Ozvěny sametové revoluce aneb ne každý chválu pěl

politika

Události 17. listopadu 1989 vnímají lidé po více jak třiceti letech různě. Zvláště pak, když dojde na srovnání doby minulé a současnosti. Ne všichni mají chuť oslavovat, jiní zase připomínají důležité momenty z naší historie.

Ozvěny sametové revoluce aneb ne každý chválu pěl
Ozvěny sametové revoluce
19. listopadu 2023 - 07:22

„Svíčka za svobodu. Zvolil jsem tichou vzpomínku na 17. listopad 1989. Poprosil jsem své přátele, aby na Národní třídě zapálili za mne svíčku. Svíčku, jako připomínku ideálů listopadu 1989. Svoboda slova, svoboda názoru, konec cenzury a zákazů myšlenek. O to vše šlo v oněch listopadových dnech. A o to jde i dnes," napsal na facebooku bývalý prezident ČR Miloš Zeman, který pak ještě přidal doplňující příspěvek.

„Svíčka u Hlávkovy koleje. Nezapomínejme na 17. listopad 1939, na nezměrné oběti okupace naší země nacistickým Německem. A pamatujme, že skutečná vzdělanost je v nenávisti u všech totalit. Každá totalita vnucuje jedinou “pravdu”, jediný pohled na problémy, jediný výklad událostí kolem nás. Kdo pochybuje, je pronásledován. Ale kdo pochybuje, je svobodný," doplnil na svém oficiálním facebookovém profilu exprezident Miloš Zeman.

Krátce se vyjádřil i bývalý ministr financí a člen TOP 09 Miroslav Kalousek.

„Přeji všem krásný sváteční den. Včera večer v Rudolfinu řekl ministr Martin Baxa výstižně, že ´17.listopad propojuje vzpomínku na zápas s dvěma největšími nepřáteli 20.století, nacismem a komunismem´. Oslavme ho uctěním těch, kteří ten zápas skutečně vedli. A nepodléhejme dojmu, že je dobojováno," napsal na sůvj facebook exministr financí Kalousek.

„Jako každý rok si dnes připomínáme dvě významné události. 17. listopad v roce 1989 přinesl naději. Sametová revoluce ukázala, že se umíme postavit bezpráví a nesvobodě. Dala nám naději na život v demokratické a svobodné zemi. A o padesát let dřív, v roce 1939, se naplno ukázaly hrůzy nacismu. Strach, beznaděj a pocit, že je vše ztracené. Zavraždili nebo odvlekli do koncentračních táborů studenty, kteří se nebáli říct svůj názor a uzavřeli vysoké školy. Proto si dnešek každý rok připomínám u Kounicových kolejí v Brně, odkud jednotky gestapa a SS odvlekly 173 studentů do koncentračního tábora Sachsenhausen. Nikdy na to nesmíme zapomenout," napsal na svém facebookovém profilu předseda Přísahy Robert Šlachta.

K 17. listopadu a jeho odkazu se také vyjádřil předseda strany Svobodní Libor Vondráček.

„Již potřetí jsme si 17. 11. v den boje za svobodu a demokracii připomněli slavné i zapomenuté bojovníky za svobodu. Osudy lidí jako Karel Sladkovský, Josef Barák či Josef Pachmayer jsou obdivuhodné. Za svobodu pro sebe i budoucí generace toho hodně obětovali a mnozí z nich trávili dlouhý čas v těžkém žaláři. Jsem rád, že JUDr. Miroslav Houška pro nás připravil 7 zastavení u hrobů těchto lid í na Olšanských hřbitovech a my jsme si mohli opět uvědomit, že otázka boje za svobodu se netýká jen roku 1939 a 1989. Za svobodu a odpovědnost se bojovalo v průběhu celé historie lidstva a usilovat o ní, bude potřeba i do budoucna," napsal k výročí sametové revoluce předseda Svobodných Libor Vondráček.



Kriticky se k oslavám na Národní třídě vyjádřil předseda strany PRO Jindřich Rajchl, který se především nemohl smířit s účastí prezidenta Petra Pavla.

