Petr Hampl: O skutečném Velkém resetu – II.

politika

<< OTÁZKA TÝDNE >> Vítejte u druhého dílu seriálu, ve kterém podrobně popíšu, o čem je kniha Klause Schwaba a Thierryho Mallereta Velký reset. Pěkně kapitolu po kapitole, píše v komentáři pro Prvnizpravy.cz Petr Hampl.

Petr Hampl: O skutečném Velkém resetu – II.
Petr Hampl, nezávislý sociolog
14. června 2024 - 02:20

První díl je zde. Jak jsem v něm psal, mnozí asi budou překvapeni, a to minimálně třemi věcmi:
  • Ta kniha nepíše o žádných plánech na změnu společenského uspořádání.
  • Ta kniha je psána suchým konzultantkým jazykem. Je to text příslušníků elity určený jiným příslušníkům téže elity. Žádná vyjádření typu „…a budete šťastni,“ tam nenajdete.
  • Ta kniha má překvapivě špatnou úroveň. Konec konců, během pět leti od vydání šel vývoj téměř ve všem opačným směrem, než Schwab a Malleret předpokládali.
Minule jsme probrali úvodní kapitolu, kde se autoři zabývají stavem současného světa (myšleno v roce 2019) a tvrdí, že je určován třemi charakteristikami:

VZÁJEMNOU PROPOJENOSTÍ je myšleno to, že cokoliv se stane v jednom odvětví, má to dopad na jiná odvětví. Cokoliv se stane v jedné části světa, má to dopad na lidi v ostatních částech světa.

VZÁJEMNOU ZÁVISLOSTÍ je myšleno to, že v podstatě každý podnik je závislý na komponentách či surovinách z jiné části světa. Totéž platí mezi odvětvími. Selhání kohokoliv nastartuje řetěz problémů, který prochází celým světem.

SLOŽITOSTÍ je myšleno to, kdy nikdo není schopen předvídat dění a nikdo není schopen pořádně analyzovat svou situaci, protože každý závisí na tisících jiných subjektů z jiných částí světa. Neznáme ani jména těch lidí a podniků, natož abychom dokázali chápat jejich postoje a předvídat jejich chování.


Zdůraznil jsem taky, že pro autory Velkého resetu existuje pouze jeden jednotný svět, kde vládnou nadnárodní korporace a jedinou supervelmocí jsou USA. Ani náznakem si nedovedou představit, že by mohl vzniknout jiný blok. Nedovedou si představit, že by se někdo mohl vyčlenit z amerického světa. A že by někdo dokonce mohl vést s Američany válku.

Pojďme k další části knihy, která pojednává o tom, jak covid poznamenal světovou ekonomiku. V anglickém originále se jedná o strany 20 -34.

Když je čteme, musíme mít na paměti, že Schwab a Malleret text psali v roce 2019. Tedy v době, kdy lidé masově šili roušky, neexistovalo žádné hnutí proti lockdownům a očkovací vakcína byla v nedohlednu. V jejich výkladu je nejpodstatnější následující:
  1. Zcela správně připomněli historické ponaučení, že epidemie provádějí větší ekonomické resety než reformy, revoluce i války. V podstatě každá vlna morových epidemií radikálně změnila ekonomické poměry a změnila je natrvalo. Změnily se ekonomické vztahy a byly zavedeny nové technologie. Kniha Velký reset dostala svůj název na základě přesvědčení, že covidová epidemie přinesla stejně radikální změnu ekonomických vztahů. Podle Schwaba a Mallereta k té radikální změně došlo už v roce 2019. Nejde o žádný plán, který by měl být realizován v budoucnu.
  2. Ohledně samotného covidu zdůrazňují, že o něm víme velmi málo. V roce 2019 nebylo možné s jistotou tvrdit, kolik lidí zemře a jaké budou dlouhodobé zdravotní dopady. Předkládají několik scénářů dalšího vývoje epidemie. Podle toho nejdelšího měla covidová epidemie trvat do roku 2022.
  3. Autoři odmítají, že by existoval dilema mezi ochranou životů a ekonomickým růstem. Příliš zbrklé ukončení lockdownů podle nich poškodí životy i ekonomiku.
  4. S očkováním spojovali naději na okamžité ukončení epidemie. V roce 2019 je vůbec nenapadla možnost, že by účinek očkování mohl být jenom omezený a taky je vůbec nenapadla možnost, že by část veřejnosti očkování odmítala. Prostě přijde vakcína, všichni si ji rádi nechají píchnout, všichni se stanou zcela odolnými a bude po epidemii. Mnohem víc je trápila možnost, že se vakcínu nepodaří vytvořit.
  5. Hodně prostoru věnují rozborům, jak se lišily přístup vlád ke covidové pomoci. Zatímco v Evropě byla tendence pomáhat podnikům, Trumpova vláda nechala podniky kolabovat a peníze rozdala přímo nezaměstnaným. Počítají nicméně, že v Evropě i USA bude nezaměstnanost klesat.
  6.   Ohledně inflace dospívají k názoru, že v dohledné době nehrozí.
  7. Epidemie podle nich povede k urychlení automatizace, což přinese polarizaci pracovního trhu. Přibydou příležitosti pro experty a manažery a na druhé straně extrémně špatně placená nekvalifikovaná práce. Sociální rozdíly porostou.
  8.  Navrhují následující opatření. Z textu ale není jasné, kdo by měl ta opatření zavádět.
  • a.    Neřídit se podle HDP, ale zaměřit se na nějaký jiný ukazatel (neříkají ovšem jaký),
  • b.    Pečlivě sledovat příjmové nerovnosti (má následovat progresivní zdanění? To není z textu jasné)
  • c.    Zvyšovat odolnost národních ekonomik. Například omezit mezinárodní toky kapitálu.
  • d.    Firmy se mají zaměřit na to, aby produkty vydržely dost dlouho, nemusely se měnit a byly úsporné.
  • e.    Místo ekonomického růstu se mají společnosti zaměřovat na lidské štěstí.
  • f.    Vlády by měly investovat do sociálních služeb. Tím mají vzniknout desítky milionů nových pracovních   míst.

Čtenář by jim koupil zmrzlinu, jak to jsou dobří a naivní pánové, kterým záleží na blahu těch nejchudších. Jen to trochu kalí fakt, že bohatnou z organizování schůzek, kde vrcholoví manažeři domlouvají přesný opak těchto věcí.

A co světovou ekonomiku podle Schwaba a Mallereta čeká?
  1. Epidemie urychlí odchod od dolaru
  2. Svět se stane něčím na způsob Japonska. Čeká jej nízký růst, nízká inflace, rostoucí zadluženost a dlouhodobá malátnost.
Pořád platí, že celý svět vnímají jako jednu ekonomickou zónu s vedoucí rolí USA jakožto největší ekonomikou a největší vojenskou mocí. Nevšimli si, že již v době napsání knihy byla největší světovou ekonomikou Čína a netuší, že Západ bez průmyslových podniků ztrácí i vojenskou převahu.

Příště se podíváme na to, jaký autoři odhadují další společenský vývoj.

(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)


Anketa

Kdo by se podle Vás měl stát příštím americkým prezidentem?