Německo vstupuje do volebního roku 2026 v atmosféře hluboké politické nejistoty, která nemá v poválečné historii obdoby. Pět zemských voleb má potenciál zásadně změnit rovnováhu sil a otevřít cestu pravicové Alternative für Deutschland (AfD) k jejímu prvnímu reálnému vládnímu angažmá. Vládní koalice CDU a SPD vedená kancléřem Friedrichem Merzem čelí narůstající nespokojenosti voličů, kteří kritizují stagnující reformy, neřešenou migraci, rozpočtové problémy i vnitřní rozkoly mezi koaličními partnery. Podle analýzy serveru The European Conservative se právě tato kombinace faktorů stala hlavním motorem růstu AfD.

První klíčové hlasování se uskuteční 8. března v Bádensku Württembersku, kde průzkumy ukazují, že AfD by mohla zdvojnásobit svůj zisk oproti minulým volbám a přiblížit se hranici jedné pětiny hlasů. O dva týdny později budou volit obyvatelé Porýní Falce, kde hrozí, že sociální demokracie poprvé po desetiletích přijde o post ministerského předsedy. Ani tradičně liberální Berlín už není výjimkou, protože i zde se očekává citelný nárůst podpory AfD. Nejdramatičtější situace se však rýsuje ve východních spolkových zemích Sasko Anhaltsko a Meklenbursko Přední Pomořansko, kde se podpora AfD podle průzkumů pohybuje kolem čtyřiceti procent a strana zde může vystoupit do role nejsilnější politické síly.

Tento vývoj staví tradiční strany před dilema, jak zabránit tomu, aby AfD poprvé převzala vedení spolkové země. Dosavadní strategie tzv. cordon sanitaire, tedy odmítání jakékoliv spolupráce s AfD, by zde vyžadovala vznik velmi širokých a ideologicky roztříštěných koalic zahrnujících CDU, SPD, liberály z FDP i krajně levicovou Die Linke. Právě takový scénář ale může dále prohlubovat frustraci voličů, kteří vnímají tyto bloky spíše jako technické bariéry proti AfD než jako nositele skutečné politické vize.

Národní průzkumy navíc naznačují, že důvěra ve vládu kancléře Merze je mimořádně nízká a pouze třetina Němců věří, že současná koalice vydrží až do federálních voleb v roce 2029. Podle přehledu agentury Anadolu se AfD v celostátních preferencích pohybuje kolem čtvrtiny hlasů a v některých sondážích dokonce předstihuje CDU. To svědčí o tom, že se nejedná o regionální výkyv, ale o hluboký strukturální posun v německé politice.

Kancléř Merz se snaží čelit této situaci výzvami k reformám sociálního systému, ke zvýšení konkurenceschopnosti průmyslu a k přehodnocení energetické i migrační politiky. Ve svých projevech opakovaně zdůrazňuje, že Německo má dostatek nástrojů, aby čelilo demografickým, ekonomickým i geopolitickým tlakům, realita však podle kritiků ukazuje spíše na neschopnost prosadit zásadní změny. Slíbený obrat v migrační politice se neuskutečnil, důchodová reforma stagnuje a hospodářství se potýká s pokračujícím útlumem, který posiluje pocit nejistoty mezi obyvatelstvem.

Psali jsme: Rajchl rozmetal „Fialův server“ a poslal Rakušana do tepláků

Rok 2026 se tak rýsuje jako test samotných základů poválečného politického konsenzu v Německu. Pokud AfD skutečně získá vedení alespoň jedné spolkové země, půjde o historický zlom s dopady daleko za hranicemi Německa. Signál o proměně politických nálad v největší evropské ekonomice bude pečlivě sledován nejen v Bruselu, ale i ve všech hlavních metropolích Evropské unie. Přehled všech nadcházejících zemských voleb a jejich termínů potvrzuje, že se Německo v příštích měsících ocitne v jednom z nejvypjatějších politických období posledních dekád.

(Kyncl, European Conservative, foto: zai)