LISTOPAD, ZELENSKÉHO „PENĚŽENKA“ NA ÚTĚKU A „ZMRTVÝCHVSTÁNÍ“ FOLTÝNA. Sedmnáctý listopad si letos připomínáme už po šestatřicáté. Události roku 1989, kdy studentské protesty proti komunistickému režimu přerostly v celonárodní hnutí, znamenaly zásadní zlom v moderních dějinách. Sametová revoluce ukončila vládu jedné strany, otevřela cestu k demokracii, svobodným volbám a návratu občanských práv. Po 36 letech tak znovu bilancujeme okamžik, kdy společnost povstala za svobodu a rozhodla o směru, kterým se Československo, a později samostatná Česká republika, vydalo. Jak podle vás česká společnost po 36 letech hodnotí odkaz Sametové revoluce a v čem se dnešní realita podle Vás liší od tehdejších očekávání roku 1989?
Samet dnes připomíná krásnou rodinou kroniku, kterou všichni ukazují návštěvám, ale sami se na ni dívají jen občas, aby si nepřipomněli, jak moc se liší tehdejší naděje od dnešní reality. Očekávali jsme hladký přechod do světa svobody, kde spravedlnost sama naskočí jako nový software. Realita nám mezitím vysvětlila, že demokracie není aplikace na jedno kliknutí, ale celoživotní údržba. Mnozí cítí zklamání, jiní vděčnost. Jedno se však nezměnilo: Samet je pořád mezník, jen už ho nečteme jako zázrak, ale jako poučení.
Prezident dál požaduje, aby Andrej Babiš vyřešil svůj střet zájmů a upravil všechna prohlášení dřív, než dojde k jeho jmenování premiérem. Hrad současně upozorňuje na problémy v hospodaření státu i na nutnost pokračovat v podpoře Ukrajiny, napětí mezi Hradem a možnou novou koaliční vládou ANO, SPD a Motoristů roste. Babiš má pověření sestavit vládu, ale jeho jmenování zůstává stále otevřené. Jak podle vás dopadne současný spor mezi prezidentem a Andrejem Babišem ohledně jeho jmenování premiérem a jakou roli v tom hraje čistě „otázka střetu zájmů“?
Duel prezidenta a Babiše připomíná šachovou partii, kde si oba hráči už dávno uvědomili, že figurky stojí špatně, ale jeden čeká, že to vzdá ten druhý. Střet zájmů je přitom slon, který sedí uprostřed šachovnice a brání oběma v tom, aby předstírali, že jde o čistě státnický spor. Nakonec vznikne kompromis, který okomentují jako osobní vítězství oba, protože v naší politice je i remíza důvodem k triumfální tiskové konferenci.
Bývalá šéfka Sněmovny a předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová na CNN Prima News prohlásila, že nově vznikající vládu skládá „pátá kolona Ruska“. Její vystoupení opět ukázalo, jak končící politická garnitura Fialovy vlády nepřestává pracovat s nálepkami, obviňováním a rozdělováním společnosti. Co soudíte o tom, že někteří členové bývalé Fialovy vlády i nadále pokračují ve své štvavé předvolební rétorice?
Je to jako kdyby kapela po skončení koncertu odmítla opustit pódium a dál hrála na vypnuté mikrofony. Slova o páté koloně jsou efektní, ale nepraktická. Nálepkování politických oponentů jako zrádců není ani statečné, ani chytré, jen unavené. Když je každý soupeř automaticky nepřítel, politika přestává být soutěží myšlenek a stává se arénou pro slovní gladiátory, kteří zapomněli, že původně měli reprezentovat občany.
Veřejný prostor je už několik let zaplaven atmosférou nedůvěry, napětí a vzájemného osočování. Politici i veřejné osobnosti v tom nepřestávají a stále častěji pracují se strachem, nálepkami a vyhrocováním emocí. Společnost se tak dělí do dvou nesmiřitelných táborů, kde druhá strana není oponentem, ale protivníkem. Rozdělení proniká do rodin, práce i běžných vztahů, a Česko se tak potýká s konfliktem, který nikomu nepomáhá. Kdo podle vás nejvíce přispívá k rozdělení české společnosti a je podle vás reálné, že se v budoucnu podaří zmírnit napětí a „zahladit příkopy“?
