Možnost použití veta ve společné zahraniční a bezpečnostní politice Evropské unie je dlouhodobě diskutovaná – velké státy EU by si ji velmi přály, ty menší se tomu brání. Nyní v belgických Bruggách tuto možnost zmínil prezident Petr Pavel ve svém projevu. Hovořil o tom, že by bylo dobré diskutovat, zda by se členské státy Evropské unie neměly práva veta vzdát. 

„Otázka rozšíření se pochopitelně pojí s otázkou efektivity EU – tedy otázkou, která v menších a středně velkých členských státech není příliš populární. Musíme však být připraveni v domácí diskusi zvážit různé návrhy, jak upravit rozhodovací proces EU včetně přechodu k hlasování kvalifikovanou většinou v některých oblastech,“  poznamenal ve svém projevu Pavel a ozvala se vlna kritiky.

Expremiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš uvedl, že pro něj je to "No Go". 

„Kdyby se to stalo, můžeme to rovnou zabalit,“ prohlásil Babiš s tím, že ztráta veta by pro nás byla fatální. Kriticky se vyjádřil i právník a bývalý poradce prezidenta Václava Klause Pavel Hasenkopf.

„Podle čl. 1 ústavy je ČR svrchovaný stát. Podstatou svrchovanosti je nebýt nikomu podřízen. Vzdát se veta znamená vzdát se svrchovanosti, protože kdo nemá veto, může být přehlasován. Vzdát se svrchovanosti se rovná velezradě ve smyslu čl. 65 odst. 2 ústavy,“ uvedl k této otázce Hasenkopf. Velezrada může dle ústavy skončit sesazením prezidenta.

„Vláda by se měla jasně vyjádřit, zda jde o stanovisko ČR nebo jen o soukromý názor občana Petra Pavla,“ dodal právník Pavel Hasenkopf.

Prezident čelí v posledních dnech kritice nejen díky jeho slovům o vzdání se práva veta. Petra Pavla kritizoval na svém veřejném facebookovém profilu i advokát a bývalý hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek, tentokráte kvůli jeho setkání se soudkyní evropského soudu.

Prezident Petr Pavel ve středu ve Štrasburku totiž přiznal, že probíhající spor mezi Českem a Lichtenštejnskem řešil také se soudkyní Evropského soudu pro lidská práva Kateřinou Šimáčkovou. Ta tvrdí, že jí hlava státu sdělila, že by podle něj „bylo nejlepší uzavřít dohodu“, uvedl Deník N. Pavel už přitom nedávno prezentoval jako „velice solidní“ návrh lichtenštejnského prince Aloise. A Hašek se neudržel.

„Vzpomínáte si na skandál, když v minulém funkčním období hlavy státu pouhý vedoucí prezidentské kanceláře informoval soudce o názoru prezidenta republiky? Tak už jsme o level výše. Současný prezident republiky se sešel se soudkyní evropského soudu a sdělil jí, že by v případě Lichtenšteinské žaloby na ČR (jde primárně proti Benešovým dekretům) byla nejlepší dohoda… Samozřejmě bych od české hlavy státu čekal stanovisko bránící Benešovy dekrety, teprve následně dovětek, že by bylo možné po jejich potvrzení jednat o budoucí podobě majetkoprávních vztahů k majetku českého státu… Čekám povyk zástupců soudní moci, nejvyšších ústavních činitelů státu, akademiků… jedna, dva, tři… pořád NIC??? Pan prezident v tom, bohužel opět, šlape jako slon v porcelánu," uzavřel svůj příspěvek Hašek. 

Na Haškův příspěvek zareagoval i předseda strany PRO Jindřich Rajchl.

„A ještě jednou Petr Pavel. Kolega Michal Hašek udeřil svým komentářem hřebíček přímo na hlavičku.

Ano, dohoda s Lichtenštejny je dle mého názoru prvním nenápadným krůčkem k postupné erozi Benešových dekretů.

Jejich žaloba nemůže být předmětem jakékoliv dohody, neboť její podstata je založena na tom, že napadá validitu tohoto klíčového pilíře uspořádání majetkových vztahů po druhé světové válce, což by pro naše obyvatele zejména v pohraničních oblastech představovalo do budoucna obrovské právní riziko.

Tedy jediný možný postup představitelů České republiky při projednávání jakékoliv žaloby, jež cílí na prolomení Benešových dekretů, je každou z nich zcela kategoricky odmítnout a nekompromisně hájit naši dlouholetou pozici.

Tedy, že Benešovy dekrety jsou zcela nezpochybnitelnou součástí našeho právního řádu.

A že jakákoliv debata o jejich platnosti je zcela vyloučená," zakončil na svém facebooku svůj komentář Rajchl.