„V souvislosti s mými příspěvky na téma rychlosti výstavby silnic a čehokoliv dalšího v této zemi a porovnání se středověkem a starověkem, kdy se stavělo násobně rychleji (a často dokonce lépe), se mi tu opět vyskytli lidé, žijící v představě, že taková římská silnice, to je vlastně jen ušlapaná hlína a to se jim to stavělo, když to dělali otroci! Dneska to musí unýst kamión a má to spousta vrstev a svodidla a značky! To se nedá srovnávat! Jinými slovy, existují tu lidé, kteří stále žijí v představě, že to děláme dobře, rychle a levně.
Inu přátelé. Tak určitě. Akorát že vůbec.Římské cesty můžete vidět na obrázcích. Jsou staré 2000 let a vydržely dodnes. Vsadím se, že žádná Ťokova dálnice 2000 let nevydrží. Nestavěli je otroci, které někdo bičoval, ale legionáři. Cesty byly extrémně rovné, měli základy, stejně jako dnešní silnice, odvodňovací systém, mosty, tunely, milníky (značky), po cestě byly stanice na výměnu koní, pevnosti a "motoresty" pro cestující.
Cesty byly stavěny ve vrstvách, počínaje základem z urovnané zeminy a drcených hornin, které zajišťovaly stabilitu. Na tento základ byla přidána vrstva štěrku tmeleného vápennou maltou, která nabízí pevný základ pro finální povrchovou vrstvu. Povrchová vrstva římských silnic byla postavena pomocí bloků vyrobených z materiálů, jako je štěrk, oblázky, železná ruda nebo sopečná láva. Tyto bloky byly pečlivě položeny, aby zajistily hladký a rovný povrch pro snadné cestování.
Zatímco dnes by základy vybagroval bagr, terénní nerovnosti srovnala těžká technika a šutry dovezl náklaďák, tehdy materiál dovezl osel s vozejkem a všechno ostatní udělal chlap s motykou. To se opravdu nedá srovnávat. A těžší to rozhodně měli tenkrát.
Přesto by postavení 16km silnice, což je rychlost stavby dálnic v naší zemi za rok, postavilo tehdy 30 chlapů za rok. Slyšíte dobře. Jeli totiž rychlostí 1,37 metru silnice na muže za den.
Já jsem vcelku přesvědčen, že kdyby jsme dnes měli postavit repliku římské silnice s moderní technikou, bude to trvat násobně déle. Stačí se podívat jak dlouho trvá zbudovat jeden průměrný kruhový objezd.
Co se zátěže týče, tak představa, že vlastně staré cesty neměly žádnou velkou zátěž, je taktéž velmi komická. Naložený koňský potah měl včetně koní několik tun. Často se jezdilo v karavanách, takže kolona vozů za sebou jak dnes. A nebo jela karavana čítající desítky mezků z nichž každý měl na zádech náklad.
Ty vozy neměly heboučké gumové pneumatiky jako dnes, ale tenoučké tvrdé (později okované) kola. Koně měly podkovy a celá váha se tak rozkládala do mnohem menší plochy než u dnešních aut. Troufnu si odhadovat, že kdyby po dnešních dálnicích jezdily tehdejší koňské povozy, velmi rychle je zničí.
Psali jsme:
Asi jste si v naší krajině všimli "úvozů", tedy cest, které jsou zapuštěné až několik metrů do země. Jak to vzniklo? Inu většinou právě erozí způsobenou zátěží tehdejšího provozu. Na Šumavě kde vede obchodní Zlatá stezka, najdete v lesích doslova celé "delty" úvozů, jak na nějakém ústí řeky, kdy karavany hledaly schůdnější cestu a vyjezdily jich mnoho vedle sebe.
Ve středověku se cesty také zpevňovaly a krom toho se u těch hlavních dělaly v lesích průseky i desítky metrů, aby u cesty nemohl nikdo číhat. Jen bych dodal, že tehdy neměli motorové pily a tak.
Nechám na každém soudruhovi, aby si ujasnil, zda bylo jednodušší vyrobit rukama kilometr římské cesty, která následně vydržela 2000 let, nebo dnes kilometr dálnice s náklaďáky, bagry a válcem, která se začne rozpadat za rok," napsal na svém facebooku Vávra, který o něco později připsal ještě jeden příspěvek srovnávající stavitelství v minulosti a dnes.
„A ještě jeden o stavitelství dnes a v minulosti. Často se uvádí jako důvod lepších úspěchů velikost a ekonomický potenciál dané země. Tedy že velká Čína/USA/EU/Německo má lepší možnosti než malinké chudé Česko.
K tomu je ještě potřeba uvědomit si, že ženy neměly stejná práva jako muži, nevykonávaly velkou část profesí a nepodílely se tolik na ekonomice říše. Takže to číslo by bylo u ekonomicky aktivních asi ještě nižší.
Je vcelku zajímavé, že země o populaci jako Čechy nebo Slovensko dokázala ovládnout velkou část tehdejšího civilizovaného světa. Zbudovat 80 tisíc kilometrů cest a tisíce naprosto neuvěřitelných staveb a zároveň dát světu takové množství umělců, filozofů a dalších osobností.
Samozřejmě musí člověk brát v potaz, že to trvalo několik století a celý ten systém byl postaven na vcelku násilné expanzi, často genocidě a využívání kolonií a zlata získaného válkou (Keltové a Dákové by mohli vyprávět).
Schválně neuvedu využívání otrocké práce, protože dle mého tu využíváme my na Západě také. Jen dnes jsou to imigranti a vykořisťovaná (ano použiji to slovo) levná pracovní síla v rozvojových zemích.
Uvádím jako zajímavý kontext. Kolik světových vojevůdců, architektů, vynálezců, umělců a filozofů, jejichž dílo bude známé i za 2000 let máme dnes my tady u nás?" položil řečnickou otázku závěrem herní vývojář a spoluzakladatel Společnosti pro obranu svobody projevu Daniel Vávra.
(dan, prvnizpravy.cz, foto: arch.)