Rozdělení společnosti není dílem jednoho viníka, je to kolektivní umělecké dílo politiků, médií a sociálních sítí. Každý do něj přidává trochu strachu, trochu hněvu a hodně přesvědčení o vlastní neomylnosti. Přesto věřím, že společnost má značnou schopnost se nadechnout a vzpamatovat. Jen nesmí čekat, že jí s tím pomohou ti, kteří z rozdělení žijí. Usmíření nezačne ve sněmovně, ale doma u stolu, kde si lidé zkusí zase jednou povídat dřív, než si začnou dokazovat pravdu.
Nový předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel prohlásil, že strana zahájí turné po ústavech, školách a věznicích. Tvrdí, že TOP 09 se do Sněmovny dostane i bez koalice Spolu. Jeho plán ale vzbudil pozornost, protože zákon jasně říká, že ve školách není povolena činnost politických stran ani jejich propagace, a tedy že školy nemohou být používány jako prostor pro přímou agitaci politiků nebo stran. Jak vnímáte záměr TOP 09 navštěvovat školy a další instituce, přestože zákon jasně omezuje politickou agitaci ve školách? Co to podle Vás vypovídá o samotné TOP 09 a jejich cílech a záměrech?
TOP 09 chce evidentně získat mladší publikum, ale dělá to způsobem, který připomíná učitele, jenž přijde do třídy neohlášene a diví se, že ho žáci nečekají s ovacemi. Školy nejsou politickým tržištěm a věznice nejsou volební akvárium. Celé to působí dojmem, že strana ví, jak je na tom s preferencemi, a zoufale hledá prostor, kde se její hlas ještě nese. Méně by bylo více – a více práce v terénu by bylo nejvíc.
Bývalý koordinátor strategické komunikace Fialovy vlády Otakar Foltýn se znovu ozval v debatě o válce na Ukrajině. Položil otázku, proč v situaci, kdy nedaleko od českých hranic dál dopadají rakety a drony na civilní cíle, české zbrojovky stále nejedou „na plné obrátky“. Považujete opakovaná vyjádření plukovníka Foltýna o potřebě posílit obranný průmysl za adekvátní reakci na bezpečnostní situaci, nebo spíše za zbytečné zvyšování napětí ve společnosti?
Vrchní „cenzor“ končící Fialovy vlády Otakar Foltýn má talent připomínat, že svět je nebezpečné místo, ale většinou to dělá způsobem, který vzbuzuje dojem, že vyhlášení poplachu je jeho koníček. Obranný průmysl je důležitý, o tom žádná, ale veřejnost potřebuje fakta, ne sirény. Klidné vysvětlení by často udělalo víc než dramatické komentáře. Bezpečnost není jen o zbraních, ale i o uklidnění společnosti.
Poslanec Pavel Růžička (ANO) upozornil, že podle jeho informací mělo v útvarech Speciálních sil Armády České republiky docházet k přípravě kompromitujících materiálů na politicky nepohodlné osoby. „Je tohle OK? … jak na někoho ‘ušít špínu’??“ napsal na sociální síti. Upozorňuje na to, že armáda postavená nad demokratickou kontrolou by už neměla být realitou v civilizované společnosti. Myslíte si, že v období vlády Petra Fialy došlo k politizaci české armády, a jak hodnotíte současnou úroveň jejího vedení a velení?
Myšlenka, že armáda připravuje kompromateriály, zní spíš jako scénář politického thrilleru než jako realita. Ale samotná možnost, že to někdo považoval za uvěřitelné, je problém. Armáda má být nestranná a neviditelná. Jakmile se ocitne ve veřejných debatách jako nástroj politiky, je potřeba zapnout výstražná světla. Současné vedení musí hlavně obnovit důvěru. V armádě je nejlepším znamením to, když se o ní dlouho nemluví.
Evropská komise představila první obrysy plánu na vznik celoevropské bezpečnostní a analytické jednotky, která by sdílela citlivé informace napříč členskými státy. Projekt je zatím v rané fázi, ale už teď budí obavy z možného centralizovaného dohledu. Myšlenka takzvané „evropské BISky“ vyvolává otázky o tom, jak bude v praxi fungovat dohled a jaký vliv může mít na suverenitu jednotlivých států. Co si myslíte o záměrech Ursuly von der Leyenové zřídit novou unijní bezpečnostní a analytickou agenturu a může podle vás takový projekt ovlivnit suverenitu členských států?
Záměr sdílet informace zní rozumně, ale vytvoření evropské superagentury je krok, který může být snadno přestřelený. Bezpečnostní agentury mají přirozenou tendenci růst a soustředit moc. Suverenita států není jen o vlajkách, ale o tom, kdo rozhoduje, koho sledujeme, jak a proč. Pokud Brusel nedokáže nastavit jasné brzdy a odpovědnost, může z dobrého nápadu vzniknout monstrum, které bude řešit víc politiky než bezpečnosti.
