Maďarská vláda vedená Viktorem Orbánem podala žalobu na Evropskou komisi u Soudního dvora EU. Důvodem je rozhodnutí Komise uvalit na Maďarsko sankci ve výši 1 milionu eur denně kvůli trvalému odmítání přijímat migranty podle pravidel nového unijního Migračního paktu. Orbán tento postup označuje za „organizovanou výměnu obyvatel“ a zasahování do suverenity členského státu.
Brusel žádá pokutu, Budapešť žádá spravedlnost!
Podle maďarského bezpečnostního poradce Györgye Bakondiho vláda odmítá ustoupit tlaku z Bruselu. V pořadu TV2 Mokka prohlásil, že „nový Migrační pakt je výzvou pro ilegální migranty, aby proudili do Evropy“ a že Maďarsko nebude nuceno k přijetí nikoho, kdo vstoupil na území EU nelegálně.
Vláda podle něj pověřila silný právní tým včetně bývalých soudců Evropského soudního dvora, kteří připravili žalobu podanou v Lucemburku.
„Raději zaplatíme denně milion eur, než bychom ohrozili naši bezpečnost a budoucnost,“ citoval Bakondi Orbánův postoj.
Maďarsko se s EU střetává v otázce migrace už od roku 2015, kdy zadrželo přes 400 000 migrantů za pouhé dva měsíce. V reakci zřídilo hraniční ploty, uzavřelo tzv. tranzitní zóny a výrazně zpřísnilo azylové zákony. Podle maďarských úřadů tato opatření pomohla zabránit vzniku „no-go zón“, nárůstu kriminality i přetížení sociálního systému.
V roce 2016 se konalo referendum, v němž 98 % hlasujících odmítlo, aby EU přidělovala migranty bez souhlasu maďarského parlamentu. I když účast činila pouze 44 % a tedy nebyla právně závazná, vláda jej považuje za silný mandát k odmítnutí kvót a relokací.
Orbán vystoupil s ostrou kritikou nového paktu na shromáždění vlasteneckých stran Patriots for Europe ve Francii.
„Tohle není migrace. Je to organizovaná výměna obyvatel, která má nahradit kulturní základ Evropy,“ prohlásil Orbán.
Jeho vláda již v prosinci 2024 vyčlenila 600 milionů forintů (cca 1,5 milionu eur) na přípravu právní obrany. Maďarsko rovněž navrhuje, aby se azylová řízení přesunula mimo území EU, což by dle Orbána zamezilo zneužívání systému.
Evropská komise se zatím k žalobě oficiálně nevyjádřila. Podle dřívějších vyjádření ale trvá na tom, že Maďarsko porušilo základní principy unijní legislativy, zejména přístup k azylu a lidským právům. Brusel tak reagoval na nedodržení rozsudku Soudního dvora EU z roku 2020, v němž Maďarsko ztratilo možnost požadovat, aby žadatelé podávali žádosti o azyl mimo jeho území (např. na maďarských ambasádách v Srbsku či na Ukrajině).
Psali jsme:
Evropská komise hrozí, že pokuty odečte z unijních dotací, což by mohlo tvrdě zasáhnout maďarský rozpočet. Orbán naopak tvrdí, že vynakládá miliardy na ochranu hranic Schengenu, zatímco EU jej místo odměny trestá.
„Pro nás je milion denně hodně peněz. Ale to je ta nejlepší investice do budoucnosti,“ prohlásil Orbán v televizním vystoupení.
Maďarská žaloba je nejen právní bitvou, ale i politickým symbolem odporu vůči centralizaci moci v Bruselu. V době, kdy se evropské instituce snaží o jednotnou migrační politiku, staví se Orbán do čela bloku států, které hájí svou kulturní identitu, bezpečnost a zákonodárnou suverenitu.
(Kovář, REMIX News, foto: arch.)
