Bývalý náčelník štábu amerického ministra zahraničí a armádní plukovník Lawrence Wilkerson vyvolal v posledních dnech silnou odezvu svými slovy o ruském raketovém systému Orešnik. Podle jeho vyjádření by jediný takový projektil mohl během přibližně třiceti sekund zcela zničit plně vybavenou americkou letadlovou loď nesoucí bojová letadla a zhruba pět tisíc příslušníků posádky a palubního personálu. Tato slova zazněla v rozhovorech, které následně převzala řecká média a sociální sítě, a vyvolala diskusi o tom, zda se éra relativní nedotknutelnosti letadlových lodí definitivně blíží ke konci.

Původní zprávu publikoval řecký server ProNews, který Wilkersonův výrok cituje doslova a zdůrazňuje, že podle amerického důstojníka by Orešnik dokázal proniknout obranou celé útočné svazové skupiny a zasáhnout samotné plavidlo v extrémně krátkém čase. Jeden Orešnik může zničit letadlovou loď za 30 sekund. Stejná informace se objevila i na síti X v příspěvku, který Wilkersonovo tvrzení shrnuje a dále šíří mezi zahraničními analytiky.

Letadlové lodě jsou přitom po desetiletí považovány za základ americké globální moci. Každá z nich představuje plovoucí základnu s vlastní protivzdušnou obranou, stíhacím letectvem, podpůrnými systémy a ochranou v podobě torpédoborců, křižníků a ponorek. Tvrzení, že jediný raketový zásah by mohl takový komplexní systém během několika desítek sekund vyřadit, proto zpochybňuje samotné základy námořní doktríny Spojených států.

Raketa Orešnik je podle dostupných informací ruský balistický systém středního doletu, u něhož se předpokládá velmi vysoká rychlost a schopnost nést několik samostatně naváděných hlavic. Otevřené technické údaje shrnuje například encyklopedický přehled "Oreshnik missile". Právě kombinace extrémní rychlosti, obtížné detekovatelnosti a vysoké kinetické energie při zásahu je tím, co podle kritiků současných obranných systémů činí takové zbraně zásadní hrozbou i pro nejsilněji chráněná plavidla.

Wilkerson ve svých vyjádřeních opakovaně upozorňuje, že americké plánování se stále opírá o koncepty z doby, kdy protivník neměl k dispozici masově nasaditelné hypersonické a kvazihypersonické zbraně. Pokud by se jeho slova potvrdila v reálných bojových podmínkách, znamenalo by to, že investice v řádu desítek miliard dolarů do každé letadlové lodě mohou být zranitelné vůči relativně omezenému počtu přesných úderů.

Část vojenských analytiků ovšem upozorňuje, že podobná tvrzení je třeba brát s opatrností. Skutečný scénář útoku by závisel na mnoha faktorech, od včasné detekce přes schopnost elektronického boje až po koordinaci obrany celé svazové skupiny. Přesto však i zdrženlivější komentáře připouštějí, že nové ruské a čínské raketové systémy výrazně zvyšují tlak na přehodnocení námořních strategií.

Psali jsme: Venezuela jako kořist. Drulák popisuje nebezpečnou hru velmocí

Raketa Orešnik se dostala do pozornosti médií i v souvislosti s válkou na Ukrajině, kde měla být nasazena proti vybraným cílům v hloubce území. I když řada technických parametrů zůstává utajena, samotná skutečnost, že se o tomto systému otevřeně hovoří jako o potenciálním zabijákovi letadlových lodí, posouvá debatu o budoucnosti námořní války do zcela nové roviny.

Celý případ tak ukazuje, že moderní konflikt se stále méně odehrává v tradičních mantinelech a že i symboly globální moci mohou být vystaveny zásadnímu ohrožení. Pokud se Wilkersonovy odhady alespoň částečně potvrdí, bude to znamenat nutnost zásadního přehodnocení nejen technických parametrů obrany, ale i samotné role letadlových lodí v budoucích ozbrojených konfliktech.

Zdroj: 1. hwww.pronews.gr/amyna-asfaleia/diethnis-asfaleia/l-wilkerson-enas-oreshnik-mporei-na-dialysei-amerikaniko-aeroplanoforo-me-5-000-stratiotes-se-30-deyterolepta; 2. x.com/monitorx99800/status/2010338259680047393; 3. en.wikipedia.org/wiki/Oreshnik_(missile)

(Kyncl, prvnizpravy.cz, foto: aiko)