Sněmovna, která prosadila pevný termín pro konání krajských, senátních a obecních voleb, teď přichází s dalším nápadem. Kromě zavedení korespondenční volby přišla část vládních poslanců s nápadem, že by se vybraného hlasování mohli účastnit i nezletilí.
Komunální volby určují, kdo bude čtyři roky řídit obec. Tito politici jsou lidem nejblíže, a i proto by podle hnutí STAN měli mít možnost vybírat už šestnáctiletí voliči.
„Přeci jen dnešní mladá generace na rozdíl od té předchozí dokáže jinak pracovat s informacemi, a prostě měli bychom jim dát šanci,“ prohlásil Lukáš Vlček z hnutí STAN.
A zvýšit by se podle hnutí mohla i volební účast. Vloni k urnám přišlo přes 46 procent voličů. Koaliční politici se debatě nebrání, ale připomínají, že prioritou je zavedení korespondenční volby pro lidi v zahraničí. Návrh už měsíce leží ve sněmovně.
Předseda poslanců TOP 09 Jan Jakob pevně věří, že se k němu poslanci dostanou zkraje příštího roku a že jsou připraveni pro korespondenční volbu trávit ve sněmovně i noc.
„Naše úřady nemohou být všude, diplomaté nemohou být všude, některé země jsou opravdu velké a je dobře, že máme volební místnosti při zastupitelských úřadech, ale občanů v zahraničí žije daleko víc,“ uvedl pirátský ministr zahraničí Jan Lipavský.
Proti jakékoli úpravě věkové hranice i zavedení korespondenčního hlasování se ostře vymezuje opozice.
„Existují i jiné možnosti než korespondenční volba, u které je riziko, že by mohla destabilizovat náš řekněme robustní, kvalitní volební systém,“ míní předseda sněmovního ústavně-právního výboru Radek Vondráček (ANO).
„Korespondenční volba je v Česku protiústavní, protože v Ústavě je napsáno, že volby jsou tajné a korespondenční volba nemůže být tajná, a musí být kontrolovatelná,“ zmínil např. předseda poslanců SPD Radim Fiala. V řadě světových zemí dokáží tajnou korespondenční volbu zorganizovat.
„Pětikoalice chce prosadit korespondenční volby. Ústava, ale říká, že volby jsou tajné. Co tedy chce, vlastně prosadit Fialova pětikoalice?!" ptal se na svém facebooku poslanec SPD Jaroslav Foldyna.
Psali jsme:
Pochybnosti ohledně zavedení korespondenční volby vyjádřil dříve i někdejší vedoucí Kanceláře prezidenta republiky Václava Klause a v současné době výkonný ředitel Institutu Václava Klause Jiří Weigl.
„Korespondenční volba je hit progresivistické levice, který v poslední době velmi pochybným a kontroverzním způsobem rozhodl volby v některých západních zemích – konkrétně prezidentské volby v Rakousku a v USA. Tento způsob hlasování byl v těchto zemích prosazen jako významem údajně okrajová pomoc občanům, kteří se z nejrůznějších důvodů (nemoc, pobyt v zahraničí atd.) nemohou voleb zúčastnit osobně.
Náhle, z nejrůznějších vysvětlitelných či nevysvětlitelných důvodů se v některých případech korespondenční hlasy stávají rozhodující formou hlasování s určujícím vlivem na volební výsledek. V případě Rakouska a USA to bylo právě korespondenční hlasování, které zcela otočilo volební výsledek dosažený v prezenčních volbách.
Tyto zkušenosti, které vyvolávaly pochybnosti o regulérnosti voleb a rozdělily společnost, potvrzují, že nejen samotné obavy z možné manipulace hlasování, ale vůbec celkové znejistění veřejnosti ohledně legitimity volebních výsledků jako takových, by měly vést k maximální opatrnosti vůči návrhům na zavedení korespondenčního hlasování. Opuštění dvou základních principů demokratických voleb – tajnosti a přímosti hlasování, které korespondenční volba přináší, je ohromným rizikem," napsal v Newsletteru IVK Jiří Weigl.
(nov, prvnizpravy.cz, foto: repro: cnn prima)
