Zatímco Washington a Teherán stupňují slovní konfrontaci, skutečné dění v regionu ukazuje, že se konflikt neodehrává jen v rovině prohlášení. Americký prezident Donald Trump znovu otevřel téma lidských práv v Íránu a v rozhovorech z Bílého domu spojil kritiku represí s varováním, že Spojené státy zvažují cílené letecké údery jako prostředek tlaku na zastavení obohacování uranu. Íránská diplomacie tato čísla i interpretaci odmítá a uvádí nižší bilanci obětí nedávných nepokojů, čímž se prohlubuje propast mezi oběma verzemi reality. Přesto se v regionu hromadí signály, že se politická rétorika přelévá do vojenské připravenosti a že rozhodnutí o případném zásahu může padnout v krátkém čase.
Izraelská veřejnoprávní média hovoří o tom, že americké ozbrojené síly dokončují operační přípravy a čekají na konečné politické rozhodnutí. Současně pokračují přesuny amerických jednotek a techniky v oblasti Perského zálivu i východního Středomoří. Vojenské námořnictvo přesunulo do regionu údernou skupinu s letadlovou lodí Gerald Ford a satelitní snímky ukazují koncentraci bojových letounů na jordánské základně Muwaffaq Salti.
Paralelně se objevují informace o přesunech prostředků protivzdušné obrany a logistických kapacit, které mají zajistit ochranu amerických sil i spojenců v případě eskalace. Jordánsko, Saúdská Arábie, Katar i Spojené arabské emiráty zároveň veřejně deklarují, že si nepřejí, aby jejich území sloužilo jako odrazový můstek pro útok na Írán, a vyzývají k návratu k jednacímu stolu. Tato zdrženlivost regionálních partnerů však nemění skutečnost, že vojenská infrastruktura v okolí Íránu se připravuje na možnost prudkého zhoršení situace.
Napětí se přelévá i do Libanonu, kde Izrael pokračuje v leteckých úderech proti Hizballáhu a Hamásu. Noční bombardování cílů v údolí Bikáa si podle libanonských zdrojů vyžádalo mrtvé a zraněné a obě strany se obviňují z porušování dohod o klidu zbraní. Izraelská armáda tvrdí, že zasáhla pozice připravující raketové útoky, což nezávislé zdroje zatím nepotvrdily. Současně izraelské letectvo udeřilo na výcvikové zařízení Hamásu v okolí tábora Ain al Hilweh. Podle izraelských bezpečnostních kruhů má tato strategie zabránit tomu, aby se severní fronta otevřela v okamžiku, kdy by Írán či jím podporované struktury přistoupily k přímým úderům proti Izraeli. Region se tak ocitá v situaci, kdy lokální incidenty mohou rychle přerůst v řetězec odvetných akcí.
Do obrazu nejistoty zapadá i diplomatická rovina. Kontakty ve Švýcarsku nepřinesly průlom a novináři od účastníků jednání slyšeli spíše opakování známých postojů. Íránský ministr zahraničí tvrdí, že američtí zprostředkovatelé nikdy formálně nepožadovali úplné zastavení obohacování uranu na íránském území, a Teherán proto nevidí důvod k jednostranným ústupkům. Washington naopak zdůrazňuje, že další posun íránského jaderného programu považuje za nepřijatelný. Tato rozdílná interpretace rámce jednání podkopává důvěru a zvyšuje riziko, že politická patová situace bude řešena silou.
Vývoj v posledních dnech ukazuje, že region vstoupil do fáze, kdy se vojenská příprava stává nástrojem politického nátlaku. Přítomnost amerických sil a izraelské údery mají odstrašující efekt, ale současně zvyšují pravděpodobnost chyby nebo incidentu, který by spustil širší konflikt. Pro Evropu i Českou republiku to znamená nejen bezpečnostní nejistotu v bezprostředním okolí Blízkého východu, ale i potenciální dopady na energetické trhy, migraci a stabilitu mezinárodních vztahů. Zkušenost posledních let ukazuje, že podobné krize se mohou rychle přelít do globální roviny a že návrat k diplomacii je s každým dalším přesunem vojsk obtížnější. Podrobné informace o současné dynamice napětí přinesl německý deník Deutsche Welle, který popisuje souběh slovních výměn a konkrétních vojenských kroků v regionu.
(Kyncl, prvnizpravy.cz, foto: zai)
Zdroj: Polenoun sta logia, etoimazoun ta opla
