Od ledu k radaru. Jak se z Grónska stala severní brána Západu

politika

Grónsko se během osmdesáti let proměnilo v klíčový bod obrany Západu. Série ukazuje, jak z ledu vznikl radarový štít a arktická brána NATO.

Od ledu k radaru. Jak se z Grónska stala severní brána Západu
Vojenské základny USA v Grónsku - ilustrační foto
12. ledna 2026 - 00:35

Tato série si klade za cíl postupně vysvětlit, proč se z největšího ostrova světa stal jeden z nejcitlivějších strategických bodů planety, jaké vojenské, technologické i politické vrstvy se zde během desetiletí navrstvily a proč se právě dnes Arktida znovu dostává do centra pozornosti Washingtonu, Kodaně i celého NATO.

Ještě na počátku čtyřicátých let bylo Grónsko považováno za vzdálený kout severní polokoule s minimálním geopolitickým významem. Vše se změnilo po obsazení Dánska nacistickým Německem v roce 1940. Spojené státy se obávaly, že by Němci mohli využít strategickou polohu ostrova k narušení transatlantických námořních tras a leteckých spojení, a proto byla už v roce 1941 podepsána dohoda umožňující americkým silám rozmístění obranných zařízení v Grónsku, známá jako Defence of Greenland Agreement.

Po skončení války a vzniku NATO se americká přítomnost změnila z dočasného opatření v dlouhodobý strategický projekt. Dánsko v roce 1951 uzavřelo se Spojenými státy novou dohodu o obraně Grónska, která vytvořila právní rámec pro trvalé působení amerických jednotek a výstavbu takzvaných "defence areas" na území ostrova. Tato smlouva se stala základem pro vznik největší americké základny v Arktidě.

Nejviditelnějším výsledkem spolupráce byla výstavba základny Thule v rámci operace Blue Jay v letech 1951 až 1953. Šlo o logisticky mimořádný podnik, při němž bylo do severozápadního Grónska dopraveno přes tři sta tisíc tun materiálu a tisíce pracovníků, aby zde v extrémních arktických podmínkách vznikla moderní letecká a radarová základna, která neměla ve světě obdoby.

V padesátých a šedesátých letech se Thule stalo jedním z pilířů americké jaderné strategie. V roce 1961 zde začal fungovat systém Ballistic Missile Early Warning System na stanovišti J-Site, schopný detekovat start balistických raket směřujících přes severní pól k Severní Americe. Grónsko se tím definitivně zařadilo mezi klíčové uzly globálního systému včasného varování.

Vrchol studené války znamenal také vrchol aktivity na základně. V první polovině šedesátých let zde působily tisíce amerických vojáků a civilních zaměstnanců a Thule se proměnilo v malé město v ledu. Základna zajišťovala nejen radarové sledování, ale i logistickou podporu pro severní Atlantik a prostor dnes známý jako GIUK gap, tedy strategický pás mezi Grónskem, Islandem a Velkou Británií.

Temnou kapitolou této éry se stala havárie bombardéru B-52 v lednu 1968, kdy letoun nesoucí čtyři termonukleární bomby havaroval u pobřeží nedaleko základny. Následná dekontaminační operace a politické dopady zásadně poznamenaly dánsko americké vztahy a dodnes patří k nejcitlivějším momentům historie.

Po skončení studené války se role základny změnila. Počty personálu se postupně snižovaly a část infrastruktury zanikla, avšak význam pro oblast včasného varování a kosmického sledování zůstal. V roce 2023 byla základna oficiálně přejmenována na Pituffik Space Base, čímž se přihlásila ke své nové identitě v rámci amerických kosmických sil.

Dnes zde působí především jednotka 12th Space Warning Squadron, která obsluhuje modernizovaný radar typu AN/FPS-132 a poskytuje data pro systémy včasného varování před balistickými útoky i pro sledování kosmických objektů.

Psali jsme: „Klidně by prodala svou zemi.“ Chmelár se tvrdě pustil do opozice

Americká přítomnost v Grónsku se tak nevyvíjela jako jediný izolovaný projekt, ale jako komplexní systém, který se přizpůsoboval měnícím se technologiím a bezpečnostním výzvám. Od provizorních válečných letišť z roku 1941, přes obří město v ledu během studené války, až po dnešní vysoce specializovanou kosmickou základnu zůstává Grónsko jedním z pilířů severní obrany Západu a místem, kde se prolíná historie, politika i špičková technologie. V příštím díle se zaměříme na méně známou, ale neméně fascinující kapitolu tohoto příběhu, na tajemný Camp Century a projekt Iceworm, které měly proměnit grónský led v podzemní pevnost studené války.

Zdroje: 1.https://www.spaceforce.mil/News/Article/3432713/us-army-marksmanship-unit-action-shooting-team; 2. wikipedia.org/wiki/Defense_of_Greenland_Agreement; 3. https://www.buckley.spaceforce.mil/About-Us/Fact-Sheets/Article/2291701/12th-space-warning-squadron; 4. en.wikipedia.org/wiki/GIUK_gap

(Chmelík, prvnizpravy.cz, foto: zai)



Anketa

Obáváte se, že eskalace konfliktu na Blízkém východě může zhoršit bezpečnost v ČR?

Ano 43%
transparent.gif transparent.gif
Ne 27%
transparent.gif transparent.gif
Nevím 30%
transparent.gif transparent.gif