„Včerejší den byl dokonalou ukázkou absurdity současné doby. Zatímco komunistickému rozvědčíkovi se na Národní třídě tleskalo, tak na Václava Klause mladšího, který tam v roce 1989 coby jeden ze studentů demonstroval, se křičelo hanba a pískalo. Vím, že dějiny se přepisují, nicméně, že se dají otočit o 180 stupňů během 35 let, to mi přijde jako science fictiion. Kdybyste mi tehdy v roce 1989 řekli, že budou občané této země v roce 2023 na Národní třídě opěvovat prezidenta naši země, jenž byl příslušníkem bolševické vojenské rozvědky, tak bych si myslel, že je to holý nesmysl. A ejhle, ono je to dnes realitou. Já tedy Petrovi Pavlovi nebudu tleskat nikdy. Bytostně tímto převlékačem kabátů a oportunistickým kariéristou pohrdám. Nic víc si totiž nezaslouží," poznamenal především na adresu současného prezidenta Petra Pavla předseda strany PRO Jindřich Rajchl.

Malý "výlet do minulosti" udělal advokát Michal Hašek, který připomněl události z roku 1939 a pak se přenesl do současnosti.

„Po jistou dobu se pokouší skupina českých intelektuálů v součinnosti s uprchlým expresidentem Benešem menšími nebo většími akty odporu rušiti klid a pořádek v Protektorátu Čechy a Morava. Bylo při tom zjištěno, že osnovatelé těchto aktů odporu jsou zvláště také na českých vysokých školách. Protože se 28. října a 15. listopadu tyto živly daly strhnouti, aby násilně postupovaly proti jednotlivým Němcům, byly české vysoké školy zavřeny na 3 roky, 9 pachatelů bylo zastřeleno a větší počet účastníků byl vzat do vazby.

Josef Adamec, † 17. 11. 1939
Jan Černý, † 17. 11. 1939
Marek Frauwirth, † 17. 11. 1939
Jaroslav Klíma, † 17. 11. 1939
Bedřich Koula, † 17. 11. 1939
Josef Matoušek, † 17. 11. 1939
František Skorkovský, † 17. 11. 1939
Václav Šaffránek, † 17. 11. 1939
Jan Weinert, † 17. 11. 1939

Asi 1200 zatčených studentů bylo nacisty posláno do koncentráku, konkrétně do tábora Sachsenhausen-Oranienburg. O jejich záchranu se snažili nejvyšší představitelé Protektorátu - státní prezident Hácha i předseda protektorátní vlády Eliáš (ten sám byl zatčen po příjezdu Heydricha jako zastupujícího říšského protektora dne 27.září 1941, následně “odsouzen” k smrti a jako jediný premiér Němci okupované země také po úspěšném zlikvidování Heydricha popraven). Byla to dlouhá a těžká hra nervů, navenek znamenala kolaboraci, např. Hácha takto “vykupoval” studenty z koncentráku blahopřejnými telegramy Hitlerovi k jeho narozeninám. Drtivou většinu studentů zatčených v roce 1939 se podařilo zachránit, budiž to Emilu Háchovi i Aloisi Eliášovi ke cti . Oba byli ve spojení s londýnskou exilovou vládou a prezidentem Benešem. Zatímco Eliáš je zaslouženě brán jako hrdina, na Háchu, člověka vysokých lidských i odborných právnických kvalit, bylo desítky let nezaslouženě pohlíženo pouze jako na padoucha. Přitom jeho přínos na záchraně drtivé většiny studentů zatčených 16.-17.11.1939 je nesporný. Jako Mezinárodní den studentstva se 17.listopad označuje od roku 1941 na památku boje našich studentů za svobodu a demokracii. Ukázali to nejen v roce 1939, ale také v letech 1967-1969 a 1988-1989. Patří jim poděkování a čest památce všech, kteří v tomto boji položili svůj život", připomněl důležité momenty z naší minulosti advokát a býalý hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek.

(hýbl, prvnizpravy.cz, foto: youtube)


Anketa

Kdo by podle Vás byl lepším prezidentem USA?