Debata o tom, zda mají být sociální sítě pro děti omezeny či dokonce zakázány, se v Německu během posledních týdnů posunula z okraje politických diskusí do samotného středu vládního rozhodování. Impulsem se stal australský model, který od konce roku zakazuje platformám typu TikTok, Instagram, X, YouTube či Twitch umožnit dětem a mladistvým mladším šestnácti let zakládat účty. Tento krok byl v Austrálii odůvodněn ochranou duševního zdraví dětí, prevencí závislostního chování a snahou omezit vystavení agresivním algoritmickým doporučením, která posilují extrémní obsah, nerealistické ideály krásy či kyberšikanu. Německá politická reprezentace nyní otevřeně zvažuje, zda se tímto směrem nevydat také, přestože je zřejmé, že podobný zásah by měl zásadní dopad nejen na každodenní život rodin, ale i na obchodní model globálních technologických firem.
Sociální demokracie přišla s konkrétním návrhem, který jde dál než dosavadní evropské rámce ochrany dětí v online prostoru. Podle interního dokumentu, z něhož citují německá média, má být dětem mladším čtrnácti let přístup na sociální sítě fakticky znemožněn povinností platforem účinně blokovat jejich registrace. Porušení této povinnosti by mělo být sankcionováno nejen pokutami, ale i možností dočasných omezení provozu. Pro skupinu čtrnáct až šestnáct let SPD navrhuje režim výrazně omezeného přístupu bez algoritmických doporučení a bez funkcí, které podporují nekonečné projíždění obsahu. Cílem je omezit návykové chování, které je podle řady studií spojeno s poruchami spánku, úzkostmi i poklesem schopnosti soustředění u dospívajících.
Klíčovým prvkem návrhu je zavedení povinného ověřování věku a souhlasu rodičů prostřednictvím evropské digitální peněženky identity EUDI Wallet, uvedl server Deutche Welle. Tento nástroj, který Evropská unie připravuje jako univerzální prostředek digitální identifikace občanů, by se stal branou k přístupu na sociální platformy nejen pro děti, ale v budoucnu i pro dospělé uživatele. Sociální demokraté totiž navrhují, aby algoritmická doporučení byla ve výchozím nastavení vypnuta pro všechny a aktivovala se pouze na základě výslovného souhlasu uživatele. Tím by se zásadně změnil dosavadní model, v němž platformy automaticky formují informační prostředí jednotlivce podle jeho předchozí aktivity a maximalizují dobu strávenou na obrazovce.
Tvrdší přístup SPD vychází z přesvědčení, že samoregulace technologických gigantů dlouhodobě selhala. Ministrský předseda Porýní Falce Alexander Schweitzer otevřeně přiznal, že stát ztratil kontrolu nad tempem a dopady digitálních změn a že dosavadní spoléhání na dobrovolná opatření firem nepřineslo reálnou ochranu dětí. Podobně se vyjádřila spolková ministryně spravedlnosti Stefanie Hubigová, podle níž mají děti právo vyrůstat bez neustálého tlaku srovnávání, ideálů nedosažitelné krásy a permanentní hrozby kyberšikany. Zdůraznila, že cílem není plošný zákaz, ale věkově diferencovaná regulace, která umožní využívat přínosy digitální komunikace, aniž by stát rezignoval na ochranu nejzranitelnějších.
Zajímavé je, že myšlenka věkových limitů nenaráží na odpor ani u koaliční CDU. Ministryně pro rodinu a mládež Karin Prienová připustila, že si dokáže představit zákaz přístupu k sociálním sítím do určitého věku, pokud budou k dispozici praktické nástroje pro jeho vymáhání. Křesťanští demokraté chtějí téma otevřít na své stranické konferenci ve Stuttgartu a naznačují, že by se Německo mohlo stát jedním z prvních velkých evropských států, které zavedou skutečně závaznou regulaci digitálního prostoru pro děti.
Debata se nevede pouze na národní úrovni. Podobné úvahy probíhají v Dánsku, Francii, Španělsku či Velké Británii a Evropská komise otevřeně zvažuje celoevropský rámec věkových limitů. Komisařka pro digitální oblast Henna Virkkunen upozorňuje, že je obtížné stanovit správnou hranici, zda je vhodnější třináct, čtrnáct nebo šestnáct let, a že sociální sítě jsou pro mladé lidi současně důležitým zdrojem informací a prostoru pro sociální kontakt. Předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová však již veřejně naznačila podporu myšlence věkového omezení, což naznačuje, že tlak na regulaci poroste.
Celá debata tak není jen o dětech, ale o samotné podstatě digitálního prostoru v Evropě. Zda zůstane prostředím řízeným především algoritmy globálních firem, nebo se státy pokusí obnovit větší míru kontroly nad tím, jakým obsahem jsou občané vystaveni a jaké návyky si v online světě vytvářejí. Německý návrh je v tomto ohledu radikální, protože se dotýká i dospělých uživatelů a zasahuje přímo do obchodního modelu sociálních platforem. Pokud by byl přijat, stal by se silným signálem, že Evropa je ochotna jít proti ekonomickým zájmům digitálních gigantů ve jménu ochrany společnosti a zejména dětí.
(Kovář, prvnizpravy.cz, foto: zai)
Zdroj: https://www.dw.com/de/deutschland-social-media-kinder-australien-stefanie-hubig-karin-prien-eu-kommission-tiktok-instagram/a-75989261
