Vedle ostré politické kritiky se k celé situaci vyjádřil také publicista a člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) Vadim Petrov, který odmítá výklady o vzpouře armády nebo skryté ústavní krizi. Podle něj je třeba hledat vysvětlení spíše v osobní motivaci a budoucím profesním směřování šéfa armády.

Petrov na sociálních sítích uvedl, že nejde ani o vojenský puč, ani o otevřený střet s vládou. „Ne, to není vzpoura ani vojenský puč proti vládě. Je to jen projev loajality k příštímu zaměstnavateli,“ napsal. Zároveň připomněl, že náčelník Generálního štábu Armády ČR Karel Řehka skončí ve své funkci k 31. srpnu 2026 v souvislosti s vypršením čtyřletého kontraktu, který neplánuje prodloužit. „Ve funkci působí od července roku 2022, kdy vystřídal Aleše Opatu,“ doplnil Petrov.

Jeho pohled tak posouvá debatu z roviny možného ústavního konfliktu do roviny osobní strategie a profesní budoucnosti. Zatímco jedni v celé kauze spatřují nebezpečné rozostření hranic mezi civilní mocí a armádou, jiní v ní vidí spíše signál loajality a snahu zajistit si pozici po skončení mandátu. Spor o letouny L-159 se tím dál rozšiřuje a potvrzuje, že nejde pouze o vojenskou techniku, ale o motivy, ambice a mocenské vztahy na nejvyšších patrech státu.

Petrov o něco později své úvahy ohledně náčelníka generálního štábu Karla Řehky na sociální sítí facebook doplnil, když se zamyslel nad vhodnými kroky, které by měl učinit dle jeho názoru ministr obrany za SPD Jaromír Zůna. 

„Ještě k té kauze porušení subordinace NGŠ Karla Řehky. Co může udělat ministr obrany Zůna Udělat něco by měl, nebo bude společně s SPD pro srandu králíkům. Jak to vidíš, Pavle Růžičko? 

1. Navrhnout prezidentovi odvolání z funkce (prezident jmenuje i odvolává na návrh vlády/ministra obrany),

2. Zahájit interní kázeňské řízení a uložit kázeňské opatření (např. písemné napomenutí, důtka, snížení hodnosti – podle zákona o služebním poměru vojáků),

Psali jsme: Ideologie za veřejné peníze. Lipavský a skrytá politika MZV

3. Převelet na jinou funkci nebo do zálohy (přesun z vrcholové pozice na méně významnou),

4. Omezit nebo převzít část jeho pravomocí (např. dočasně kontrasignovat personální rozhodnutí, blokovat některé kroky – jak to dělala ministryně Černochová v minulosti při podezření na korupci),

5. Podat trestní oznámení / iniciovat trestní stíhání (pokud odpor překročí hranici trestného činu – např. neuposlechnutí rozkazu, sabotáž, zneužití pravomoci – § 329, 351 TZ apod.),

6. Veřejně ztratit důvěru a iniciovat politický tlak (veřejná kritika, žádost o vyšetřovací komisi ve Sněmovně).

Jsem zvědav po Radě koalice. Koupím si na to popcorn,“ zamyslel se nad možnými korky ministra obrany Zůny publisicta Vadim Petrov.