Šéf hnutí ANO Andrej Babiš po středečním setkání s prezidentem Pavlem oznámil, že od něj hlava státu očekává doplnění programového prohlášení vlády i veřejné vysvětlení, jak hodlá vyřešit svůj střet zájmů. Na CNN Prima NEWS na toto téma debatovali expert na politcký marketing Tomáš Buzek a politický komentátor MF Dnes Miroslav Korecký. Podle odborníka na politický marketing Tomáše Buzka však existuje tolik právních názorů, že na každou z těch variant existují různé právní názory. „Já považuji za jisté, že ať Andrej Babiš zvolí jakékoliv řešení, tak skončí u soudu. Pak budeme čekat na rozhodnutí soudce, zda to řešení, které Babiš zvolil či nezvolil, bylo dostatečné,“ řekl v debatě Buzek, pro kterého je jediným přijatelným východiskem prodej holdingu Agrofert do zahraničí.
Komentátor MF Dnes Miroslav Korecký má pro postoj prezidenta jisté pochopení. „Pavel je svým způsobem spoluzodpovědný za vládu, kterou jmenuje. Nedivím se, že chce vědět, jak si to Babiš vypořádá.“ Následně však ale dodal: „Myslím, že to už je hodně daleko za hranou toho, co by prezident měl po nastupujícím premiérovi žádat.“
Korecký zároveň odmítl scénář, že by Babiš mohl svou většinou ve Sněmovně upravit zákon o střetu zájmů ve svůj prospěch. „To by bylo poměrně humpolácké. Do toho by snad ani Andrej Babiš nešel, byť má poměrně originální nápady.“ Upozornil však, že Babišovým aktuálním trumfem je vítězství ve volbách a tím i silná vyjednávací pozice. „Babiš prakticky ví, že prezident nemůže jmenovat premiérem nikoho jiného než jeho, pokud nechce v této zemi rozpoutat občanskou válku,“ prohlásil Korecký.
Buzek dále označil prezidentův požadavek na doplnění programového prohlášení vlády za nestandardní. „Myslím, že žádný z prezidentů v minulosti nešel do takové hloubky, co se týká programového prohlášení,“ upozornil. Z jejich pohledu prezidentu chybí v předloženém dokumentu postoj vlády k ruské válce proti Ukrajině, výhrady má k rozpočtové politice, k části agendy životního prostředí, k neziskovým organizacím i úpravám penzí.
Z právního hlediska experti upozorňují, že pokud nový premiér tuto otázku nevyřeší v čas, hrozí dlouhodobé soudní spory i komplikace s čerpáním evropských dotací. Příslušný zákon o střetu zájmů totiž umožňuje jmenovanému premiérovi určitou lhůtu, ale prezident může jmenování odložit, dokud nebude mít subjekt jasné kroky. Prezident slíbil, že pokud Babiš učiní kroky, které budou zřetelně ukazovat, že chce konflikt vyřešit a že má řešení v souladu se zákony, je prezident připraven jmenovat ho předsedou vlády bez odkladu. Respektuje přitom, že samotné řešení střetu zájmů má své zákonné lhůty po jmenování do funkce.
V praxi to znamená, že vyjednávání o vzniku vlády hnutí ANO s SPD a Motoristy je pod tlakem. Prezident Petr Pavel klade jako podmínku jasné veřejné vyjádření k řešení střetu zájmů a zároveň očekává, že programové prohlášení bude reflektovat strategické bezpečnostní otázky, například postoj k ukrajinské válce či závazky vůči NATO.
Analytici upozorňují, že z politické perspektivy je Babiš v silné pozici. Jako vítěz voleb disponuje mandátem, který mu dává silný vyjednávací potenciál, přesto však právní nejistota a veřejné tlaky vytvářejí situaci, ve které bude těžké najít scénář bez následků. Pokud totiž nezvolí řešení, které bude dostatečně transparentní a právně robustní, nebude se moci vyhnout soudnímu přezkumu.
Z této perspektivy se jeví jako klíčové, zda Babiš (pokud bude jmenován premiérem) skutečně dokáže splnit očekávání prezidenta a veřejnosti, nebo zda případné komplikace ohledně střetu zájmů a požadavků na „veřejné vysvětlení“ povedou ke krizové situaci. V každém případě je zřejmé, že debata o způsobu řešení střetu zájmů, doplnění programového prohlášení a pravomocích prezidenta v takových situacích dosáhla intenzity, která v české politice není běžná.
(Lukeš, prvnizpravy.cz, repro: faceook)
