vzdálené země, a její energetickou a válečnou infrastrukturu uvedou během několika dní do katastrofálního stavu? Není to ten pravý projev síly? Co na tom, že americký útok v žádném případě nemá obranný ráz. Ani izraelský způsob řešit všechny rozpory s Palestinci a jejich spojenci zbraněmi neodpovídá jednadvacátému století, ale spíš dobám Starého zákona přizpůsobeným dnešním možnostem, kdy již neplatí „oko za oko, zub za zub“, nýbrž „za oko tisíc očí, za zub tisíc čelistí“. (Nemohu se zhostit podezření, že Mosad, nejlepší výzvědná služba světa, úmyslně zaspala výjimečně krutý a rozsáhlý útok Hamásu. Zdá se to být čirým nesmyslem? Tak si čtěte ve Starém zákoně – žádná lest a žádná oběť není dost nesmyslná, nestane-li se záminkou ke spravedlivé odplatě.) Nejhorší na tom je, že dnes mnozí lidé tento způsob jednání považují za přírodní zákon. Zapomínají, že člověk si během mnoho tisíciletí trvajícího vývoje vytvořil to, co fyziologové nazývají sociální mozek a co příroda zvířatům, řízeným intuicí a postrádající svobodnou vůli, neposkytla.
Dejme na chvíli stranou morální, právní nebo ekologické zřetele a všimněme si sporu, který v těchto dnech vypukl mezi Trumpem a Dariem Amodeim, šéfem Anthropic, špičkové firmy zabývající se výzkumem UI. Firma odmítla poskytnout vládě své služby ze dvou důvodů – jednak není zaručeno, že stát použije UI pouze pro registraci a kontrole přílivu přistěhovalců, nikde není zaručeno, že tento nástroj nebude použit k sledování jiných skupin obyvatelstva nebo i všech občanů. Druhým důvodem je obava, že autonomní zbraň může svou nevypočítatelností a nezralostí způsobit nedozírné škody. Amodei použil slovo UI-Armagedon. Současně se dovídáme, že Trump se na Anthropic vyřídil pohotovými nadávkami o zradě amerických zájmů a zaprodanosti Číně. Dovídáme-li se, že služby Anthropicu byly použity při útoku na Irán i při únosu venezuelského předáka Madury, pak se můžeme zamýšet nad tím, v jakých nezodpovědných rukách jsou dnes nejsilnější válečné zbraně. Zde nemůžeme opomenout Trumpovu lstivost (Hitler tomu říkal nordická lest, ale je potvrzena již ve Starém zákonu), která se projevila tím, že zaútočil na Írán ve chvíli, kdy mezi oběma zeměmi probíhala slibná diplomatická jednání.
Nemusíme být nekritičtí vůči Putinovi, zvláště k dnešnímu úsilí válku na Ukrajině protahovat, ale to, co dnes tropí Trump, bychom si měli dobře zapamatovat. O tom, že se to zajídá i konzervativnímu liberalismu reprezentovanému listem The Economist, svědčí jeho obálky dvou posledních čísel. Na tom ze 7. března je obraz apokalyptického výbuchu skladiště ropy v Teheránu s nápisem Válka bez strategie, na druhém z 21. je Trump s přilbou naraženou tak hluboko, že jsou mu vidět jen křičící ústa a brada. Stálo by za to uveřejnit podrobné články o Íránském hazardu „uvidíme-co-z toho-vzejde“ nebo o odpadlíkovi Tuckerovi Carlsonovi, který se zasloužil o jeho zvolení a nyní si zoufá nad tím, jak jeho přítel nadřazuje zájmy 350 milionů Američanů nad zajmy 9 milionů Izraelců. Politik a publicista, který prozřel, přichází navíc s názory, s nimiž se u Američanů běžně nesetkáte – varuje před ukvapenou obranou Tchaj-wanu a za jádro západní civilizace považuje Evropu, kterou je „třeba chránit kvůli její kráse“. K těmto argumentům bych rád přidal Trumpovy výroky,¨jejichž hanebnost dosahuje dosud nevídaného vrcholu. Stěžuje si, že mu vojáci (rozumí se izraelští) vybili také íránské politiky, mezi nimiž byli osoby, s jejichž spoluprací počítal. No comment.
Kam dospěje šílený tanec zbrojení, boření mezinárodního práva a cílevědomé přípravy třetí světové války (TSV)? Mluví-li se o lidech, kteří nepropadají válečné hysterii, jako o „chcimírech“, naplní-li se Staroměstské náměstí davem, který manifestuje za zvýšení rozpočtu na zbrojení, pak to jsou jedny z mnoha varovných symptomů „něčeho shnilého ve státě dánském“. S atomovou zbraní jako by se roztrhl pytel – každý jen trochu větší stát touží mít svou atomovku. Ukrajinští pučisté již v roce 2014 žádali návrat atomové zbraně (Tymošenková, ikona oranžových či spíš nahnědlých revolucí, se netajila s tím, že by chtěla spálit nenáviděnou Moskvu).
Dnes by se chtěli i Němci opírat o francouzskou atomovou zbraň a podílet se na jejím zdokonalování; připouštějí již, že jejich odpor k jádru byl chybou, ale co řeknou zítra? Také Švédové se cítí ukřivděni, své občany již poučili ve vládní brožuře, jak se mají sami o sebe postarat – stát si myje ruce, nestačí na to. Zcela se tu popírá povinnost státu za všech okolností bránit pokojný život svých občanů, vést zdlouhavá a obtížná jednání, jen aby se zabránilo válce.
Co si máme myslet o tom, že k válce na Ukrajině nemuselo dojít, že by se mohlo zabránit zabíjení milionu životů a ničení nedozírných materiálních a duchovních hodnot, kdyby představitelé Západu souhlasili s tím, že Ukrajina se nestane členem NATO? Kdo je za tuto zbytečnou válku odpovědný?
Mezitím se na občany evropských států valí válečná hesla, ministři obrany ve Francii, Britanii vyhrožují třetí světovou válkou, začne prý už v tomto desetiletí, máme smrtonosnější zbraně, chlubí se sekretář NATO. Tato dračí setba zabírá – polský ministr rozmazal hranice mezi mírem a válkou, máme se připravit na nejhorší, nebude vyhlášení války, vyženeme-li ji dveřmi, vrátí se jako hybrid okny; mezi tím už polští pohraničníci staví zdi a zátarasy, kopou příkopy a kladou zakázané nášlapné miny.
U nás se znovu vynořuje ze tmy krysař Minář a svolává výnosnou píšťalou opět statisícovou manifestaci na Letné, kde každý protest proti zbrojení, každá mírová výzva je hned napadnuta jako zrada, poraženectví a podléhání ruské propagandě.
Nezbývá než doufat, že zdravý rozum zvítězí nad šílenstvím porodních bab TSV.
(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)
