Výsledky březnového volebního modelu agentury SANEP pro televizi XTV přinášejí vedle pohledu na vládní blok také velmi zajímavý obraz současné opozice. Strany mimo vládní koalici ANO, SPD a Motoristé sobě se nacházejí ve velmi rozdílné situaci. Některé z nich dokázaly stabilizovat svou podporu, jiné naopak čelí výraznému poklesu důvěry voličů.

Podle aktuálního modelu dosahuje nejsilnější opoziční stranou ODS se ziskem 14,1 procenta. Následuje STAN s 10,8 procenta a Piráti s 8,1 procenta. Další politické subjekty už se pohybují výrazně níže. TOP 09 má 2,9 procenta, KDU ČSL 2,4 procenta, Stačilo! 2,3 procenta, PRO 2,2 procenta a Nové Česko 2,1 procenta.

Při srovnání s výsledky posledních parlamentních voleb je zřejmé, že opoziční prostor zůstává velmi roztříštěný. ODS sice zůstává nejsilnější stranou mimo vládní blok, její podpora však není výrazně vyšší než v době voleb. Strana si udržuje stabilní elektorát především mezi pravicově orientovanými voliči a podnikateli, ale její schopnost oslovovat širší veřejnost zůstává omezená.

Pro ODS je to paradoxní situace. Strana má silnou historickou značku a zkušené politické struktury. Zároveň však naráží na problém, který provází mnoho tradičních stran v Evropě. Voliče stále více oslovují nové politické projekty nebo silné osobnosti, zatímco klasické stranické struktury působí pro část veřejnosti příliš vzdáleně.


Tento model má jednu velkou výhodu. Strana je pevně zakotvena v místní politice a disponuje relativně stabilním elektorátem. Současně však naráží na limity celostátní politiky. V době ostrých ideologických střetů bývá komunální styl politiky méně viditelný a méně mobilizující.

Piráti se v aktuálním modelu pohybují kolem osmi procent. Ve srovnání s jejich někdejšími volebními ambicemi jde o výrazně nižší podporu. Strana v posledních letech prochází složitým obdobím hledání nové politické identity.

Piráti vstupovali do české politiky jako symbol moderní a digitální generace. Jejich témata transparentnosti, digitalizace a otevřeného státu oslovila především mladší voliče ve velkých městech. V okamžiku, kdy se politická agenda přesunula k ekonomickým otázkám a bezpečnostním tématům, však jejich mobilizační potenciál částečně oslabil.

Ještě výraznější problém mají menší tradiční strany. TOP 09 a KDU ČSL se podle aktuálního modelu pohybují hluboko pod pětiprocentní hranicí nutnou pro vstup do Poslanecké sněmovny.

Pro TOP 09 jde o pokračování dlouhodobého trendu. Strana byla kdysi výrazným hlasem liberální pravice a evropské politiky. Postupem času však část jejích voličů přešla k jiným stranám, především k ODS nebo k novým politickým projektům.


Vedle těchto zavedených stran se v průzkumu objevují také menší politické projekty. Stačilo!, PRO a Nové Česko se pohybují kolem dvou procent. Tyto subjekty zatím nedokázaly překročit hranici širší politické relevance.

Protestní strana PRO například staví svou politiku především na kritice současného systému a na silných protestních tématech. Taková strategie může mobilizovat část nespokojených voličů, ale zároveň má omezený potenciál pro širší růst.

Podobná situace platí i pro další menší projekty. V prostředí, kde dominují velké politické značky a silné osobnosti, je velmi obtížné získat pozornost médií i voličů.

Výsledky průzkumu SANEP tak ukazují, že česká opozice se stále nachází ve fázi hledání nové politické rovnováhy. Zatímco vládní blok je poměrně jasně definován, opoziční prostor zůstává fragmentovaný a bez jednoznačného lídra.

Právě tato roztříštěnost může být v příštích volbách klíčovým faktorem. Pokud se opozičním stranám nepodaří vytvořit silnější politickou alternativu, může dominantní postavení nejsilnějších stran české politiky zůstat zachováno.