Německý ministr obrany Boris Pistorius se rozhodl rázně utnout debatu, která se v posledních týdnech objevila nejen v německých médiích, ale i v širším evropském prostoru. Podle těchto spekulací by Spojené státy mohly disponovat možností na dálku ovlivňovat provoz nebo dokonce vypnout stíhací letouny F-35 dodané spojencům. Pistorius tuto představu odmítl jako technicky i politicky absurdní a varoval, že podobné úvahy podkopávají samotné základy alianční důvěry.
Jeho vyjádření je na první pohled uklidňující, ale při bližším pohledu odhaluje spíše snahu uzavřít nepohodlné téma než skutečně odpovědět na otázky, které si v Evropě klade čím dál více lidí. Ministr sice správně tvrdí, že žádný otevřený vypínací mechanismus by byl pro americký zbrojní export likvidační, zároveň však zcela pomíjí fakt, že moderní zbraně nejsou jen o spínači zapnuto a vypnuto. Závislost se dnes odehrává především v oblasti softwaru, dat, aktualizací, servisu a přístupu k logistickým řetězcům.
Evropa si tuto skutečnost začíná uvědomovat teprve nyní, a to zejména v kontextu války na Ukrajině. Ukrajinská armáda je dnes zcela odkázána na západní podporu nejen z hlediska dodávek zbraní, ale i z hlediska jejich provozu. Munice, náhradní díly, servisní cykly i povolení k použití některých systémů jsou politickým nástrojem, a to bez nutnosti jakéhokoli tajného vypínání techniky. Stačí změna priorit nebo politické nálady a schopnosti armády se během měsíců dramaticky promění.
Podobnou zkušenost má i Izrael, který je sice technologicky vyspělým spojencem USA, ale i tam se opakovaně ukázalo, že přístup k určitým typům munice, náhradním dílům či modernizacím je podmíněn aktuálním politickým rozhodnutím ve Washingtonu. Nikdo Izraeli nevypíná letadla, přesto je jeho operační svoboda v krizových okamžicích nepřímo regulována.
Právě v tomto světle působí německé uklidňování poněkud účelově. Skutečný problém totiž nespočívá v tom, zda existuje tajný vypínač, ale v tom, zda Evropa dobrovolně rezignovala na schopnost samostatně provozovat klíčové zbraňové systémy v dlouhodobém konfliktu bez politického souhlasu svého hlavního dodavatele. To je otázka, na kterou Pistorius neodpovídá, přestože je pro budoucnost evropské bezpečnosti zásadní.
Debata o F-35 tak není konspiračním výkřikem, ale symptomem hlubšího problému. Evropa se ocitla ve stavu, kdy sice investuje miliardy do moderních zbraní, ale zároveň ztrácí kontrolu nad vlastní obrannou suverenitou. Odmítání této debaty poukazem na neexistující vypínač je sice mediálně vděčné, ale strategicky krátkozraké.
Pokud má Evropa skutečně usilovat o bezpečnost, musí si položit nepříjemnou otázku, zda chce být plnohodnotným aktérem, nebo pouze technologicky vybaveným uživatelem cizí moci. V tomto kontextu nejsou slova německého ministra uklidněním, ale spíše dalším potvrzením, že politická odvaha mluvit o skutečných limitech evropské obrany stále chybí.
Zdroj: https://mezha.net/eng/bukvy/german-defense-minister-rejects-us-remote-control-of-f-35-jets/