Na Ukrajině propukl rozsáhlý korupční skandál kolem státního Energoatomu. Vyšetřovatelé popisují schéma, v němž měly z kontraktů mizet provize v řádu stovek milionů dolarů. Podnikatel Timur Mindič, dlouholetý spojenec prezidenta Zelenského označovaný jako jeho „peněženka“, krátce před razií uprchl ze země. Kauza zasahuje i okruhy blízké prezidentské kanceláři. Ovlivní podle Vás tento korupční skandál morálku ukrajinských vojáků na frontě a také přístup Západních spojenců vůči Ukrajině?
Pro ukrajinského vojáka, který sedí v zákopech, je tato kauza studená sprcha. Otevře staré rány a vytvoří nové. Když lidé riskují život, ale elity riskují jen luxus, důvěra se vypaří rychleji než slibovaná reforma. Západní země budou reagovat stejně: podpora nezmizí, ale bude tvrdší, přísněji podmíněná a méně samozřejmá. Ukrajina potřebuje nejen statečnost, ale i čistotu v nejvyšších patrech.
Psali jsme: „Šaškárna.“ Macinka v Partii ostře zkritizoval plán opozice
Maďarský premiér Viktor Orbán na protiválečném shromáždění v Győru prohlásil, že Evropa stojí na pokraji války. Podle jeho slov se kontinent ocitl v nejnebezpečnější situaci od konce druhé světové války a dnešní kroky evropských lídrů mohou přerůst v otevřený konflikt. Orbán tak varuje, že Evropa míří směrem, který může mít katastrofální následky. Do jaké míry považujete varování Viktora Orbána před možným vypuknutím války v Evropě za reálné a myslíte si, že současný vývoj skutečně směřuje k riziku širšího konfliktu?
Orbán často maluje svět v temnějších barvách. Je to jeho styl a zároveň nástroj. Situace je vážná, ano, ale nejsme ani krok od propasti. Varování je přehnané, ale ne zcela odtržené od reality. Orbán tím však říká i něco jiného: „já jsem ten, kdo jediný vidí pravdu“. Taková slova jsou určena hlavně domácímu publiku, které má mít pocit, že je chrání před šílenými evropskými vůdci. Evropa se musí chovat rozumně, ne hystericky.
Podle informací ruských zdrojů citovaných světovými médii by Jevgenij Prigožin mohl být stále naživu a podílet se na nových plánech Moskvy. Letadla Il-76 údajně převážejí do Venezuely techniku i muže napojené na Wagnerovu skupinu. Ta má podle těchto zpráv působit v oblasti Karibiku a podporovat venezuelský režim při posilování jeho pozic. Spekulace tak ukazují, že aktivity Wagnerovců se mohou přesouvat mimo Evropu, tentokrát do Latinské Ameriky. Jaké geopolitické dopady by mohl mít případný přesun aktivit skupiny Wagner do Latinské Ameriky a co by to znamenalo pro evropskou i globální bezpečnost?
Pokud Wagner zamíří do Latinské Ameriky, nebude to dovolená u moře, ale další zatraceně vážná kapitola. Pro Rusko je to šance získat vliv u amerických dveří, pro Venezuelu nástroj k upevnění moci a pro svět další problém. Kde se objeví Wagner, tam mizí stabilita a roste cena pojistky. Evropa si možná krátce oddechne, ale globální bezpečnost z toho mít radost určitě nebude.
Nová koalice ANO, SPD a Motoristů plánuje odebrat obcím možnost vybírat peníze z rychlostních radarů. Pro řadu měst šlo o vítaný a stabilní příjem, který často využívaly na rozvoj obcí, od oprav silnic a chodníků až po modernizaci veřejných služeb. Chystaná změna tak může výrazně zasáhnout jejich rozpočty i budoucí investice. Co na tento záměr nově rodící se vlády říkáte?
Řidiči už slaví a starostové už pláčou. Radarové příjmy nebyly u obcí symbolem buzerace, ale často jediným stabilním zdrojem peněz. Pokud je vláda obcím sebere, měla by zároveň ukázat, kde si starostové mají vytisknout náhradní bankovky. Jinak se budou investice škrtat rychleji než rychlostní limity. Politika je o prioritách, ale i o odpovědnosti vůči těm, kteří za nás opravují chodníky.
(Vladimír Fojtík pro Prvnizpravy.cz, foto: red.)
